„Nikdo neříká nic optimistického.“ Domácnosti se obávají dalšího zdražování

Čtyřčlenná rodina od Brna, pražský pár v důchodu a seniorka žijící sama v rodinném domě. Tyto tři domácnosti se letos účastnily časosběrného projektu Seznam Zpráv a pravidelně popisovaly, jak čelí zdražování. Po dvanácti měsících je tíží zejména nejistota z toho, co na ně čeká v dalších měsících po vánočních svátcích a jestli případné další zdražování ustojí.

„Nikdo neříká nic optimistického. V nějaký vývoj doufáme, ale může to být úplně jinak, je to nepříjemné,“ líčí paní Stanislava, která se svým mužem a dvěma syny žije v Jihomoravském kraji.

Rodina je nesvá zejména z toho, že dostala informaci, že se jim v lednu může zvednout cena energií. A to i přesto, že tvrdí, že má ceny zafixované. „Přišlo nám upozornění, že i tak nám to budou chtít zvýšit. Je to nepříjemné, že nevíme, kolik budeme platit,“ popisuje matka pečující o dva vyrůstající kluky.

Na podzim přitom rodina řešila, že by zainvestovala do fotovoltaiky, a tím na energiích do budoucna ušetřila. Následně ale dostala od správce elektrické sítě zamítavé stanovisko, že už by připojení jejich solárních panelů rozvody nezvládly. Před pár dny se ale dozvěděli, že by to nakonec přeci jenom šlo. „Jen bychom do sítě nemohli posílat tolik energie, kolik jsme měli původně v plánu,“ popisuje Stanislava.

Nejistotu z budoucna prožívá i paní Dana, která si z důchodu a přivýdělku sama financuje dům na Berounsku. Na začátku roku byla bez práce, když zaměstnání získala, tak zase koncem léta prodělala těžký covid a byla hospitalizovaná.

Na konci roku je tak prakticky bez finanční rezervy, připouští ale, že své udělaly i její dvě cesty k moři, které navíc také podražily. „Doufám, že mi zůstane práce. A pokud se něco nezmění, tak bych se mohla i v příštím roce podívat k moři. Pokud tedy se mi nezdraží bydlení tak, že sotva vystačím,“ obává se seniorka.

Šetrný pražský pár v důchodu, který se synem a jeho rodinou sdílí dům, se připravuje na to, že plyn mají zafixovaný do května. „Zatím se musíme držet a brát to, jak to je,“ říká paní Jarmila s dovětkem, že si v porovnání se situací ve světě stále myslí, že jsou na tom Češi stále dobře.

„Návaly v obchodech jsou všude stejné, jako kdyby lidé měli kdo ví kolik peněz, nákupní košíky mají plné,“ říká seniorka z Prahy.

Ostatně šetření na samotném průběhu vánočních svátků – od stromečku, kapra a salátu až po cukroví – nehlásila ani jedna ze sledovaných domácností. Maximálně se dohodly, že budou šetřit na dárkách pro dospělé, děti ale ochudit nechtějí.

„Dodržujeme všechny zvyky, které jsme drželi i loni a předloni. Spíš ta doba je neklidnější,“ říká paní Jarmila.

„Všechno bude,“ hlásí i seniorka Dana a rovnou ale dodává, že ušetří na dárcích: „Domluvila jsem se se synem a bratrem, že mají rádi ode mě cukroví, které umím jenom já. Takže dostanou k Vánocům krabičku cukroví a tím jsem s nimi s dárky skončila.“

„Je to něco, co si nechceme nechat vzít, že je svět ještě normální. Možná je to i obrana,“ říká Stanislava s tím, že s dárky to nikdy nepřeháněli, ale nechtějí na nich šetřit.

Na začátku roku se čtyřčlenná rodina paní Stanislavy rozhodla začít šetřit a odříkat si zbytečnosti, protože se dopočítala, že jim postupně mizí peníze, které měly sloužit jako železná rezerva.

Původní cíl pro letošní rok tak byl opět si nastřádat peníze do zálohy. V prosinci Stanislava připouští, že rozpočet je tak napjatý, že vycházejí jen díky tomu, že opět občas do rezerv sáhnou.

„Nákup od nákupu mám pocit, že je vše dražší, bojujeme,“ vysvětluje Stanislava a připouští, že si finanční polštář vytvořili „uměle“, díky tomu, že prodali pozemky.

K prodeji se rozhodli i proto, že mají v plánu pořídit si na dům solární panely. „Ale šli jsme do toho i kvůli finančnímu polštáři. Bez toho, aby měl člověk zadní vrátka, to úplně nejde. Byli jsme k tomu přinucení, jsou to peníze, které nás teď drží,“ vysvětluje matka dvou synů.

Rodina hlásí, že stále pracuje s rozpočtem 50 až 55 tisíc měsíčně, stejně jako na začátku roku. Dvacet tisíc korun odkrojí hypotéka, za jídlo původně dávala rodina 10 až 15 tisíc. Výdaje ale vzrostly. „U jídla jsme se dostali skoro až na 20 tisíc korun,“ říká Stanislava s tím, že každý měsíc záleží i na tom, na kolik si vypomůžou vlastními zásobami ze spíže.

Letošní rok je tak pro čtyřčlennou rodinu ve znamení většího přemýšlení nad výdaji. „Kolikrát dřív člověk něco vzal, že by se to mohlo dětem líbit, a nepřemýšlel nad tím. Teď už počítáme. Po téhle stránce je to náročnější,“ svěřuje se Stanislava, která si pochvalovala v průběhu celého roku online prodejny potraviny. Zejména jí vyhovuje, že má neustále pod kontrolou, kolik za nákup utratí, a když rozpočet přesáhne, může položky z virtuálního košíku v klidu vyškrtat.

Paní Dana, která žije sama v domě a rozpočet má tak napjatý, že se v důchodu neobejde bez přivýdělku, pociťuje ze všech tří sledovaných domácností nejvíce dopady zdražování během letošního roku.

„Před covidem jsem měla důchod přes 16 tisíc korun. Mohla jsem si dovolit jezdit na pobyty s důchodci, koupila jsem si, na co jsem měla chuť,“ vypraví seniorka.

Teď má sice důchod díky mimořádnému zvyšování vyšší – mluví o 18 tisících korunách – přesto se cítí být chudší. „Teď když jdu do obchodu, tak si koupím jednu hrušku a dvě jablíčka. Abych si jich koupila pět a měla na každý den, to prostě nejde,“ říká paní Dana a s lítostí popisuje, že před covidem chodívala i čtyřikrát pětkrát za rok na muzikál.

„Pandemie nás všechny zavřela, a teď když můžeme ven, tak zase zjišťujeme, že si spoustu věcí nemůžeme dovolit,“ říká s hořkostí.

Seniorka mluví o tom, že dřív zaplatila za bydlení i s dalšími poplatky osm tisíc korun měsíčně. „Takže mi zůstala zhruba půlka důchodu na všechno ostatní. Teď, když poplatím, co musím: telefon, elektřinu a léky, tak mi zbude na vše ostatní tři tisíce korun, stovka na den,“ tvrdí paní Dana.

Na podzim popisovala, že zvažuje nákup nové lednice – její stávající má vyšší spotřebu, a chtěla tak nákupem nové vlastně zainvestovat do úspor. Plán ale padl, protože ženě odchází pračka. „Měla bych si asi koupit lepší ledničku, ale pračka je důležitější, musím to posunout,“ říká osamocená seniorka.

Vyšší důchod, konkrétně zhruba o 1500 korun, hlásí i paní Jarmila. A stejně popisuje, že růst penze nepokryje růst cen potravin.

Paní Jarmila má se svým mužem striktně rozdělené výdaje: Ona se stará o jídlo, on o dům. „Náklady na jídlo jsou vyšší. Člověk musí ubrat, jsou nedůležité věci,“ říká seniorka s dovětkem, že jde o všeobecné drobnosti.

„Všechno nám zdražili: elektřinu, plyn, vodu, popelnice i léky. Všechno! A teď i potraviny,“ shrnovala situaci paní Jarmila na začátku letošního roku. A od té doby se seniorský pár z Prahy ze všech tří domácností nejpřísněji snaží dodržovat plán, který lze popsat jako „být skromný“.

Odpustili si v letě zahraniční dovolenou, snížili si teplotu vytápění, začali kupovat jen nejzákladnější potraviny. Od léta navíc přidali i to, že manžel začal z procházek nosit dřevo, které si střádali na topení v zimě.

„Topíme tak na 20,5 stupně. Mysleli jsme, že to stáhneme na dvacet, ale máme v domě i roční dítě, které bývá i trochu nastydlé, tak to necháváme takto,“ popisuje Jarmila včetně celodenního topného plánu: Přes noc nechávají 19 stupňů, ráno přitopí dřevem. Stejně tak přitápějí i večer.

„Je to sice skromnější, utrácíme více s rozmyslem, ale zatím si nemůžeme stěžovat. Máme dva důchody, zatím je nám dobře, nemůžeme brečet. Přispíváme i na naši oblíbenou prospěšnou organizaci, na to si vždycky necháme peníze a raději si jinde ubereme,“ dodává seniorka s tím, že je stále vděčná za to, jak si žijí.