Rizika se mění. Děti na prvním stupni znají porno, starší žádosti o nahé fotky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Peníze za intimní fotku nebo konverzace o sexu. Každé třetí dítě se na internetu setkalo s nevyžádaným obsahem, který měl sexuální podtext.

„Jestli byla v 90. letech hlavním tématem prevence závislostí a potom se to přelilo k různým formám šikany, tak aktuálně se bavíme hlavně o rizicích kyberprostoru,“ říká pro Seznam Zprávy psycholog Jan Žufníček, vedoucí Pražského centra primární prevence.

„Nicméně povaha problémů zůstává stále stejná, jen se přesunují do online prostředí, ať už je to prodej drog, kyberšikana, nebo sexuální obsah,“ dodává.

Data z roku 2022 ukazují, že jednorázovou zkušenost s nevyžádanou erotickou nabídkou – například zprávou se sexuálním obsahem nebo žádostí o erotickou fotografii – má 19 procent dětí a mladistvých.

Opakovaně se pak s nimi v online prostředí setkává více než desetina z nich, vyplývá z pravidelného výzkumu Centra sociálních služeb Praha. Toho se zúčastnilo 13 tisíc žáků a studentů pražských základních škol, středních škol a gymnázií ve věku 11 až 21 let.

Pro odborníky z oblasti psychologie a kyberbezpečnosti se nejedná – na rozdíl od mnohých rodičů – o překvapivá čísla.

„Setkávám se s tím často během přednášek na základních školách, že se děti na prvním stupni běžně seznamují s pornografickým materiálem na serverech s pornem a velmi slepě kopírují vzory, které tyhle kanály prezentují,“ líčí svou zkušenost metodik kybernetické bezpečnosti Jan Kolouch ze sdružení CESNET.

Psycholog Žufníček zároveň upozorňuje na to, že s rostoucí dostupností přístupu k internetu se věk, kdy dítě poprvé přijde do kontaktu s nějakým typem sexuálního obsahu, postupně snižuje.

„Ve chvíli, kdy dá maminka dvouletému dítěti do ruky telefon, aby se s ním zabavilo, tak se k takovému obsahu může dostat v podstatě okamžitě. Na prvním stupni základní školy pak dostane vlastní mobil, což k posunu té hranice taky neodvratně vede,“ míní Žufníček.

Čísla už navíc několik let po sobě ukazují téměř totožné výstupy.

Co za tím stojí? Jako zásadní problém experti označují zejména absenci otevřené komunikace v rodině a prostoru pro diskuzi.

„Chybí tam varování, s čím se může dítě setkat. Jako když s ním přecházíme za ruku silnici a vysvětlujeme, jak funguje semafor – že může přecházet jen na zelenou a na červenou musí stát. Jenže pokud jde o internet, tak jsme na to ve většině případů jako rodiče rezignovali, nebo si neuvědomujeme rizika, která jsou ale v tom prostředí každodenním chlebem,“ interpretuje Kolouch možné příčiny problému.

Podle Žufníčka je problematické i to, že řada dospělých online světu stále příliš nerozumí, a tudíž si ani neuvědomuje všechna rizika, která tam na děti mohou čekat.

„Nešťastné je to, že dospělý vždycky dokázal svět, ve kterém žijeme, dětem dobře představit. Nicméně teď si myslím, že to neumíme, protože online světu velká část z nás rozumí hůř než většina děti. Takže i když jsme pověřeni tím, abychom u dětí předcházeli rizikům, často se nám to nedaří,“ nastiňuje, v čem on vidí zásadní zádrhel.

Více než desetina dětí a mladistvých v dotazníku přiznala, že mají i zkušenost s tím, že poslali své intimní fotky nebo videa někomu dalšímu. Jednou nebo dvakrát k tomu došlo u téměř 7 % respondentů. Necelá čtyři procenta mladistvých pak posílala tyto materiály opakovaně.

„Tohle je samozřejmě velmi nebezpečné, protože už jen třeba fotka nohou může být ošklivě zneužita. Navíc to buduje velmi špatné vzorce, kdy si dítě neuvědomuje vlastní hodnotu, protože může fotku prodávat za pár korun. A dalším faktorem je samozřejmě obrovská perzistence digitální stopy, protože nikdy nevíte, kdy ten materiál někdo zneužije,“ přibližuje Kolouch.

Psycholog Žufníček současně předpokládá, že s rozvojem AI, bude zneužití intimních materiálů – byť uměle vygenerovaných – dále narůstat. Už teď jsou totiž nástroje, které umí manipulovat s fotkou i videem, poměrně rozšířené a dostupné. A to i mezi nejmladší generací.

„Děti na to budou reagovat nejspíš úplně stejně jako na jakoukoliv jinou pornografii. Extrémně problematické ale je, že s tou technologií budou umět velice dobře zacházet. Na začátku roku se o AI začalo mluvit jako o nástroji, který jim může pomoct třeba při psaní seminárek, a během podzimu už se řeší vygenerovaní pornografických fotografií,“ odkazuje psycholog na případ, který se odehrál koncem září v městečku Almendralejo ve Španělsku.

Skupina nezletilých chlapců tam prostřednictvím aplikace využívající umělou inteligenci vygenerovala falešné nahé fotky dvou desítek dívek, které pak dále šířila skrze sociální sítě. O případu podrobněji informoval například server BBC News. Nyní ho vyšetřuje policie.

Odborníci se současně shodují, že řada aktérů takového jednání se může domnívat, že online prostředí jim poskytuje větší míru anonymity, tím pádem i větší šanci podobné praktiky utajit.

Metodička a lektorka organizace Konsent Dagmar Krišová nicméně připomíná, že se v řadě případů může jednat i o trestný čin.

„Je potřeba dětem zdůraznit, že chybu dělá ten, kdo jim nevyžádaný sexuální obsah zasílá nebo kdo po nich žádá, aby mu zaslaly intimní fotografie. Protože dítěti mladšímu 18 let nikdo nesmí zasílat pornografický materiál ani ho po něm vyžadovat,“ upozorňuje.

Podle Žufníčka by mělo být zdravou reakcí na podobně nepříjemnou zkušenost to, že se s ní dítě nebo mladistvý svěří někomu dospělému. K tomu ale v řadě případů nedochází, nejčastěji kvůli nevyhovujícímu zázemí ve škole nebo rodině.

I přesto ale odborníci považují otevřenou komunikaci v prostředí rodiny za tu nejlepší formu prevence.

„Je důležité, aby dospělí byli připravení o tom s dětmi mluvit, protože v minulosti to často bylo tak, že jsem se na něco zeptal rodičů a oni mi řekli: ‚Na to máš času dost.‘ Takže jsem pak šel za starším bráchou nebo kamarádem. Dneska si ale dítě sedne k internetu a najde si tam všechno, co bude chtít. Jenže nad tím už pak nemáme žádnou kontrolu,“ dodává Žufníček, proč je důležité téma s dětmi otevírat.