Článek
Uprostřed zahrady nedaleko soutoku Sázavy a Vltavy už několik hodin usilovně vrtá obří stroj, který opodál chrlí odváděnou zeminu. Po poledni už jde převážně o nadrobno nalámanou skálu.
Došeda zaprášený Miroslav Zavadil, který stroj obsluhuje a je i majitelem vrtařské firmy MZ Trade, si vyndává špunty z uší a upozorňuje na okamžik, kdy vývod přestane sypat úlomky.
„Jsme v hloubce 42 metrů. Jak nevypadává materiál, tak už to znamená, že je tam slabý přítok vody,“ líčí, co se právě stalo.
V tomto konkrétním případě má být výsledkem vrtání sto metrů hluboká studna, jak ale Zavadil vysvětluje, daleko více aktuálně zákazníci poptávají vrty, které mají sloužit na čerpání tepla namísto vody.
Vrtař Miroslav Zavadil (vpravo) při práci. Zakázek na geotermální vrt má tolik, že to nejde zvládnout. Chybí mu pracovníci.
„Je to kvůli cenám plynu a elektřiny. Většina lidí si dělala tepelná čerpadla vzduch-voda, to jsou ta čerpadla u zdi domů s vrtulí, ale teď přicházejí na to, že tento typ čerpadel je hlučný, a když mrzne, tak si musí pomáhat patronami na elektřinu,“ poznamenává Zavadil, jak se Češi postupně propracovali až ke geotermálním vrtům. S jejich pomocí lze vytápět, ohřívat vodu, ale i chladit. Celková úspora je individuální, ale udává se i kolem 70 procent.
Žádostí na vrty pro tepelná čerpadla je podle něj tolik, že není možné vyjít všem zájemcům vstříc. „Je extrémní nárůst zájmu o geotermální vrty, skutečně enormní. Je to tak šílené, že není šance to kapacitně zvládnout. Není problém koupit další vrtačku, ale sehnat lidi,“ přiznává Zavadil a vesele to dokládá sám na sobě: jako majitel firmy osobně vrtá. Jinak to prý nejde.
Čeká se na schválení, vrtaře i čerpadla
Stejný trend potvrzují i další vrtaři napříč celým Českem. Například Jiří Slepička z Moravského Krumlova mluví o tom, že aktuálně přijímá zakázky na příští rok. „Zájem je teď hodně veliký. Jsme navíc vytížení, protože do toho děláme ještě i studny,“ říká.
„Teď začínáme řešit realizace, které budou v létě příštího roku,“ hlásí Michal Klepáč z Olomouckého kraje, jenž se společně se svým otcem zabývá vrtnými pracemi.
Ondřej Chalupa ze společnosti Gerotop, která se přímo zaměřuje na tepelná čerpadla typu země-voda, popisuje, že zatímco dříve museli řešit v průměru dvě poptávky přes internet denně, aktuálně jich je přes deset. „Nárůst je minimálně pětinásobný, ale spíš ještě větší. Zákazníci volají i přímo obchodním zástupcům. Určitě se zájem zvýšil desetinásobně,“ odhaduje.
Trh s elektřinou kolabuje, varují kraje
Nárůst cen je tak skokový, že už se nedá mluvit o krizi, ale o kolapsu, uvedl jihočeský hejtman Martin Kuba a šéf Asociace krajů ČR.
Kraje po vládě chtějí, aby regulovala ceny. Přečtěte si, co hejtmani navrhují:
Upozorňuje, že vedle samotné realizace vrtu se musí čekat i na samotné tepelné čerpadlo. „To trvá i půl roku až rok,“ říká Ondřej Chalupa. Češi, kteří se teď rozhodli pro vrt s tepelným čerpadlem, tak podle něj reálně mohou počítat s realizací až v příštím roce.
Dalším problémem jsou nutná povolení a vyřízení dokumentace. „Na povolení se čeká fakt dlouho, i když se vlastně nenakládá se spodními vodami,“ poznamenává Miroslav Zavadil a vysvětluje, že výsledný geotermální vrt se vyplní injektážní směsí, a neovlivňuje tak podzemní vody. Ovšem během vrtných prací může dojít k dočasnému poklesu hladiny.
Pro studnaře méně zajímavá práce
V Česku je zatím častější venkovní tepelné čerpadlo, fungující na principu vzduch-voda. Vedle zmíněné hlučnosti je jeho nevýhodou i zhruba o 30 procent vyšší spotřeba elektřiny, než mají čerpadla země-voda s vrtem.
Teplo z hlubin nebo ze zahrady?
Vedle v Česku častěji viděných venkovních tepelných čerpadel „s vrtulí“ (vzduch-voda) se lze rozhodnout i pro čerpadla využívající teplo ze země.
První varianta je čerpadlo s plošnými kolektory. Jde o systém, který je vhodnější pro domy s větší zahradou. Výhodou je, že pořizovací cena je podobná jako u čerpadel tepla ze vzduchu. Není také nutné vyřizovat pro tento typ čerpadla stavební povolení.
Nevýhodou naopak je, že nad systémem čerpadla není možné nic stavět ani sázet.
Druhou variantou je geotermální vrt, který je ještě účinnější než plošné kolektory. Navíc na zahradě nezabírá místo a neomezuje využití zahrady. Ovšem je nutné počítat se stavebním povolením a geologickým průzkumem a následně i s náklady na vrt.
Naopak u vrtu je nutné přičíst vyšší náklady na samotné vrtání, které se může cenově pohybovat v řádech nižších stovek tisíc. Celkově se cena tohoto typu tepelného čerpadla může pohybovat v rozmezí 200 až 360 tisíc korun.
„Co mi říkal topenář, tak se teď s cenami energií návratnost rapidně zkracuje,“ tvrdí Miroslav Zavadil a na chvíli odbíhá ke svému stroji. Ceny samotného vrtu se odvíjejí od několika faktorů – svoji roli hraje i dostupnost pozemku nebo geologie v místě.
Přímo u stroje Miroslav Zavadil vysvětluje rozdíly mezi vrtem pro studnu a pro tepelné čerpadlo. Tím prvním je, že se vrtá do větší hloubky. Je potřeba se dostat 100 až 150 metrů pod zem. Naopak průměr vrtu je o 10 až 20 milimetrů menší než u studny.
„Obvykle jde o průměr 140 milimetrů a vrchní část, technické pažení v nesoudržných horninách, tak ta má průměr 178 milimetrů,“ popisuje charakteristiku vrtu pro tepelné čerpadlo a dodává, že reálně je geotermální vrt pro specialisty méně lákavou zakázkou – používá se stejná technika jako na studny, jež se musí na místo dopravit a přesně vyvážit. Samotný vrt je ale menší, a tedy i levnější. Na druhou stranu je práce obecně rychleji hotová.
Cílem geotermálního vrtu je dostat se do hloubky, kde se drží v hornině stále teplota kolem sedmi až osmi stupňů Celsia. Následně se vytvoří uzavřený dvojitý okruh s nemrznoucí kapalinou, který je napojený na tepelné čerpadlo.
Výsledkem geotermálního vrtu tak jsou podle Miroslava Zavila pro laika čtyři trubky, jež koukají ze země a které si topenář napojí k tepelnému čerpadlu v domě.
Podle vrtaře ale neplatí, že geotermální vrt je možné udělat kdekoliv. Problém představují zejména extrémně silné přítoky vody. „Jsou lokality, kde máte třeba šest, sedm nebo osm litrů za vteřinu. To je hrozně moc vody a je problém to zacementovat. Rozplavuje se to. Už je to komplikace. To všechno určí hydrogeolog,“ dodává Zavadil.
