Článek
Článek si můžete pustit také v audioverzi.
„Měli jsme tu romskou ukrajinskou rodinu, přijela na Hlavní nádraží, my jsme je jako všechny ukrajinské uprchlíky nasměrovali do Kongresového centra, za nějakou dobu se ale vrátili, že je nepustili ani dovnitř, protože údajně není ubytovací kapacita,“ popisuje Klára Dvořáková, jedna z dobrovolnic na pražském Hlavním nádraží.
Romská ukrajinská rodina strávila podle jejích slov na nádraží noc v prostorech, které jsou vyhrazeny pro ty, kteří v Praze jen přestupují na vlaky do zahraničních destinací.
Příběh rodiny, kterou v Kongresovém centru vrátili zpět na Hlavní nádraží potvrzuje i další tamní pracovník, který však nechtěl být jmenován ani nechtěl zveřejnit svoji pracovní pozici – redakce ale jeho jméno zná. „Je to tak od začátku, romské rodiny se nám vracejí na Hlavní nádraží, některé odjedou do Německa. Už se ale stalo, že se i z Německa vrátily a odjely zpátky na Ukrajinu,“ říká.
„Ano, vím o tom a už se to snažíme řešit, zatím bez úspěchu,“ sdělil Seznam Zprávám Martin Rozumek, ředitel neziskové Organizace pro pomoc uprchlíkům, která má prakticky na starosti pomoc nejen na Hlavním nádraží. „Také mám informaci, že rodinu otočili kvůli tomu, že nemají ubytovací kapacity, nevpustili je ani dovnitř,“ potvrzuje Rozumek.
Pražské i středočeské ubytovací kapacity jsou přeplněné, v Kongresovém centru si ale uprchlíci mohou zařídit alespoň základní dokumenty k pobytu v České republice. Právě to ale romské ukrajinské rodině nebylo umožněno. „Děje se to už od začátku a pravidelně,“ potvrzuje pracovník z Hlavního nádraží.
Podle svědectví dobrovolnice Dvořákové i pracovníka na Hlavním nádraží romské rodiny nevpouštějí dovnitř už bezpečnostní složky, které zajišťují chod asistenčního centra.
„Policisté přistupují ke všem uprchlíkům rovnocenně a to bez ohledu na jejich etnikum,“ komentovalo celou událost písemně Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy.
Centrální řešení?
„Jiné ale v centru odbaví,“ diví se Martin Rozumek. Zdůrazňuje, že by celou záležitost včetně ubytovacích kapacit mělo řešit centrálně Ministerstvo vnitra. „Nemůžou to házet na kraje,“ dodává.
Ministerstvo se brání, že se od začátku krize snaží věnovat pozornost i zvlášť zranitelným uprchlíkům, kteří potřebují speciální přístup. Od začátku spolupracují s členy rady vlády pro romské záležitosti a s nevládními organizacemi.
V krajích podle nich působí romští koordinátoři, je zajištěno tlumočení. „Případné problémy jsou postupně řešeny a koordinovány tak, aby nedocházelo k diskriminaci mezi uprchlíky bez ohledu na jejich původ. Situace na KACPU Praha, které čelí velkému náporu osob žádajících o registraci, se dle našich informací podařilo vyřešit a do budoucna je snahou, aby byla mezi jednotlivými kraji sdílená dobrá praxe,“ uvedla Hana Malá z tiskového odboru ministerstva.
Podle informací Seznam Zpráv už mělo kvůli této i dalším situacím dojít ke schůzce s neziskovými organizacemi a pražským magistrátem. Což potvrdil i primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti). „Otázkou pomoci větším skupinám osob se specifickými potřebami, což jsou typicky Romové, se zabýváme na Krizovém štábu hlavního města Prahy už zhruba od konce března,“ píše Seznam Zprávám.
Primátor Hřib vysvětluje, že do pražského asistenčního centra na Vyšehradě přicházejí lidé z území Ukrajiny, kteří například nemluví ukrajinsky, pouze maďarsky, a tak není jasné, zda mají nárok na udělení víza v České republice. „Nebo se skupina odmítá rozdělit a my je s ohledem na kapacity takto nemůžeme ubytovat. Situaci také někdy ztěžuje, pokud je větší část osob ze skupiny negramotná,“ dodává primátor.
„Jde o zlomek případů z celkového počtu příchozích, který ale asistenční centra při větším náporu lidí nejsou schopna standardně odbavit. Z těchto důvodů je nutné, aby tyto záležitosti řešilo na celostátní úrovni Ministerstvo vnitra, respektive Správa uprchlických zařízení, o což už jsme požádali,“ komentuje také Hřib.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl ve čtvrtek na jednání sněmovního bezpečnostního výboru, že se problémem zabývají. Podle něj mají romské rodiny specifické potřeby na ubytování. „Říkají, že nechtějí bydlet po třech, chtějí být dohromady, nabídnuté ubytování odmítají a vypadávají ze systému,“ řekl ministr. Upozorňuje ale, že se do České republiky dostávají romští uprchlíci, kteří mají maďarský pas. „Těm říkáme, že logicky na pomoc nárok nemají,“ doplnil.
Měli jsme tu romskou ukrajinskou rodinu, přijela na Hlavní nádraží, my jsme je jako všechny ukrajinské uprchlíky nasměrovali do Kongresového centra, za nějakou dobu se ale vrátili, že je nepustili ani dovnitř, protože údajně není ubytovací kapacita.
Rakušan také zmínil, že ministerstvo spolupracuje s romskými organizacemi. Vzniknou tak zařízení konkrétně pro tyto rodiny, organizace se bude starat o jejich provoz a vyhradí speciálního koordinátora. V tuto chvíli už existují dvě taková zařízení, cílem je ubytovat 500 až 600 lidí.
„Musíme vědět, že se nám tu netvoří, a to se nebavím jen o Romech, turismus za sociálními dávkami. Jediné, co pomůže, je registrace v rámci celoevropského systému,“ dodal ministr vnitra.
Jiné případy rozdílného zacházení s romskými ukrajinskými uprchlíky popsal server romea.cz. V ostravském krajském centru pro pomoc uprchlíkům údajně došlo k okamžité segregaci romských a neromských uprchlíků. Romské uprchlíky provozovatelé oddělili páskou i převrácenými stoly. To dokazuje i nahrávka z bezpečnostních kamer, se kterou server pracoval.
