Tvrdý dopad klimatické krize na Česko. Na Ještědu zakázali nové sjezdovky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ani protismogový růžový filtr na lyžařských brýlích vám nepomůže, postavíte-li se teď v přezkáčích k úpatí 1012 metrů vysokého Ještědu. Chuť pořádně si zajezdit vás rychle přejde.

Na libereckých sjezdovkách se uprostřed sezony, ve druhém únorovém týdnu, válí cáry mlhy. Všude mimo uměle vysněžené dráhy tlí v blátě loňská tráva. Mží. Poprchává. Středisko je pusté. Takhle stará dobrá zima v „českém Innsbrucku“ rozhodně nevypadá. Klimatická krize v praxi.

Většina vleků stojí. Ze čtrnácti sjezdovek rozesetých na ikonickém libereckém kopci se v půlce týdne lyžuje jen na čtyřech. Sníh není například Pod lany, na Slalomáku, Višňovce, Starých Pláních nebo na Beranově cestě.

„Ale sezonu ještě nekončíme, doufáme, že přimrzne,“ věří sympatická pracovnice infocentra.

Její optimismus nahlodává předpověď počasí. Končící týden byl podle Českého hydrometeorologického ústavu nejteplejší od roku 1931. Ale pozor, finále teprve přichází. „Bude nadále zataženo až oblačno, ale výrazně se oteplí. Nejvyšší odpolední maxima by se hlavně v sobotu mohla blížit patnácti stupňům,“ přemítají meteorologové nad víkendem.

Před více než šesti roky, v dobách, kdy ještě následky globálního oteplování nebyly tak zjevné, si liberecké sjezdovky od města – které je dlouhodobě nedokázalo vytáhnout ze ztráty – pronajal, přesněji propachtoval, slovenský miliardář Igor Rattaj. Konkrétně jeho společnost Tatry Mountain Resort (TMR). A to na deset let s opakující se desetiletou opcí.

Nyní hodlal na Ještědu, aniž by o tom při podepisování smlouvy s městem informoval, vykácet 53 hektarů lesa. Chtěl vybudovat „dvě nové široké sjezdovky pro rodiny s dětmi a lanovku“. Mimo výseč nynějšího areálu. Aby mohly vůbec fungovat, bylo by nutné postavit tři nádrže na vodu pro přípravu umělého, chcete-li technického sněhu.

Leč úřady řekly stop. Nezávislý posudek studie vlivu na životní prostředí (SEA) přišel s  odůvodněním, že kácet lesy kvůli dalším sjezdovkám je za současné klimatické situace neobhajitelné. Ještědský skiareál podle expertů rozšířit nelze.

Město, které se dosud snažilo Rattajovi ve všem vyhovět, se podvolilo.

„Obzvlášť extrémní riziko pro plánovaný záměr vychází v souvislosti kombinace vysokých teplot s klimatickým suchem, které budou mít za následek nízkou nebo až žádnou trvalou sněhovou pokrývku. Tento klimatický jev bude mít v budoucnu významný dopad na záměr,“ citujeme úřední jazyk autorů studie.

Ostatně, dopady klimatické změny jsou vidět nejen na Ještědském hřebeni, ale v celých Jizerských horách.

Jen osm kilometrů od Liberce leží Bedřichov. V neděli ráno tady měla startovat legendární Jizerská padesátka. Víc než devět a půl tisíc přihlášených špičkových i hobby běžkařů ale může nechat lyže a vosky v garážích. Rolby nemají z čeho vysoustružit stopy. Sníh je pryč.

„Je tady nepopiratelný fakt globálního oteplování. Jsou to sice jenom desetinky stupňů, ale když se o ty desetinky ohřeje celý oceán, změní se klima ve střední Evropě a přinese úplně jiné počasí, než bychom si jako lyžaři představovali,“ vysvětluje hydrometeorolog Tomáš Fryč, který legendární závod pomáhá organizovat. „Bude to plíživým krokem pořád trošku horší a horší,“ upozorňuje.

Sestupme z bedřichovských nadmořských sedmi set metrů o tři stovky výškových metrů zpátky do Liberce. Fryčovy obavy tady jinými slovy potvrzují ostravští badatelé, kteří studii udržitelnosti pro Ještěd vypracovali.

„Trvalá sněhová pokrývka má na horách klesající tendenci,“ varují. „Při kombinaci vysokých teplot a nedostatku vody, bude mít umělé zasněžování postupně vzrůstající trend, jehož následkem bude navýšení energetických nákladů a s tím související ekonomické náklady a nepřímo záměrem způsobený nárůst emisí CO2. Toto adaptační opatření je navíc v rozporu s mitigačními cíli (zmírňování škodlivosti následků klimatické změny – pozn. red.). Záměr je v těchto ohledech nepřípustný.“

Magistrát, jemuž Rattaj ročně platí 5,2 milionu korun, s jejich závěry souzní. „Liberec plně respektuje a souhlasí s výsledky nezávislého posouzení,“ konstatuje náměstek primátora Adam Lenert (ANO). „Dnes díky nezávislému posudku víme, že rozvoj skiareálu je za určitých podmínek možný jen v prostoru mezi lanovkou Skalka a lanovou dráhou na Ještěd.“

Igor Rattaj je z reakce českých institucí rozpačitý, až otrávený. „Navrhli jsme možnost rozvoje v podobě bezpečného propojení historicky oblíbených částí letoviska s těmi nejnovějšími, chtěli jsme najít co nejefektivnější a oboustranně výhodné řešení, ale to se nesetkalo s kladnou odezvou,“ popisuje pro Seznam Zprávy.

A stýská si: „Občas jsme měli z některých úředníků pocit, že nám ani nechtějí umožnit, abychom se pokusili najít jinou alternativu. Je to pro nás nová zkušenost, pracujeme v různých zemích, včetně národních parků, ale s takovým přístupem jsme se asi ještě nesetkali.“

Rattaj v závěru loňského roku pohrozil, že pokud dostane rozšíření lyžování červenou, může se stát, že skiareál opustí.

Lenert z liberecké radnice však aktuálně tvrdí, že s Rattajovými lidmi vyjednává. „Myslím si, že díky usměrnění rozvoje dle nezávislého posudku vznikne kompromisní řešení, které pomůže jak příznivcům lyžování, tak ale zároveň i ochrání přírodní hodnoty Ještědu. O úpravě záměru nyní jednáme se společností TMR.“

Závěr studie lze podle něj číst tak, že je možné například vybudovat retenční nádrž u dolní stanice lanovky Skalka nebo rozšířit některé současné tratě.

Z Rattajova vyjádření pro Seznam Zprávy je ovšem cítit hořkost. „Do tohoto projektu nás povolalo město a my děláme jen to, co se od nás očekávalo,“ uvádí. „Byli jsme přesvědčeni, že město chce centrum nejen zachránit a stabilizovat, ale také dále rozvíjet. Proto investujeme a hledáme možnosti rozvoje. Výše zmíněná SEA tyto možnosti výrazně omezila, takže musíme zvážit, co dál. Hodně bude záležet i na postoji města, z něhož jsem zatím spíše rozpačitý.“

Hovoří-li Igor Rattaj o penězích, je třeba dodat, že není jasné, jak si areál vede finančně. Ve výročních zprávách TMR samostatné výsledky pro Ještěd neuvádí.

Už v době, kdy Rattaj na Ještěd vstupoval, si ovšem v rozhovoru pro Seznam Zprávy nedělal velké iluze. „Z hlediska byznysu to nebude velké terno. Ale myslím, že společnost TMR je dost velká na to, aby si mohla dovolit ne vždy megaúspěšné investice. Pro nás to znamená spíše pokus,“ připouštěl.

Měl tehdy v úmyslu otestovat, zda a nakolik úspěšně může v tuzemských podmínkách fungovat městský skiareál. Hecován byl i některými místními politiky, kteří už roky mluví o Liberci jako o „českém Innsbrucku“.

Jako první s touhle vizí přišel na přelomu milénia byznysmen Miloš Vajner. Muž, který za dvě miliardy přestavěl bývalou zchátralou textilku Hedva na vyhledávané hotelové a zábavní Centrum Babylon s populárním aquaparkem.

Čím dál zřetelněji se ale ukazuje podstatný rozdíl. Tyrolské hlavní město leží o dvě stě metrů výš než severočeská metropole. A především, okolo se tyčí alpské štíty, nápadně monumentálnější, než je Ještěd. Dvě lanovky tady vozí lyžaře a snowboardisty z centra města až na hřeben Hafelekar, do nadmořské výšky 2260 metrů. Oteplování proto Rakušané zatím tolik řešit nemusí.

Zpět k penězům. Usuzovat, že ziskovost lyžování na Ještědu nebude závratná, lze z historické zkušenosti. Liberec totiž již jednou, v roce 2006, skiareál pronajal soukromé firmě Snowhill. Zpět si jej město převzalo o tři roky později. Se čtvrtmiliardovým dluhem.

Bez ohledu na ekonomické výsledky liberecká opozice, jež dlouhodobě stojí na environmentálních barikádách, vnímá aktuální zamítnutí kácení jako vítězství. „Budovat v dnešní době nové sjezdovky na Ještědu je ekologický zločin,“ glosuje posudek například Jindřich Felcman, liberecký zastupitel za Zelené.

Jaromír Baxa, zastupitel zvolený za Liberec otevřený lidem, hnutí ideově velmi blízké zeleným, připouští, že jej verdikt města příjemně překvapil. Připomíná, že níže umístěná mapka ukazuje, co měla společnost TMR v plánu - úplně nové sjezdovky mají červenou barvu, Nová Skalka, vyznačená zeleně, proti nim podle něj vypadá jako v podstatě drobnost. K tomu rozšíření stávajících sjezdovek, modře vytečkovány nové koridory pro tratě pro horská kola, fialově vodní nádrže.

„Tenhle megalomanský plán teď snad půjde k ledu,“ chválí město Baxa. „Co s areálem dál, je k diskuzi. Stálejší sněhová pokrývka se posouvá z roku na rok, podle Českého hydrometeorologického ústavu z 600 metrů v roce 2015 na 650 metrů během tohoto desetiletí, a někam k 850 metrům za 60 let. Jenže spodní stanice Skalky je v 530 metrech. Umělé zasněžování bychom neměli považovat za řešení kvůli energetické náročnosti a hrozbě sucha,“ míní Baxa.

Rattaj je v otázce oteplování logicky smířlivější. „Klimatické změny nezpochybňujeme, ale ani jimi nestrašíme, respektive je nepřeceňujeme. V horizontu, na který se díváme, neočekáváme zásadní změny. To, co děláme bez ohledu na klimatické jevy, je, že hledáme v každém resortu příležitosti, jak využít jeho možnosti a rezervy v plné míře,“ prohlašuje.

Otázkou je, zda v pátrání po nových šancích míní pokračovat i v Liberci. Vrátí-li se areál do náruče hluboce zadluženého města, které nemá haléře nazbyt, bude pravděpodobně jeho osud zpečetěn.

Aktualizovali jsme o stanovisko zastupitele Jaromíra Baxy a mapku, jak se měl změnit Ještěd.