Procházky na dřevo. Tři rodiny popisují triky, jak zvládají zdražování

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dvě ze tří domácností, které redakci Seznam Zpráv od začátku letošního roku popisují, jak kvůli rostoucím cenám mění své chování, letos v létě nevyjely na dovolenou do ciziny.

„Chtěli jsme na zahraniční dovolenou, ale nakonec z finančních i časových důvodů nám to nevychází,“ hlásí Stanislava, která společně s manželem a dvěma syny žije v okolí Brna. Na začátku roku popisovala, že letošní rok si bude muset rodina odpírat „zbytečnosti“: od výdajů za volný čas až po různé mlsání.

Plánu se stále drží, i když se po několika měsících stále nedaří naplnil hlavní cíl – vytvořit si finanční rezervu, která se rozplynula během pandemie. Původní režim šetření se mění v novou normu. „Už nám to ani nepřijde. Nemůžu říct, že bychom žili vyloženě asketicky, ale hlídáme se, to ano,“ podotýká Stanislava.

I ostatní domácnosti popisují, že se jim během léta začíná zdát, že z dočasného šetření se stává běžný režim. „Trošku mám obavy z podzimu, ale mám pocit, že se s tím absolutně nedá nic dělat,“ vypráví seniorka Jarmila, která s manželem žije v Praze 8.

Dana, která žije sama na Berounsku, popisuje, že ani rostoucí penze jí příliš nepomůže situaci zlepšit. „To je úplně bezpředmětné. Jak jsem to nikdy nedělala, tak teď koukám, co je v akci, a podle toho nakupuji. Není to nic příjemného tato doba,“ tvrdí.

Léto přitom přineslo zlevňování některé zeleniny. Podle Českého statistického úřadu se v červnu prodávaly levněji než začátkem roku například rajčata nebo okurky. Cena za kilo rajčat v červnu oproti lednu klesla v průměru o jedenáct korun, kilo okurek se prodává dokonce o 17 korun levněji.

Základní potraviny nebo maso ovšem dál zdražovaly. Zatímco v lednu přišlo kilo mouky na 15 korun, v červnu už bezmála na 23, zdražení je více jak 50procentní. Kilo kuřecích prsní řízků v lednu v průměru stálo necelých 145 korun, v červnu 185 korun, nárůst o 27 procent.

Inflace v červnu meziročně vzrostla podle České národní banky o 17,2 procenta. Někteří analytici přitom upozorňují, že zdražování dál poroste ke 20 procentům.

Podívejte se podrobně na vývoj cen vybraného zboží v grafice:

Manželský pár v důchodovém věku z Prahy 8 už dříve popisoval, že byl kvůli zdražování schopný přistoupit k razantním opatřením. Během jara vytápěl dům namísto na 21,5 stupně pouze na 20 stupňů. Pračku manželé zapínají převážně večer, aby pracovala na noční proud.

Rozpočet mají rozdělený: Jarmila z důchodu, který se pohybuje kolem 15 tisíc korun, platí jídlo, její manžel se stará o dům.

Během léta už se zamýšlejí nad nadcházející topnou sezónou. „Teď netopíme. Ale chodíme do lesa pro dříví. Máme ještě druhý kotel, kde spalujeme dřevo. Budeme ho potřebovat. Kdo ví, jak to bude s plynem,“ říká Jarmila. Manžel tak vyráží na procházky a vrací se se dřevem.

Už si proto jeli pořídit i nový řetěz na pilu, aby mohli nařezat, co zatím zvládli nanosit. „Připravujeme se. Slyším to odevšad, že se snaží sehnat někde dřevo. Plyn budeme omezovat,“ plánuje pár z Prahy, který se pokouší odkládat na zimu bokem i peníze.

Jarmila je zároveň ráda, že si manžel nepotrpí na maso. I tak se zmiňuje, že se soustředí v obchodech hlavně na potraviny ve slevě. „Ono se to ještě docela dá. Zelenina se dá najít ve slevě, takže to využívám,“ tvrdí Jarmila.

I proto, že pár z Prahy pomáhá pečovat o dalšího člena rodiny, letos žádnou dovolenou neplánují. Přemýšlí, že nejspíš vyjedou na chatu, o které paní Jarmila mluví jako o velmi spartánské: pouze suchý záchod a kohoutek s tekoucí vodou. „Jsme skromní, připomíná nám to mládí,“ prozrazuje seniorka.

Dana z Berounska už dříve popisovala, že přestože má relativně vysoký důchod, letos zhruba 17 tisíc korun, po zaplacení výdajů zůstává jen několik málo tisíc.

Sama platí rostoucí cenu elektřiny, kterou využívá i na topení, k tomu zálohy na vodu, internet, pojištění domácnosti „A další věci okolo… z důchodu mi zbydou tři tisíce korun,“ vypočítává paní Dana.

V lednu proto mluvila o tom, že nutně shání přivýdělek, jinak nebude schopná vyžít. V dubnu se radovala, že se jí podařilo najít práci a vyslovila naději, že si snad nakonec bude moci dopřát letos i dovolenu u moře.

„Byla jsem v Itálii. Dopadlo to,“ potvrdila v polovině července, že měla finance na to vycestovat. Je tak jediná ze tří sledovaných domácností, kdo se za hranice Česka letos v létě vydal.

„Večeře pro čtyři lidi za 700 korun a to jsme měli i víno a pití. Přišlo mi to levné,“ poznamenává seniorka směrem ke srovnávání cen v Česku a v Itálii. Rovnou ale dodává, že jinak se nesnažila ceny příliš přepočítávat, podle ní to jen kazí dovolenou.

V Česku ale naopak řeší rostoucí ceny. Konkrétně zdražuje lék, který už řadu let musí brát kvůli poraněné noze. Ještě loni za něj paní Dana platila zhruba 700 korun, letos už je to rázem 1 000 korun.

„Doktorka se mě ptala, jestli tu cenu zvládnu. Asi bych mohla brát i jiný, levnější a zároveň méně účinný lék. Já ráda chodím, byl by to pro mě trest,“ odmítá seniorka cenově dostupnější alternativu.

Uvědomuje si ovšem, že jak dovolená, tak lepší medikament je možný jen díky jejímu přivýdělku. Za dvanáctihodinové směny na recepci si měsíčně v průměru přilepšuje kolem deseti tisíc korun. „Doufám, že mi práce ještě nějakou dobu vydrží, chtěla bych si našetřit do rezervy. Pro jistotu,“ říká paní Dana.

Čtyřčlenná rodina z Brněnska má dům na hypotéku a pracuje s rozpočtem 50 až 55 tisíc korun. Na jaře přistoupila k důmyslnější kontrole rodinných výdajů za potraviny.

Namísto cest do obchodů začali více využívat online supermarkety – chválí si, že mají lépe pod kontrolou finální cenu a pokud přesáhne stanovený rámec, začnou z virtuálního košíku vyškrtávat méně potřebné zboží. „To ve fyzickém obchodě neuděláte, nezačnete vracet zboží do regálů,“ vypráví Stanislava.

Jako další preventivní krok pak rodina začala hlídat ceny pohonných hmot v okolí. Dříve přitom jezdili na konkrétní čerpací stanici, kterou měli oblíbenou.

I přes léto se snaží v nastolených opatřeních dále pokračovat, zároveň ale řešili, jak dětem rozplánovat prázdniny a narazili na zvyšující se ceny na táborů. Podražily o tisíc až 1 500 korun.

„Máme vybraný tábor, který není vyloženě luxus, klasické podsadové stany, dětem se to líbí. Zdražení ale patrné je, upozorňovali nás na to dopředu a omlouvali se,“ líčí Stanislava s tím, že ceny se zvedaly kvůli potravinám i pohonným hmotám.

První tábor, na který vyrážejí obě děti, vyjde za dítě na 4 500 korun. Starší syn ještě vyráží na divadelní tábor, který vyjde téměř na 7 tisíc korun.

Podle Stanislavy jsou ceny za čtrnáctidenní tábory ale rozumné v porovnání se školou v přírodě, kterou na konci roku dětem platili. „Za pět dní to stálo tři a půl tisíce korun. To byla darda, ale nedá se nic dělat. Děti máme a chceme jim cest dopřát,“ podotýká matka dvou synů.