Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„To, že mám lymfom, jsem zjistila po zvláštních zdravotních komplikacích, které trvaly tři čtvrtě roku,“ řekla Seznam Zprávám Kateřina Klásková, pacientka vyléčená z rakoviny lymfatické tkáně. „Měla jsem bolest zad lokalizovanou jenom pod jednou lopatkou, měla jsem výrazné svědění dolních končetin, že se rozdrbete úplně do krve. To jsem já i lékaři připisovali tomu, že jsem alergik,“ dodává.
Někteří lékaři ale Kláskové její příznaky nevěřili, protože je neuměli vysvětlit. „Koukají na vás nedůvěřivě. Vy ale víte, že si to nevymýšlíte, že to tak je. Setkala jsem se s tím i u jiných pacientů, že se k nim lékaři chovali podobně,“ doplňuje Klásková.
Jediná věc je, pokud by se objevily jakékoliv příznaky, které jsou k lymfomu popisované, tak neváhat a jít k lékaři. A nenechat se odradit jedním lékařem. Pokud vám nepomůže, nelepší se váš zdravotní stav, tak určitě oslovit dalšího.
Zdravotní komplikace se u ní objevily, když měla dvouletého syna, a už nemizely. Před návratem z mateřské do práce se proto rozhodla vyzkoušet ještě jednoho lékaře. Teprve ten odhalil souvislost s lymfatickými uzlinami a poslal pacientku na CT vyšetření. „Pak už to běželo strašně rychle. Do čtrnácti dnů jsem věděla diagnózu, takže místo do práce jsem šla na chemoterapii,“ říká Klásková.
Se svojí diagnózou není rozhodně osamocená. „V roce 2020 žilo v České republice přes 26 000 lidí, kteří měli tuto chorobu. To se rovná počtu obyvatel Vsetína. Není to tedy choroba až tak vzácná,“ uvedl na tiskové konferenci Marek Trněný z Ústavu hematologie a krevní transfuze.
„Incidence narůstá, ale je to dominantně v důsledku toho, že nám populace stárne, že dokážeme spoustě našich spoluobčanů prodloužit život,“ doplňuje Andrea Janíková z hematologické a onkologické kliniky FN Brno.
Podle Kláskové u tohoto typu rakoviny prevence příliš nefunguje. „Jediná věc je, pokud by se objevily jakékoliv příznaky, které jsou k lymfomu popisované, tak neváhat a jít k lékaři. A nenechat se odradit jedním lékařem. Pokud vám nepomůže, nelepší se váš zdravotní stav, tak určitě oslovit dalšího,“ vzkázala dalším případným pacientům.
Osvětu přibrzdil covid
V roce 2005 založila Klásková organizaci Lymfom Help, která se zaměřuje na pomoc lidem s rakovinou lymfatické tkáně. Nabízí informační materiály, anonymní poradnu nebo možnost setkávání s dalšími pacienty a sdílení zkušeností. Činnost organizace ale velmi omezila pandemie koronaviru. Kvůli snížené imunitě pacientů s lymfomem muselo být zakázané jakékoliv setkávání.
Podle odborníků nabízí Česká republika pacientům s tímto typem rakoviny dostatečnou a moderní péči. Janíková tvrdí, že příchod ukrajinských uprchlíků to nijak neovlivní. „Zatím jsem optimista a neobávala bych se nějakého krácení pro české pacienty,“ uvedla Janíková na tiskové konferenci.
„Předpokládám, že ještě v několika následujících měsících, možná i letech, to pro naši specializaci až tak velký problém nebude. Samozřejmě nikdo z nás nedokáže odhadnout, jak dlouho bude konflikt na Ukrajině trvat. V takovém případě podmínky asi budou jiné, ale zase budeme mít podstatně delší čas na přizpůsobení a integraci spousty práceschopného ukrajinského obyvatelstva, takže bych řekla, že se to bude do jisté míry kompenzovat,“ dodala.
Počet ukrajinských pacientů s lymfomem je v Česku zatím malý, jedná se pouze o jednotky případů. „V tu chvíli, kdy pacient projde asistenčními centry a je mu přiděleno vízum strpění, má automaticky nárok na pojištění Všeobecné zdravotní pojišťovny a dostává se de iure naroveň českému pacientovi… Z našeho pohledu neděláme žádný rozdíl mezi někým, kdo je nebo není z Ukrajiny,“ doplňuje Vít Procházka z Hemato-onkologické kliniky FN Olomouc.
