Nemocnice porušila zákon. Pokuta je naprosto směšná, kritizují lékaři

V českých nemocnicích se dlouhodobě nedodržuje zákoník práce. Porušuje se maximální doba přesčasové práce, zaměstnanci dostávají nižší odměny, než by měli, nebo se správně nečerpá volno. Přišly na to kontroly Státního úřadu inspekce práce.

Seznam Zprávy o nich podrobně informovaly v minulých textech:

Zatím ale nebylo jasné, jak vysoké pokuty nemocnice za prohřešky dostaly. Seznam Zprávy zjistily, že ohledně pracovní doby a odměn prověřovali inspektoři za roky 2023 a 2024 celkem 20 zdravotnických zařízení s akutním lůžky. U sedmi z nich došlo k různě závažným zjištěním.

Inspektoři ale zatím udělili jen jednu pokutu, a to Fakultní nemocnici Hradec Králové (FN HK). Tady se prověřovalo sice pouze oddělení chirurgie, přesto inspekce práce odhalila hned několik nedostatků. Třeba že jeden z lékařů už tři měsíce před koncem roku vyčerpal limit přesčasů.

„Byla uložena pokuta ve výši 15 000 Kč. Kontrolovaný subjekt se proti rozhodnutí o uložení pokuty neodvolal, a pokuta je tedy pravomocná,“ doplnil mluvčí Státního úřadu inspekce práce Richard Kolibač.

„Na základě Vámi dotazované kontroly oblastního inspektorátu práce provedené v roce 2023 FN HK provedla okamžitou nápravu. Od 1. 1. 2024 je stejný režim práce, který kontrola vytkla, v souladu s novelizovaným zákoníkem práce. FN HK výsledek této kontroly přijala a uhradila pokutu ve výši 15 000 Kč,“ potvrdil mluvčí nemocnice Jan Špelda.

Mimo jiné právě kvůli porušování zákoníku práce v nemocnicích protestovali loni lékaři. Celou akci vedla Sekce mladých lékařů České lékařské komory. Její tehdejší předseda Jan Přáda kritizuje, jak kontroly v nemocnicích dopadají.

„Výše sankčního mechanismu je za nás samozřejmě naprosto směšná, protože tohle nemocnice nemotivuje dělat vůbec nic,“ myslí si Přáda, který je dnes viceprezidentem České lékařské komory.

Přáda doplňuje, že nemocnice operují s miliardovými rozpočty, a pokud nedostanou žádnou pokutu, nebo jen v jednotkách tisíců korun, není šance skrze kontroly se stavem zdravotnictví pohnout.

„Pokud máte jakýkoliv systém, který nemá kontrolu a důsledně vymáhané sankce, tak je úplně jedno, jak se podmínky jeho fungování nastaví. My ale informace, které máme od inspektorátů práce, použijeme, abychom ukázali, co se v nemocnicích skutečně děje,“ dodává Přáda. Podle něj pak atraktivita zaměstnavatelů, kteří zákoník práce porušují, může být na trhu práce o to menší.

Státní úřad inspekce práce ale argumentuje tím, že i samotné poukázání na nedostatky může fungovat.

„Obecně lze říci, že samotné kontrolní zjištění uvedené v protokolu je pro zaměstnavatele zprávou, že postupuje v rozporu se zákonem. Velká část zaměstnavatelů svá pochybení sama uzná a pokud možno napraví v reakci na závěry z provedené kontroly odstraněním dřívějších pochybení nebo přijetím opatření, aby se v budoucnu takovéhoto protiprávního jednání již nedopouštěli,“ popisuje mluvčí inspekce práce Kolibač.

Podobně nízkou pokutu od inspekce – 25 tisíc korun – dostalo letos také Ministerstvo práce a sociálních věcí, které pořádalo vánoční večírek s alkoholem přímo na pracovišti, ačkoliv neskončila pracovní doba. A ještě ve stejnou dobu, kdy se odehrála i tragická střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Státní úřad inspekce práce ale také doplňuje, že k udělení pokut u dalších šesti nemocnic, které porušily zákoník práce, ještě může dojít.

„Přestupková řízení bývají obecně zahájena s určitým časovým odstupem od ukončení kontroly s ohledem na množství ukončených kontrol v předchozím období,“ dodává Kolibač.

Týkat by se to mohlo třeba Fakultní nemocnice Motol, kde kontrola skončila teprve v letošním roce. Protokoly u kontrol ve FN Ostrava a také ve FN Brno ale byly zpracovány ještě před skončením inspekce ve FN HK, kde je zatím jediná udělená pokuta.

Právě výsledek šetření z brněnské fakultní nemocnice už loni velmi kritizovali mladí lékaři. A to proto, že ačkoliv se podle inspekce nedodržovaly na pracovišti přesčasy, žádná pokuta vyměřena nebyla. Přitom mohla vystoupat až na dva miliony korun.

Na druhou stranu je třeba dodat, že pracovní podmínky v českých nemocnicích se za poslední rok zlepšily. Především díky tlaku zezdola.

„Dělali jsme si v polovině letošního roku průzkum. Zjistili jsme, že zhruba v polovině nemocnic byly provedeny kroky, které směřují k nějaké optimalizaci přesčasové práce,“ popisuje Přáda, že jde podle něj o velký posun.

Stále se sice všechny nemocnice nevejdou do maximálního limitu 416 hodin přesčasové práce ročně, i tak se ale dá říct, že je české zdravotnictví na cestě ke zlepšení pracovních podmínek. Z toho budou těžit i pacienti. Snižuje se totiž riziko, že narazí na nevyspalého lékaře, který by i druhý den po službě zůstával na oddělení.