Nemocnice jsou v úzkých: Jak ušetřit, aby to na pacienty nemělo vliv

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nemocnice po celém Česku mají za sebou perné dva roky s covidem. Výzvy spojené s energetickou krizí však příliš oddechu nedovolují. V mnoha ohledech mohou znamenat daleko větší zásah do hospodaření než nedávný útlum části výkonů kvůli pandemii.

Například Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) v Praze už má první ztráty spočítané a zdražování energií podle ředitele Davida Feltla výrazně pociťuje.

„Jedná se o 45% nárůst za kvartál, v penězích to je 12 milionů korun. Kromě toho ale zdražují i jiné vstupy, například služby, potraviny, stavební práce, vlastně všechno. Problém to může způsobit logicky ten, že se naše hospodaření propadne do ztráty,“ popsal David Feltl pro Seznam Zprávy.

Pacienti či zaměstnanci si podle něj zatím ničeho neobvyklého všimnout nemusí. Nemocnice už si ale zadává energetický audit.

„Budeme rozhodně šetřit energie, nic jiného nám nezbývá. Konkrétní opatření je zatím těžké specifikovat, ale umíme si představit větší regulaci topení, svícení a tak podobně,“ míní ředitel VFN. Dodává, že situace nemá jednoduché řešení. Nejvíce by podle něj ale pomohl zásah na úrovni celé Evropské unie.

Jak upozornila rozsáhlá analýza Seznam Zpráv, zdražování energií je pravděpodobně teprve na začátku. Hlavní cenový náraz experti čekají na přelomu letošního a příštího roku. Podle Svazu průmyslu a dopravy část firem očekává napřesrok další růst cen energií v rozmezí 21 až 50 procent. Část byznysmenů je ještě skeptičtější.

Zdravotnická zařízení jsou přitom ve specifické situaci. Jak připomíná mluvčí Fakultní nemocnice Motol Pavlína Danková, vytápění či klimatizování nemocnic a jejich medicínských prostor se řídí normami, které každé zdravotnické zařízení musí dodržovat.

Tyto podmínky zahrnují například minimální teplotu vzduchu: 22 stupňů v případě ordinace a přípravny či 20 stupňů v čekárně.

Také FN Motol, největší tuzemská nemocnice, přitom zdražování energií pociťuje. Zatímco loni v lednu za elektřinu zaplatila 9,76 milionu, letos dala 16,68 milionu. U plynu je rozdíl ještě markantnější – loni v lednu vyšel účet na 8,39 milionu a letos na 17,68.

„Původní odhad dle vysoutěžených cen Ministerstvem zdravotnictví byl ještě vyšší, ale letos byl relativně teplý leden,“ popsala mluvčí.

Také v Motole si nyní od některých kroků slibují úsporu. „Jedním z opatření, které bude mít vliv na značné úspory energií, je právě probíhající rekonstrukce opláštění budovy dospělé části nemocnice,“ dodává Pavlína Danková.

Zdražování vnímají i menší nemocnice, například Nemocnice Šumperk se podle mluvčí Hany Hanke situace citelně dotkla. „Jen za první tři měsíce došlo k navýšení nákladů v porovnání s rokem 2021 o 201 procent. V číselném vyjádření, jen za plyn toto navýšení tvoří náklady ve výši devíti milionů korun, další dva miliony korun pak za elektřinu,“ přiblížila Hanke.

Ztráty zmírnilo už dřívější zateplení a revitalizace většiny pavilonů, ale i uzavírání topení v některých objektech nebo světla s pohybovými čidly. Podle vyjádření nemocnice by situaci pomohla úprava úhradové vyhlášky a změna systému úhrad, která by reflektovala rapidní nárůst nákladů.  Dalším krokem by mělo být navýšení podpory u dotačních titulů zaměřených na energetické úspory.

Podle mluvčího resortu zdravotnictví Ondřeje Jakoba se energie na letošní rok nakupovaly centrálně právě přes ministerstvo. „Vzhledem k výraznému nárůstu cen se náklady celkově zvýšily oproti loňskému roku o 600 milionů korun,“ potvrdil pro Seznam Zprávy.

„Zdražování, a nejen energií, se samozřejmě do hospodaření nemocnic promítne negativně. Rozhodně však neočekáváme jakékoliv snížení bezpečí a kvality poskytované péče. Tempo zdražování energií a jeho vliv na hospodaření nemocnic ministerstvo intenzivně sleduje a aktivně ve spolupráci se zástupci nemocnic hledá vhodná řešení,“ dodal bez dalších detailů.

Také oslovené nemocnice odmítají, že by uvažovaly o šetření, které by negativně ovlivnilo pacienty. Kvalitu péče i stravy a dalších služeb chtějí zachovat.

Úspory se ale mohou promítnout třeba do přípravy jídel. Příkladem je Karlovarská krajská nemocnice, která už dříve začala využívat multifunkční elektrické pánve a investovala i do celkových úprav budovy směřujících k úsporám.

„Jde v podstatě o speciální zařízení, ve kterých se maso upravuje za určité teploty v době nočního klidu. Zůstává zachována vysoká nutriční hodnota a zároveň se šetří energie,“ popsala mluvčí Markéta Singerová.

Pacienti se podle ní nemusí obávat, že by se šetřilo na potravinách nebo se zmenšovaly porce. Nemocnice však více spolupracuje s lokálními dodavateli či výrobci a vaří z předem nezpracovaných surovin.

„Snažíme se nekupovat hotové výrobky ani polotovary, ale naopak vařit vše zcela sami. Nekupujeme například bujóny, protože i to je nákladné. Naši kuchaři dokážou v multifunkčních pánvích připravit výborný vývar,“ dodává Markéta Singerová.

Karlovarská nemocnice už před pár lety zahájila energeticky úsporný projekt ve spolupráci s ČEZ ESCO, díky kterému loni snížila náklady na elektřinu, teplo a vodu o 32 %.

Technici například mohou na dálku regulovat intenzitu osvětlení a školením o hospodaření s energiemi prošel také personál. Přesto i tady počítají s tím, že se dopadům všeobecného zdražování nevyhnou.

„Přes fixaci v ostatních odvětvích nám stouply ceny až dvakrát a je jasné, že to nemocnici zasáhne. Náklady se nám navýší, přitom bychom raději investovali do vybavení nebo zaměstnanců,“ uzavírá mluvčí.