Článek
Přibližně 40 příspěvkových organizací Ministerstva zdravotnictví, mezi které patří i fakultní nemocnice, má smlouvy na energie jen do konce tohoto roku. Distributoři se zároveň do výběrových řízení nehrnou a teoreticky tak hrozí, že od ledna nebude v zařízeních čím svítit či topit.
„Z mého pohledu musí být do konce září jasné, zda budou smlouvy podepsané - je zároveň lepší, aby byly nákupy organizovány centrálně. Pokud smlouvy nebudou, tak já dál nebudu ministrem zdravotnictví. Nebudu dělat ministra, který se nemůže koukat do očí nemocnicím a hlavně pacientům,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v neděli v České televizi.
Jak zaznělo v pořadu Otázky Václava Moravce, situace nemocnic je v mnoha ohledech komplikovaná tím, že se na ně nevztahuje institut dodavatele poslední instance, který by jim v případě krizového scénáře energie zajistil.
Podle Válka nyní jeho resort potřebuje případně modely řešení znát od Ministerstva průmyslu. Na sjednání nových smluv podle něj ještě není pozdě.
Jak nemocnice šetří?
Úspory se mohou promítnout třeba do přípravy jídel. Příkladem je Karlovarská krajská nemocnice, která už dříve začala využívat multifunkční elektrické pánve a investovala i do celkových úprav budovy směřujících k úsporám.
„Nedovedu si představit, že by někdo vypnul proud do fakultní nemocnice,“ komentoval situaci Roman Prymula, bývalý šéf zdravotnictví a ředitel nemocnice v Říčanech.
„Osobně bych se snažil jít přes centrální nákupy. Ale není to samospásné. Stát do toho musí zasáhnout jako celek. Zvyšující se hladiny mohou zdravotnictví položit. Musí se vymyslet, jak ceny zastropovat, nebo vymyslet dotace, které by peníze zdravotnictví zpět přinesly,“ dodal s tím, že i říčanská nemocnice má nyní zálohy téměř na pětinásobku.
Enormní zdražení
Výzvy spojené s energetickou krizí mohou v mnoha ohledech znamenat daleko větší zásah do hospodaření nemocnic než nedávný útlum části výkonů kvůli pandemii.
Jak Seznam Zprávy už dříve popsaly, mnoho nemocnic pociťuje zdražování již řadu měsíců. „Jedná se o 45% nárůst za kvartál, v penězích to je 12 milionů korun. Kromě toho ale zdražují i jiné vstupy, například služby, potraviny, stavební práce, vlastně všechno. Problém to může způsobit logicky ten, že se naše hospodaření propadne do ztráty,“ popsal už v květnu David Feltl, ředitel Všeobecné fakultní nemocnice.
Zdravotnická zařízení jsou zároveň ve specifické situaci. Vytápění či klimatizování nemocnic a jejich medicínských prostor se totiž řídí normami, které každé zdravotnické zařízení musí dodržovat.
Tyto podmínky zahrnují například minimální teplotu vzduchu: 22 stupňů v případě ordinace a přípravny či 20 stupňů v čekárně.
„Zajímalo by mě, co jiného než přímá dotace by se s tím dalo dělat. Systém úhrady pojištění je úhrada za péči. Není způsob, jak dát v rámci pojištění nemocnicím dvojnásobek, aniž by musely dělat dvojnásobek péče. Můžu jim navýšit pojištění, ale oni za to musí vykázat víc péče. Přitom už teď jsou v některých případech na hraně,“ komentoval v neděli aktuální varianty řešení ministr Válek.
Ministerstvu zdravotnictví do letošního roku dodávala energie firma Veolia Komodity. Částka zhruba 470 milionů korun za rok vzešla z nákupu na Českomoravské komoditní burze, ministerstvo plánovalo odebrat zhruba 270 gigawatthodin.
Válek také upřesnil, kolik by podle aktuálních ekonomických predikcí měl být výběr pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Pro letošní rok se počítá nově s 431 miliardami korun, v roce 2023 s 464 miliardami.
Saldo systému bude na konci letošního roku devět miliard korun, na konci příštího šest miliard korun. Zdravotní pojišťovny v současné době mají zůstatky 60 miliard korun, na konci roku Válek očekává 42 miliard a na konci příštího jim bude zbývat ještě zhruba 36 až 37 miliard.
