Článek
„Pokud Správa Národního parku České Švýcarsko nechávala odumřelý les bez zásahu, pak nejen jednala v respektu k zákonům a vlastním povinnostem, ale také v našem dlouhodobém zájmu.“
Právě to stojí ve výzvě, kterou koncem srpna podepsaly desítky odborníků. Svůj podpis připojili členové rad národních parků, akademici, ale například i první český ministr životního prostředí a ekolog Bedřich Moldan.
Ministerstvo životního prostředí nabádají, aby kvůli nedávnému rozsáhlému požáru neměnilo fungování tuzemských národních parků (dokument najdete na konci článku).
„O lesích je třeba přemýšlet v perspektivě, která přesahuje lidské generace. Nebylo by moudré, kdybychom pod vlivem akutně působících emocí na tuto perspektivu zapomněli a pokoušeli se změnit zákonem daný režim v bezzásahových zónách,“ tvrdí.
Dva pohledy
„Můžeme očekávat, že se tady v budoucích měsících zvednou hlasy, které budou chtít systém národních parků pozměnit,“ nastínil Seznam Zprávám jeden z autorů výzvy Michael Hošek, který je projektovým koordinátorem Krkonošského národního parku a prezidentem federace evropských národních parků EUROPARC.
Ne všichni ale s výzvou souzní. „To, co se stalo, že se nechal uschnout smrkový les z principu bezzásahovosti, vedlo k tomu, že když na něj svítí slunce a vyschne, jsou v něm povrchové teploty 50 nebo 60 stupňů, a to opravdu hoří,“ komentoval situaci biolog a hydrolog Jan Pokorný z výzkumné společnosti ENKI.
Bezzásahovost v minulosti kritizovaly také obce z okolí národního parku. Ty ještě před požárem znepokojovalo především neodvezené kůrovcové dřevo.
Varování před požárem
Dokumenty ukazují, že místní samosprávy z Českého Švýcarska upozorňovaly do poslední chvíle vedení parku na to, že riziko rozsáhlého požáru vážně existuje.
Obnova spáleného lesa
Podle Pokorného je problematické také přirozené obnovení lesa. Tvrdí, že les se může obnovit sám pouze na malých územích přibližně do jednoho hektaru plochy. Při požáru v Českém Švýcarsku ale shořelo více než 1000 hektarů lesního porostu, na což podle něj přirozená cesta nestačí.
„Tohle je tak velká plocha, že jak na to začne svítit slunce, velmi se to rozpálí. Odkud tam pak přiletí semena stromů, která bychom tam asi časem chtěli mít?“ ptá Pokorný, který nesouhlasí s tvrzením, že požár je příležitostí pro vznik přirozeného lesa.
„Tady necháme shořet les a tvrdíme, že bude vyšší biodiverzita. Málem si říkáme, že se nic nestalo. Stalo se hodně,“ dodává.
Hošek ale vidí situaci odlišně. „Byť ten požár byl velký a v podstatě drastický, tak my si myslíme - a je to založeno i na odborných podkladech -, že požár byl založen v lokalitě, která byla velmi nepřírodní, protože tam byl smrkový les, který tam nikdy být neměl.“
Dodal také, že za vznik požáru může velmi pravděpodobně člověk, nikoliv přirozený les, který by plamenům odolal lépe.
S Pokorným se nicméně shoduje v tom, že bezzásahová území nejsou vhodná pro všechny lokality. Uvedl, že na místech v blízkosti obcí nebo infrastruktury je vhodné les spravovat s pomocí člověka. Výzva podle něj chce především podpořit současné fungování a cíle všech národních parků, nikoliv pouze Českého Švýcarska.
Odkázal se také na to, že v současnosti jsou národní parky zákonem rozděleny do 4 zón podle intenzity lidského zásahu od kulturní krajiny po oblasti bez jakéhokoliv zásahu člověka. Bezzásahovou zónou je nyní v Českém Švýcarsku pouze menšina parku.
Jak se dělí zóny v národních parcích
- zóna přírodní - vymezuje se na ucelených plochách, kde převažují přirozené ekosystémy, cílem je zachovat je a umožnit v nich nerušený průběh přírodních procesů
- zóna přírodě blízká - vymezuje se na plochách, kde převažují člověkem částečně pozměněné ekosystémy, s cílem dosažení stavu odpovídajícího přirozeným ekosystémům
- zóna soustředěné péče o přírodu - vymezuje se na plochách, kde převažují člověkem významně pozměněné ekosystémy, s cílem zachování nebo postupného zlepšování stavu ekosystémů, významných z hlediska biologické rozmanitosti, jejichž existence je podmíněna trvalou činností člověka nebo obnovy přírodě blízkých ekosystémů
- zóna kulturní krajiny - vymezuje se na zastavěných plochách a zastavitelných územích obcí určených k jejich udržitelnému rozvoji a na plochách, kde převažují člověkem pozměněné ekosystémy určené k trvalému využívání člověkem
Zdroj: Zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny
Nová protipožární opatření
„Jde o to, aby když území zůstane národním parkem, tak aby bylo národním parkem i z hlediska jeho kritérií. Aby se z toho nestal národní park jenom jako brand, který pak ale uvnitř bude lunaparkem plným hasičských vozů nebo nádrží,“ dodal Hošek.
Změna zákona a rušení bezzásahových zón podle ministerstva zatím není na stole. Nová protipožární opatření se nicméně zvažují.
„Obecně se bude přehodnocovat požární péče. Počká se na vyhodnocení požáru, ministryně chce více zapojit dobrovolné hasičské sbory ve spolupráci a zabezpečit více technologií na monitorování požárů. Také se chce zaměřit, aby byla dostupná požární voda v lokalitách, které by mohly být ohrožené požárem,“ sdělila Seznam Zprávám mluvčí Ministerstva životního prostředí Beata Berníková.
„Požár v Národním parku České Švýcarsko ukázal určitou nepřipravenost. Zdálo se, že dosavadní komunikace s hasiči a jimi odsouhlasené plány stačí. Bohužel současná sucha a vedra jsou velká a způsoby šíření požáru v lesních celcích tak nebezpečné, že je třeba tuto spolupráci s hasiči modernizovat,“ doplnila.
Požár v Českém Švýcarsku spálil přes 1000 hektarů lesa, přibližně jednu osminu národního parku. Byl pravděpodobně založen člověkem, a to v noci z 23. na 24. července v oblasti Malinového dolu nedaleko Hřenska.
Text výzvy expertů adresované Ministerstvu životního prostředí.
