„Nemáme na jídlo, natož na advokáty.“ Ukrajinci měsíce čekají na výplatu

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po zavírací době a bočním vchodem přichází na úřad práce v Teplicích sedm rozhněvaných a zároveň viditelně utahaných Ukrajinců. Míří v doprovodu dvou tlumočnic na shromáždění, které svolala krajská ředitelka úřadu Martina Bečvářová. Schůzky se účastní i pracovnice Státního úřadu inspekce práce.

Muži jsou řidiči kamionů a přišli si stěžovat, že jim jejich bývalý zaměstnavatel, logistická společnost Stebal logistic, dluží peníze za mzdy.

„Od února do května jsem nedostal výplatu,“ líčí jeden z mužů reportérovi ještě před tím, než vstoupí do budovy úřadu. Druhý konstatuje, že za únor ještě zaplaceno dostal, ale firma mu dluží za březen a duben. A další přizvukuje, že také nemá zaplaceno za dva měsíce.

Před novinářem jsou muži opatrní, nechtějí zveřejňovat jména. O své situaci už dříve mluvili v televizi a výsledkem je, že mají co nejdříve opustit ubytovnu, kde žijí. Zmiňují, že si musejí půjčovat peníze od svých známých, aby měli na jídlo. „A už si nemáme ani od koho půjčit. Už nemáme peníze na nic. Na jídlo, na bydlení, natož na advokáty,“ zmiňuje jeden z řidičů.

Některé trápí i to, že podporovali rodinu na Ukrajině a aktuálně nemají z čeho. Šéfka teplického úřadu práce jim proto mimo jiné nabízí i možnost zažádat si o dávku v hmotné nouzi - mimořádnou okamžitou pomoc.

Kamil Kasan, jednatel celého holdingu Stebal, pod který spadá i Stebal logistic, se v reakci pro Seznam Zprávy vůči nařčení, že dluží peníze svým bývalým zaměstnancům, ohrazuje.

Problém podle něj spočívá v interní změně, kdy dříve řidiči zvlášť řešili mzdu a zvlášť diety za zahraniční cesty. Nově ale společnost spojila platby do jedné. „Musejí dodat vyúčtování a to nechtějí. Začali vyhrožovat, že když jim nedáme peníze, tak zavolají televizi a že to dají do zpráv. A to se děje,“ konstatuje jednatel s tím, že řidiči neodevzdali podklady pro vyúčtování diet.

Řidiči ale oponují, že podklady řádně dodali. Ve Stebalu má podle nich fungovat systém, podle kterého zaměstnanci informace sepíšou a vloží do schránky, kterou vybírá pracovník firmy a s údaji dál pracuje. Navíc podle řidičů nákladní auta mají sledovací zařízení, a logistici tak vidí, na jaké trase šoféři jsou, v jaké zemi a v jakém městě se nacházejí.

Podle jednatele holdingu Kamila Kasana může být za vyhrocenou situací údajně i konkurenční boj. „Konkurence sem posílá dodávky a zkouší verbovat naše lidi. Začal nějaký boj proti nám,“ argumentuje dál. Podle něj jde jen o skupinu několika problémových zaměstnanců a zdůrazňuje, že celý holding má více než 400 velkoobjemových nákladních souprav a celkově přes pět set zaměstnanců.

Kontrol se jednatel neobává. „Samozřejmě jimi projdeme, máme jich milion. Zaměstnáváme jako jedni z nejvíc cizince, takže je máme pořád,“ popsal Kasan a pro potvrzení Seznam Zprávám poskytl protokol o čerstvé proběhlé kontrole k 1. červenci z okresní správy sociálního zabezpečení, která prověřovala plnění povinností směrem k důchodovému a nemocenskému pojištění.

Kontrola sice dopadla úspěšně, podle protokolu se ale nesoustředila na úhradu pojistného a její včasnost. Právě na zmíněné odměňování se má nyní ve firmě zaměřit Státní úřad inspekce práce. Ten na základě podnětu zaměstnanců začal firmu prověřovat, jak Seznam Zprávám potvrdil vedoucí inspektor pro Ústecký a Liberecký kraj Aleš Kalvoda.

„Nevím, jestli mi všichni rozumíte, budu mluvit pomalu. Vítám vás, cílem této schůzky je vám alespoň trochu pomoci v této situaci,“ říká v úvodu setkání s ukrajinskými řidiči krajská ředitelka teplického úřadu práce Martina Bečvářová.

Během schůzky se záhy ukáže, že jazyková bariéra může vést k nedorozumění. Když při představování ředitelka zmíní, že druhá žena je z inspekce práce, která prověřuje společnost Stebal logistic, řidiči začínají panikařit, že tam s nimi sedí někdo z firmy.

„Prosím vás, tady není nikdo ze Stebalu. Tady jde o důvěru, v České republice ve většině případů můžete věřit úřadům,“ musí ředitelka rychle zklidnit situaci. Všichni řidiči jsou proto ujištěni, že úřady mají povinnost mlčenlivosti, a jejich jména tak nikdo nezjistí.

Muži pak rychle přecházejí k otázkám, které je nejvíce pálí. „Kde jsou naše peníze?“ ptá se jeden z řidičů. „Jak je možné, že firma neplatí a dál funguje?“ ptá se další.

Úřednicí jim trpělivě vysvětlují, že v České republice platí pravidlo, že nejdříve musí proběhnout kontrola, a pokud kontrola přijde na pochybení, tak až následně přichází na řadu sankce.

Zatímco jednatel holdingu Stebal mluví o pár problémových bývalých pracovnících, na shromáždění úřednice ze Státního úřadu inspekce práce zmíní, že vyšetřují podnět od zhruba dvaceti zaměstnanců a další pomáhající organizace jsou v kontaktu s celkově 25 řidiči.

„Většinou k nám chodí žádat o pomoc ženy, pro chlapy je to hrozně těžké,“ konstatuje Lucie Beyerová, interkulturní pracovnice a ředitelka teplického Centra humanitární pomoci.

Samotní řidiči pak mluví o tom, že neznají žádného kolegu, kterému by jejich bývalý zaměstnavatel v posledních měsících zaplatil mzdu.

Následně se úředníci snaží rozklíčovat individuální situaci každého z řidičů, který dorazil na setkání. Shromáždění se tak změní v improvizovanou úřadovnu. A následující hodinu a půl se krajská ředitelka a další pracovníci snaží vyznat v jednotlivých dokumentech, které si s sebou řidiči přinesli - výpisy z bankovního účtu, mzdové pásky a další smlouvy.

Všech sedm mužů už má se společností Stebal logistic ukončený pracovní poměr. „Tohle je důležité, jestli jste skončili, musíte mít zápočtový list,“ vysvětluje jim krajská ředitelka. Tento dokument měl ovšem jen jeden z řidičů, ostatní se k němu proto šli podívat, jak potvrzení vypadá.

Dál úředníci řešili i to, jaké mají ukrajinští řidiči oprávnění k pobytu. Jestli jsou v Česku na takzvanou zaměstnaneckou kartu, nebo případně jako váleční uprchlíci s dočasnou ochranou. Zatímco uprchlíci mohou v Česku nadále žít i bez práce, u zaměstnanecké karty má člověk po skončení zaměstnání jen 60 dnů na to, najít si novou práci. „Když nenajde, tak je to průšvih a skončí mu pobyt v České republice,“ zazní na schůzce od úředníků.

Martina Bečvářová proto přišla i s vytištěnými nabídkami práce pro řidiče v Ústeckém kraji. „Pracovní nabídky se pokusíme skloubit i s ubytováním,“ zmiňuje řidičům.

Celá schůzka nakonec vyústí v domluvu, že teplický úřad práce vyčlení na další dny jednoho pracovníka, který umí ukrajinsky a bude se plně věnovat řidičům. Podle ředitelky Bečvářové teď bude klíčové, aby muži prokázali, že jim mzda nebyla vyplacena. Tedy přes výplatní pásky, bankovní účty. Následně je podle ní potřeba, aby minimálně dva zaměstnanci podali návrh na zahájení insolvenčního řízení ke krajském soudu a ostatní pracovníci se se svými prokazatelnými pohledávkami připojili.

„Zaměstnanci s dlužnou mzdou mohou požádat úřad práce o vyplacení mzdových nároků. Žádost se podává ve lhůtě 5 měsíců a 15 dní následující ode dne, kdy bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo od oznámení zahájení insolvenčního řízení na zaměstnavatele,“ zmiňuje ředitelka, jak se v krajním případě mohou lidé domoci náhrady dlužné mzdy od úřadu.

Eva Malá, která vede agendu pracovního vykořisťování v organizaci Člověk v tísni, popisuje, že se s neproplácením mezd cizincům často setkává. „Je to bohužel běžná praxe některých zaměstnavatelů, potažmo pracovních agentur, a děje se to jak pracovníkům z ciziny, tak českým pracovníkům. Pozorujeme to už ale v dlouhodobějším horizontu a není to trendová záležitost,“ podotýká.

Způsob, jakým pracovníci řeší ušlé mzdy, se ovšem liší podle toho, jestli je jejich zaměstnání svázané s bydlením, třeba na ubytovně.

„Řeší to tedy většinou se sociálními pracovníky, nebo mezi sebou. Pokud to ale má být oficiální, tak většinou couvnou, protože by se dostali ještě do problému právě s bydlením a šance sehnat nové je velmi složitá,“ dodává Malá.