„Nemám problémy a nikdo mě nezval.“ Češi zanedbávají klíčovou péči o zdraví

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Neplatí se za ně a mohou zachránit život. Přesto Češi preventivní vyšetření zanedbávají. Na znepokojivý fakt upozorňuje celá řada dat.

Například podle Svazu zdravotních pojišťoven chodí na základní preventivní prohlídky v doporučené frekvenci jen asi 32 % Čechů. O něco více navštěvují lidé zubní lékaře, u nich absolvuje pravidelné zubní prohlídky zhruba 50 % populace.

„Při včasném odhalení nemoci je statisticky významně větší šance na rychlejší, účinnější a často i jednodušší léčbu pacienta. Typicky se to týká například nádorových onemocnění, kterých se specializovaná preventivní vyšetření týkají nejčastěji, ale třeba i u odhalení vysokého tlaku, který může indikovat jiné obtíže,“ míní Ladislav Friedrich, prezident svazu.

Podrobně se na situaci nedávno zaměřila i společnost PAQ Research, která zkoumala frekvenci návštěv u lékařů i důvody, proč lidé zanedbávají prevenci onkologických onemocnění. Z dat přitom vyplývá, že ani rakovina, která je v české populaci jednou z nejčastějších příčin úmrtí, veřejnost k pravidelným prohlídkám ve velkém nevede.

Na preventivní vyšetření onkologických nemocí v klíčovém věku nechodí dostatečně často až polovina obyvatel Česka.

Data jsou alarmující například v oblasti boje proti rakovině tlustého střeva a konečníku. Podle Masarykova onkologického ústavu bylo Česko do roku 2015 dokonce první na světě v počtu výskytů těchto zhoubných nádorů. V současné době má sice výskyt kolorektálního karcinomu lehce klesající tendenci, stále je ale diagnostikováno asi čtyři a půl tisíce nových případů ročně.

Na preventivní vyšetření tohoto onemocnění by měli pravidelně chodit lidé nad 50 let. V posledních dvou letech tak ale učinilo pouze 46 % z nich. Dalších 20 procent dotazovaných potom na vyšetření nikdy nebylo.

Stejně zanedbaná je i oblast prevence nádorů děložního hrdla. Jak data ukázala, na kontrolu v uplynulém roce došlo jen 44 procent žen. Dalších 23 procent přiznalo, že se na vyšetření nikdy nedostavilo a 17 procent nevědělo či nechtělo odpovědět. Na nádory děložního hrdla přitom v Česku umírá statisticky každý den jedna žena.

Kombinací screeningů a očkování proti lidským papilomavirům (o které však v Česku také klesá zájem) by přitom tato nemoc mohla být prakticky vymýcena.

Zarážející jsou nicméně i důvody, které lidé uvádějí jako vysvětlení toho, proč na preventivní prohlídky nechodí. U nádorů tlustého střeva a konečníku dokonce 52 procent dotazovaných uvedlo, že prevenci nevyhledává, protože u sebe nepozorují „žádné problémy a symptomy“.

V případě nádoru prsu takový důvod uvedlo 38 procent respondentek a u prevence nádorů děložního hrdla 41 procent. Takové uvažování jde přitom přímo proti principu preventivních prohlídek. Provádějí se totiž právě pro odhalení potíží ještě předtím, než člověk začne jakékoliv příznaky pozorovat a nemoc naplno propukne.

Velmi často ale lidé uváděli i to, že na prevenci nedostali pozvánku či doporučení. Během pandemie měla část veřejnosti také obavy z nákazy covidem-19 v ordinacích. Pomineme-li ale toto přechodné odůvodnění, vynechávají lidé prevence zejména ze strachu z průběhu vyšetření. Roli často hraje také nevědomost – uvádějí například, že netušili, že ve svém věku musí na danou kontrolu chodit.

Zanedbávání preventivních prohlídek a s ním spojený nedostatečný záchyt potíží v časných stádiích mají jasný dopad – vedou ke zbytečným úmrtím. Podle odborníků to ale dopadá i na zdravotní systém a společnost jako celek.

„České zdravotnictví je nadstandardně zatíženo chronickými a preventabilními nemocemi, které tvoří okolo tří čtvrtin jeho nákladů. Může za to nezdravý životní styl i nedostatečná prevence. Studie přitom ukazují, že většiny úspor ve zdravotnictví můžeme dosáhnout právě skrze prevenci,“ míní spoluautorka analýzy Eliška Dvořáková.

Ztracené roky života v důsledku špatného životního stylu a omezené prevence vedou podle výzkumu kumulativně ke ztrátě hospodářského výkonu až ve výši 700 miliard korun do roku 2040. Tak to alespoň odhadla studie McKinsey Global Institute v Česku.

Vláda si právě podporu prevence vetkla do svého programového prohlášení už na začátku loňského roku.

„Prevence je nejefektivnější přístup, jak předcházet nemocem, zvyšovat kvalitu života a podporovat zdraví našich občanů. Právě podpora této doposud zanedbávané oblasti má za cíl posunout kvalitu zdraví českých seniorů na stejnou úroveň, jaká je ve vyspělých státech Evropské unie,“ uvádí vláda v prohlášení.

Napravit neveselé statistiky ale nebude snadné a přetavit sliby v realitu se zatím nepodařilo. Podle Ministerstva zdravotnictví se na plánech stále pracuje. Šéf rezortu Vlastimil Válek z TOP 09 už v minulých měsících nastínil například systém bonusů, které by získali ti, kdo na prevenci pravidelně docházejí.

„Řeknu příklad: Když chce starší člověk od určitého věku řidičský průkaz, musí si zaplatit speciální vyšetření u lékaře. Nově by jej mohl mít zdarma, pokud bude chodit na pravidelné preventivní prohlídky. Stejně by to fungovalo s dalšími speciálními potvrzeními, za která se dnes musí platit. Buď je zrušíme úplně, nebo budou zdarma pro ty, kteří chodí na pravidelné prohlídky,“ řekl pro Lidové noviny.

Na přelomu roku však pro Seznam Zprávy uvedl, že vše ještě řadu měsíců potrvá.

„Bonusový systém nespustím dřív než předposlední nebo poslední rok volebního období, protože musí fungovat screeningy. Nepřijde mi fér, abych po dvou letech covidu, kdy nic moc nefungovalo, spouštěl benefity, když lidé reálně třeba ani neměli možnost se těch programů intenzivně účastnit. Hledáme proto model, jak to nejlépe udělat,“ sdělil Válek s tím, že návrh představí nejpozději začátkem roku 2024.

Podle odborníků z PAQ Research bude nicméně třeba ke zlepšení situace okolo prevence udělat mnohem více. Ve své zprávě zmiňují mimo jiné informační intervence vedoucí k zdravějšímu životnímu stylu, zlepšení dostupnosti zdravotní péče či zajištění přístupu ke sportovním aktivitám pro znevýhodněné skupiny.

Větší zapojení by podle nich ale mělo přijít i ze strany praktických lékařů, kteří by s pacienty o nutnosti pravidelných prohlídek měli mluvit. Důležité je podle nich také zapojení moderních způsobů informování – třeba přes SMS nebo aplikace, které ke sdělení o smyslu prevence připojí okamžitou možnost přihlášení na kontroly.