Článek
„Nemám kam jít,“ říká majitel motocentra u Tábora Pavel Bratránek. Jeho pozemky jsou klíčové pro dostavbu dálnice D3, stát proto rozhodl o jejich vyvlastnění.
Podnikatel si stěžuje, že ačkoliv mu bylo nařízeno svou firmu vystěhovat, za majetek doposud nedostal zaplaceno. Nebylo rozhodnuto ani o tom, jak vysokou finanční náhradu dostane.
„Vzhledem k tomu, že jsem do dnešního dne nedostal za nemovitost zaplaceno, nemohu si pořídit nemovitost jinou, kam bych se přestěhoval a přesunul tam i své podnikání. Podotýkám, že nemovitost není prázdná, mám zde spoustu vybavení a motocyklů a i nadále zde podnikám,“ shrnuje svou situaci Bratránek.
Novým majitelem pozemků je teď Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). O jejich vyvlastnění, podle takzvaného liniového zákona, žádalo kvůli dostavbě asi 500 metrů dálnice D3 . Kromě majetku Pavla Bratránka se vyvlastňování týká pozemků, kde se nachází pneuservis jeho bratra Petra Bratránka, pumpa švagrové Lenky Bratránkové a společnosti Taartrade a Milan Král.
Domluva je složitá, tvrdí úřad
Na částce, kterou ŘSD za pozemky nabízelo, se ale obě strany neshodnou. ŘSD dříve uvedlo, že navrhlo Bratránkovým odškodnění mezi deseti a dvaceti miliony korun. To ale podnikatel odmítá.
Jeho pozemky podle něj mají hodnotu přibližně 15 milionů korun. Tvrdí zároveň, že dostal jedinou nabídku - na dva a půl milionu korun s tím, že by budovu musel navíc zbourat. „Na tu jsem samozřejmě nemohl přistoupit. Ještě bych doplácel, protože za to bych ani tu firmu nezboural,“ podotýká.
Mluvčí ŘSD Jan Rýdl tvrdí, že s bratry Bratránky je složitá domluva. Spory mezi oběma stranami se táhnou roky. „Proběhlo mnoho jednání a drtivou většinu druhá strana buď blokovala, nebo bojkotovala. Snaha maximalizovat cenu na druhé straně se prolíná celou historií toho případu,“ kritizuje.
„Budit dojem, že nemáme v úmyslu někomu zaplatit, je skutečně zlovolné,“ dodává.
„Správnost postupu vyvlastňovacího úřadu Jihočeského kraje v daném případě potvrdily i soudy všech úrovní, krajský i Nejvyšší správní soud,“ doplňuje ředitel Odboru liniových staveb a silničního správního úřadu ministerstva dopravy Martin Janeček.
Spory o vyvlastňování pozemků
Podle ŘSD vznikl problém v roce 1998, kdy stavební úřad v Táboře povolil chybně stavbu motocentra jako stavbu trvalou přes dočasný příjezd ze silnice I/3.
Vyvlastňování pozemků Pavla Bratránka započalo v listopadu 2019 podle liniového zákona. Bratránek jej označoval za protiústavní, obrátil se proto na Ústavní soud. Ten jeho stížnost ale v listopadu zamítl jako neopodstatněnou.
„Obsahem ústavní stížnosti byla právní argumentace podobná té, s níž se již vypořádaly správní soudy ústavně souladným způsobem. Ústavní soud neshledal ve věci pochybení. Proti rozhodnutí Ústavního soudu není přípustné odvolání,“ uvedla mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi.
Problém s posudky
Nejvyšší správní soud o vyvlastnění rozhodl v červenci 2022. Do této chvíle ale není jasné, jakou částku Bratránek dostane. O náhradě rozhoduje vyvlastňovací úřad na základě znaleckých posudků. Právě na nich se zřejmě celá věc zasekla.
„ŘSD vydalo znalecký posudek (k žádosti o vyvlastnění, pozn. red.), pan Bratránek si přinesl svůj posudek (po rozhodnutí o vyvlastnění, pozn. red.). V současné chvíli provádíme revizi tohoto posudku,“ komentuje vedoucí Odboru regionálního rozvoje, územního plánování a stavebního řádu Petr Hornát.
Letos v červnu proto krajský úřad zadal zpracování nových posudků znalci Petrovi Pokornému. Ten ovšem byl v dlouhodobé pracovní neschopnosti.
Případ mu ale zůstal. „Nový znalec by musel provést veškeré šetření znovu a s podklady se znovu seznamovat. Je namístě zvažovat, jestli by to přineslo zefektivnění řízení,“ vysvětluje Štěpán Konopa ze stavebního úřadu Jihočeského kraje, proč se případu neujal jiný znalec.
Bratránek podal na začátku června na Ministerstvo dopravy stížnost kvůli nečinnosti kraje. Odpověď přišla v prosinci. Krajskému úřadu nařizuje, aby do 30 dní situaci vyřešil a určil finální výši náhrady.
K pochybení ale podle ministerstva nedošlo. „Veškeré kroky ve věci majetkoprávního vypořádání zájmových pozemků proběhly v souladu s právní úpravou,“ říká ke stížnosti Janeček.
„ŘSD tedy nyní má majetková práva k celému areálu a s ohledem na zájem po 10 letech dostavět chybějících cca 500 metrů pravého jízdního pásu D3 musí dělat všechny kroky k tomu, aby mohlo areál bývalého motocentra stavebně odpojit od dálnice a dokončit ji,“ shrnuje.
„Firma není stan“
Mezitím ale ŘSD vyzvalo Bratránka k vyklizení nemovitosti, a to do 60 dnů. Lhůta uplyne 7. ledna. „Kam se mám vystěhovat, za jaké finanční prostředky si mám pořídit jinou provozovnu, ve které budu schopen své obživy i mé rodiny?“ ptá se podnikatel s tím, že se brzo dostane na „existenční dno“.
Obrátil se proto na prezidenta a Ústavní soud. Ve dvou otevřených dopisech, které má redakce k dispozici, shrnuje svou situaci a žádá o pomoc. Na dopisy zatím nikdo nereagoval.
Bratránek po rozhodnutí o vyvlastnění dostal finanční zálohu. „Po vydání mezitímního rozhodnutí dostali vyvlastňovaní v souladu s právní úpravou liniového zákona náhradu za vyvlastněné pozemky ve výši 16 milionů korun,“ uvádí Janeček.
Podnikatel ale tvrdí, že částka, kterou obdržel, je jiná. Zmíněných 16 milionů je podle něj pro všechny vyvlastňované, jemu bylo vyplaceno pět milionů. Záloha je ovšem ze zákona vratná. „Leží teď v právní úschově. Dokud není vydané konečné rozhodnutí, nemůžu ji utratit. Taky bych ji mohl vracet,“ vysvětluje.
Požaduje proto adekvátní náhradu a dostatek času na přestěhování. „Firma není stan. Je tam moje dílna, servisní prostory a obchod. Prostory nenajdete za měsíc. A nemůžu si dovolit na půl roku zavřít,“ upozorňuje.
Úředník Petr Hornát podotýká, že se jedná o výjimečnou situaci. Zpravidla se totiž obě strany dohodnou na odkupu pozemků.
„Nabízí se jedenapůlnásobek obvyklé ceny v daném místě. Pokud na to vyvlastňovaný nepřistoupí, vyvlastňuje se za cenu obvyklou,“ vysvětluje. „Většinou dojde k dohodě, protože je zřejmé, že vyvlastňovaný může dostat víc.“
