Článek
Uprostřed Chocerad, na dohled od řeky Sázavy, ke které se během léta stahuje řada chatařů, oslovuje kolemjdoucí podsaditý muž.
Nabízí nařezané a naštípané dřevo. „Už ho jen složit,“ láká potenciálního kupce a přiznává, že dřevo bere z lesa. Upozorňuje ale, že sám stromy neporáží, pouze odnáší to, co už je na zemi.
„Já si takhle přivydělávám,“ vysvětluje s tím, že nemůže najít práci, protože je epileptik.
Nad cenou se zamýšlí a po chvilce nadhazuje tisíc korun za kubík. Je znát, že je otevřený vyjednávání. „Lidé to berou. Zájem je,“ usmívá se. Když ale vidí, že obchod neudělá, začíná prosit alespoň o peníze na jídlo.
Senior, který uprostřed chatařské osady o pár stovek metrů dál zrovna pečuje o své zeleninové záhonky, pro změnu líčí, že fůru dřeva kupoval přímo od lesníků. „Už v lednu, ale stejně podražilo,“ říká a představuje se jako Zdeněk.
„To víte, že kdo to má blíž k lesu, tak si zajde tam. Pro mě to ale není, mám to daleko,“ dodává.
Jen do průměru 7 cm
Kvůli zdražování energií, včetně palivového dřeva, se častějších „výletů“ do lesů obávají vlastníci a správci.
„Někdo to má jako sport,“ poznamenává pro Seznam Zprávy Miroslav Pacovský, který sám vlastní menší lesní pozemek ve Středočeském kraji, zároveň ale funguje i jako lesní správce. A coby soudní znalec se zabývá mimo jiné odhadem cen lesních pozemků a škod na nich způsobených.
Popisuje, že sběr pořezaného dřeva může být krádež, a to v závislosti na tom, jak velký je jeho průměr. Podle lesního zákona mohou lidé beztrestně brát na zem spadlé dřevo do sedmi centimetrů v průměru. „To je takzvané nehroubí a je bez postihu přístupné,“ zmiňuje Pacovský.
„Rozhodně to není tak, že by lidé mohli ukrást dříví a hned letos v zimě s ním topit. Musí vyschnout a trvá to dva tři roky. To si kolikrát neuvědomí,“ zmiňuje Eva Jouklová, mluvčí Lesů ČR, čistě praktický problém u kradeného dřeva.
Dřevo, které pode Miroslava Pacovského lze beztrestně odnést z lesa. Nejde jen o spadlé větvičky, jak dokazuje i přiložený deštník.
Fotopasti a čipy
„Zaznamenáváme více případů. Trápí nás různí ‚vozíčkáři‘, lidé s aviemi nebo s kontejnerem. Jsou to lidé, co v okolí bydlí, nebo zde mají chatu,“ pokračuje Pacovský, mimo jiné předseda středočeského regionální organizace Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL). To v celku zastupuje 21 procent celkové lesní výměry v zemi.
Už koncem dubna SVOL informovalo, že cena dřeva je nejvyšší za posledních 20 let a například smrková kulatina v nejvyšší kvalitě se prodávala okolo 3 300 korun za metr krychlový.
Lesníci proto popisují, že dochází i k promyšlenějším krádežím. „Jsou to spíš organizovanější skupiny,“ hlásí Dagmar Obšílová z Arcibiskupských lesů a statků Olomouc. Odmítá ale zveřejnit konkrétnější údaje o tom, kolik krádeží zaznamenali a jaké škody jim zloději způsobili.
Podobně nechce být přesnější ani Miroslav Pacovský. „Odhady se nepublikují, ani to nikdo přesně nesleduje,“ zmiňuje lesník.
Lesník Miroslav Pacovský popisuje, jak se snaží zabránit krádežím. Mimo jiné obchůzkami, ale i díky spřáteleným lidem z okolí.
To ovšem neznamená, že se by se vlastníci lesů s krádežemi nesnažili bojovat. Pravděpodobně nejdůmyslnější systémy mají k dispozici státní Lesy ČR. Zaměstnanci se mimo jiné mohou podívat do mobilní aplikace a rychle zjistit, jestli se odvážené dřevo prodalo, nebo ne.
„Máme hodně fotopastí, které se používají výhradně k monitorování dřeva. Z nich máme fotky i s registračními značkami vozidel. A testujeme i GPS trackery. Je to jedna z nejmodernějších metod, jak chránit dřevo. Do klády se vloží čip a ten sleduje pohyb,“ vypočítává mluvčí Jouklová.
Drobnější vlastníci lesů pak spoléhají na tradičnější metody, jako jsou obchůzky, instalování závor ke skládkám dřeva, ale i spřátelené chataře nebo místní obyvatele, kteří jim volají, pokud vidí něco podezřelého.
Krádeže dřeva majitelé řeší s policisty. „Musí se zavolat policie, sepsat protokol, zjistit, jaká vznikla škoda. Pokud je podezření na škodu nad 10 tisíc korun, je zde riziko trestného činu,“ popisuje Dagmar Obšílová. U škody pod deset tisíc jde o přestupek, který se řeší pokutou, případně domluvou.
Samosběr dřeva jako pomoc
Někteří vlastníci lesů začínají větší zájem lidí o dřevo využívat. Například Žďár nad Sázavou v červnu schválil samosběr, kterému se u dřeva říká samovýroba. Podobně jako lidé za zvýhodněných podmínek jezdí například na jahody, mohou si zajet i do lesa.
„Lidé se ozývají a poptávají možnost získat dřevo z městských lesů. To byl asi první impuls k nabídce samovýroby dřeva. Zpracovali jsme záměr, který schválila Rada města. Město vnímá, že ceny energií rostou a tohle je jedna z cest, jak můžeme lidem vyjít vstříc,“ vysvětluje mluvčí města Blanka Sobolová.
Zájemci si mohou bezplatně nasbírat větve a suky po těžbě, nebo si mohou odvézt zbytky kulatiny po těžbě, kterou technika nezpracuje, případně padlé souše, a to za cenu 500 korun za krychlový metr. A nebo si mohou odkoupit palivové dřevo na odvozním místě za 1 050 korun za metr krychlový.
„Požadované dřevo si objednají, zaplatí ho městu a oproti dokladu dostanou přidělené místo těžby. I u kategorie ‚zdarma‘ je potřeba, aby se nám hlásili a měli naše povolení – kvůli našemu přehledu a hlavně bezpečnosti, pokud zároveň probíhá těžba,“ zmiňuje Sobolová a upozorňuje, že občané města Žďáru mají slevu ve výši 10 procent.
