Obětí kultu krásy přibývá. „Někteří se úplně zničí,“ říká kulturista

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Závislost není tak silná na steroidech, ale spíš na výsledném vzhledu,“ popisuje dvacátník Lukáš, který se závodně věnuje kulturistice. Nejde o jeho skutečné jméno, redakce ale mužovu identitu zná.

O cvičení se začal zajímat už na základní škole. Roky trénoval přirozenou cestou, poté mu to ale přestalo stačit a začal dopovat. Vyhledával látky, které podporují růst svalů – například testosteron nebo jeho deriváty enantát či metandienon.

„Už jsem se nedokázal pohnout z místa, chtěl jsem víc. Roky jsem byl úplně čistý. Potom jsem se chtěl posunout do profesionální ligy, aby mi to vynášelo nějaké peníze. Profesionální sport je toho plný,“ přiznává.

Užívání anabolických látek a steroidů je v Česku na vzestupu. Netýká se ovšem už jen vrcholových sportovců. Výrazně přibývá také dospívajících, kteří s nimi mají zkušenost.

To ostatně pozoruje ve svém okolí i Lukáš. Obrovský vliv mají sociální sítě. „Dopování se na nich normalizovalo. Na TikToku nebo instagramu o tom influenceři mluví naprosto otevřeně, podávají to jako věci, které jsou absolutně neškodné. Což samozřejmě není pravda, někteří se tím úplně zničí,“ podotýká.

„Setkal jsem se s lidmi, kteří byli schopni brát tak silné látky, že jsem se zhrozil. Snažil jsem se jim vysvětlit, o co jde, ale většinou to nemělo žádný efekt. Často mi odpovídali: ,Tento influencer to zkoušel a říkal, že je to v pohodě,‘“ popisuje.

S užíváním anabolik a steroidů se ale pojí mnoho zdravotních rizik. Jejich uživatelé se nejčastěji potýkají s vysokým krevním tlakem, problémy s ledvinami a játry.

U lidí s vyšším příjmem bílkovin se později může projevovat dna, vyšší cholesterol, zvýšené jaterní testy, hormonální nerovnováha nebo přílišné zadržování vody, které vede k vyšší hmotnosti.

„U mužů je například zvýšený výskyt a nežádoucí růst prsních žláz, může totiž docházet ke tvorbě ženských hormonů estrogenů. Ženy i muži potom můžou pozorovat nadměrné ochlupení, protože s příjmem steroidů souvisí i vyšší příjem androgenních hormonů. Mohou se objevovat i problémy s klouby nebo zadržováním vody,“ vyjmenovává nutriční terapeutka Dagmar Mušková.

Zdravotní potíže pozoruje ve svém okolí také Lukáš. „Stává se, že kluci v 17 nebo 18 letech nemají chuť na sex. Mají problémy s erekcí, mívají varlata o velikosti buráků,“ popisuje.

„Když člověk látky vysadí, začne se zmenšovat a psychicky se cítí hrozně. Pokud není schopný přijmout fakt, že to k tomu patří, dostává se do nekonečného koloběhu, kdy je nechce vysadit. Zadělává si tak na ještě větší zdravotní problémy.“

Se steroidy má zkušenost také osmatřicetiletý Ivan Rekaš. Nejdříve chtěl pouze zhubnout, začal proto intenzivně cvičit.

„Povedlo se mi shodit o asi tři velikosti. Několik let jsem se udržoval a už nikam neposouval. Stačilo mi to. Ale po přibližně pěti letech jsem začal zkoušet anabolické steroidy,“ vypráví.

Poprvé je vyzkoušel poměrně pozdě, v 35 letech. Brzy po první kúře se začal cítit unavený. Postupně se u něj začalo objevovat čím dál víc problémů.

„Začal jsem se cítit hodně špatně. Neměl jsem žádnou životní energii. Sotva jsem došel do fitka a do práce. Nikdy jsem nebyl na krevních testech, což ode mě byla hloupost. Nikdy jsem si nezjistil, jak jsou na tom moje hormony. Udělal jsem si je až ve chvíli, kdy jsem měl velký problém,“ vysvětluje.

Steroidy u něj zapříčinily hormonální nerovnováhu. Pro představu: množství prolaktinu v krvi se u mužů běžně pohybuje přibližně mezi 200 a 500 tisícinami mezinárodních jednotek (international unites – IU). Lékaři mu naměřili okolo 1200 IU.

„Doktor mi řekl, že jelikož mám zkušenost s anabolickými steroidy, můžu se léčit i několik let. Hrozí také riziko nádoru na hypofýze,“ říká Rekaš. „Všechno bylo úplně na nic. Tělesně i psychicky. Sexuální život byl na nule. Spousta chlapů by se o tom styděla mluvit, ale je to normální věc.“

Zpětně prý vidí několik chyb a svého rozhodnutí lituje. „Zkoušel jsem to několikrát jako blbec. Nikdy jsem kúru neukončil správně. Je taky otázka, jestli mi dealeři prodávali dostatečně kvalitní věci,“ přemítá.

„Fitness průmysl je ta největší lež. Luxusní postavy, které jsou na billboardech, neexistují. Udržet tento typ postavy je v běžném životě naprosto nereálné.“

I on si všímá rostoucího počtu mladistvých, kteří chtějí anabolika či steroidy zkoušet. „Stává se, že někdo neví vůbec nic o tréninku, natož pak o stravě a ptají se mě, co mají ,sypat‘,“ tvrdí Rekaš.

Časté jsou výrazné dopady na psychiku. Problémy jako vyšší agresivita, poruchy spánku nebo poruchy příjmu potravy se mohou projevovat u všech, častější jsou však u mladistvých.

„Myslím, že i kvůli vlivu sociálních sítí jsou především kluci okolo 16 až 17 let velmi ohroženou skupinou. Na instagramu vidí někoho vysportovaného – často jsou to starší muži, kteří už mají přirozeně vyšší svalovou hmotu. Mladí se ale na rozdíl od nich neustále vyvíjejí,“ vysvětluje terapeutka Mušková.

Od malička sportuje také Jan (nejedná se o skutečné jméno, redakce ho ale zná). Steroidy začal brát, když mu bylo 23. „Používal jsem látky pro masivní narůst hmoty a svalů – abych vypadal jak hoši z kulturistických časopisů,“ vysvětluje.

S užíváním dosud zcela neskončil. „Nyní už jsou moje cíle jiné, dávám si větší pozor. Nedávno jsem dokončil kúru zaměřenou pro zlepšení výkonu v cyklistickém závodu. Tedy klasický doping,“ konstatuje.

„Sportovaní a dieta totiž vyžaduje spoustu úsilí. A nejdůležitější na tom je pevná vůle. V podstatě si jít denně za svým a neuhýbat z cesty. A já tu vůli úplně nemám, proto sahám k těmto látkám,“ přiznává.

Pokud se hned neprojeví vedlejší účinky, je podle Jana pro většinu lidí těžké se látek vzdát. „Cítil jsem se vždy dobře, plný energie, vypadal jsem líp, člověk má vyšší sebevědomí, asi i líp funguje v mezilidských vztazích. Další věc je také odezva okolí – najednou vás lidi začnou chválit, že vypadáte dobře a je vidět, že makáte.“

Právě tlak okolí často užívání anabolik podporuje. „Vzniká něco jako kult krásy, všichni chtějí vypadat hezky, a to se týká jak žen, tak mužů. Lidé ale občas nevědí, jak toho dosáhnout přirozeným způsobem, a tak když přijdou do fitness klubu nebo posilovny, baví se o tom s některými profesionálními trenéry. Ti už ale můžou mít zájem na tom, aby distribuovali zakázané látky,“ podotýká Michal Rynkowski, který stojí v čele Polské antidopingové agentury.

Prodej nelegálních produktů také usnadňují e-shopy. „Co mě překvapilo, až vyděsilo, je ta dostupnost. Dříve jsem to kupoval od největšího borce ve fitku, vyzvedával si to asi jednou za měsíc někde za tmy,“ popisuje Jan.

„Dneska si to objednáte na e-shopu, ze zahraničí vám to dorazí za týden. Funguje i zákaznická podpora, kde vám poradí. Dokonce i díky překladači se domluvíte a odpověď dostanete česky. Není to o nic složitější než si koupit mikrovlnku na Alze,“ uzavírá.