Článek
Teroristický útok v Bratislavě ukázal, kam až vede radikalizace společnosti směrem k LGBT+ osobám, kterou podněcují také někteří politici. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Laurenčíková proto v rozhovoru pro Seznam Zprávy odsuzuje slova, která loni pronesl například Tomio Okamura nebo v nedávném rozhovoru kandidát na prezidenta Pavel Fischer. Toho mimochodem podpořila ve volbách rovněž vládní koalice.
Ve středu se od 18 hodin koná pod názvem Společně proti nenávisti demonstrace na Václavském náměstí v Praze k uctění památky obětí střeleckého útoku v Bratislavě, která zároveň apeluje na vládu, aby přijala konkrétní kroky na ochranu LGBT+ lidí v Česku.
Slovenskem otřásl teroristický útok motivovaný nenávistí vůči LGBT+ lidem, po kterém zůstaly dvě oběti. Liší se míra tolerance v Česku natolik, abychom se nemuseli takového útoku obávat?
Chci věřit, že se podobné hrůzy v Česku dít nebudou. Jednala jsem o tom s ministrem vnitra Vítem Rakušanem a shodli jsme se, že musíme udělat všechno proto, aby se LGBT+ lidé cítili bezpečně. Z velké části je ale nutné, aby nejprve došlo k hodnotové proměně společnosti a ke kultivaci veřejného prostoru. Musíme ale také narovnat závazky, které vůči LGBT+ lidem máme. V některých oblastech se jim totiž stále nedostává rovného přístupu.
Rozumíte tedy tomu, že se LGBT+ lidé v Česku stále necítí bezpečně? Data organizace In Iustitia ukazují, že incidentů motivovaných sexuální orientací a genderovou identitou v loňském i letošním roce razantně přibylo?
Ano, rozumím těm obavám a je mi strašně líto, že kdokoliv v demokratické společnosti 21. století musí zažívat strach kvůli své identitě. Opravdu se chci snažit i skrze svou pozici dělat všechno pro to, abychom i v dobré spolupráci s Ministerstvem vnitra a policií prováděli účinnou prevenci hate crime a hate speech a abychom téma předsudečného násilí vnímali jako velkou prioritu společnosti.
Jedním z požadavků otevřené výzvy Společně proti nenávisti je novelizace trestního zákoníku, aby LGBT+ lidé byli zařazeni do skupiny ohrožené předsudečnou trestní činností. To podporujete?
Ano, podporuji tento bod i všechny zbývající.
Podnikáte v tom už nějaké kroky?
My jsme už toto téma diskutovali na Radě vlády pro lidská práva. Vnímala jsem, že kolegové z Ministerstva spravedlnosti jsou k tomuto návrhu otevření, a máme tak příležitost se jím zabývat na nějaké vyšší pracovní úrovni.
Klára Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva.
Nepřispívají k náladě ve společnosti výrazně i politici? Tomio Okamura loni při projednávání uzákonění manželství pro všechny řekl, že by raději skočil z okna než být adoptován stejnopohlavním párem, v rozhovoru pro Deník N zase kandidát na prezidenta Pavel Fischer, kterého podporuje i vládní koalice, řekl, že zrovnoprávnění manželství může vést k obchodování s dětmi.
Rozhodně přispívají – a takové výroky jsou extrémně nebezpečné. V dobře fungující společnosti je důležité označit za nepřijatelné výroky, které ji radikalizují a štvou určitou část společnosti proti jiné. Nepřijatelné jsou ale také bulvarizující a paušalizující výroky založené na předsudečném pohledu. V tomto směru opravdu někteří konkrétní politici, například pan Okamura, bohužel skutečně přispívají k radikalizaci a nenávistným náladám ve společnosti.
Zrovna Pavla Fischera ale podpořila i vláda, jejíž jste zmocněnkyní pro lidská práva. Vadí vám to?
S tímto konkrétním výrokem mám problém a myslím si, že není ničím podložený. Nevím o žádných relevantních výzkumných ani jiných datech, která by ho mohla jakkoliv podložit. Netroufám si hodnotit celého člověka, ale proti tomuto konkrétnímu výroku se ostře vymezuji.
Chystáte se prosazovat další změny, které by pomohly LGBT+ lidem v Česku? Už jsme o jednom návrhu mluvili, výzva Společně proti nenávisti ale jmenuje ještě další dvě – schválení manželství pro všechny a zrušení nutnosti kastrace trans lidí pro úřední změnu pohlaví.
Jsou to věci, které bych ráda změnila. Veřejně jsem se už vyjádřila, že podporuji manželství pro všechny. Považuji tento krok vlastně za určité narovnání práv a příležitostí LGBT+ lidí v České republice.
Ohledně otázky povinnosti kastrace pro úřední změnu pohlaví se už setkávám s kolegy z klíčových rezortů, ať už jsou to Ministerstvo spravedlnosti nebo vnitra, ale také s psychology, psychiatry a zástupci jednotlivých neziskových organizací. Česká republika je opravdu téměř poslední zemí, která tuto podmínku uplatňuje, ačkoliv je to opravdu na úrovni nelidského zacházení nebo mučení - jak povinnou kastraci označil Evropský soud pro lidská práva.
