Méně teorie, více praxe. Některé vysoké školy ruší bakalářské práce

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Některé fakulty vysokých škol se rozhodly zrušit bakalářské práce a nahrazují je praktickými projekty. Důvodem k tomuto kroku ale nebyly primárně obavy z nástupu umělé inteligence (AI). Jak pro Seznam Zprávy popsaly oslovené vysoké školy, prioritou je uplatnění absolventa na trhu práce.

Od letošního akademického roku zrušila psaní bakalářských prací například Podnikohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze. Že to není kvůli obavám z nástupu umělé inteligence potvrzuje děkan Jiří Hnilica. Podle něj je to spíše reakce na rozhodnutí studentů, kteří nechtějí pokračovat do magisterského studia.

„Chtěli jsme, aby bakalářské studium nebylo už jenom jakousi přípravou na navazující magisterské studium, ale aby bylo do jisté míry samostatným studiem, které dostatečně připraví naše absolventy do světa firem,“ vysvětluje Hnilica.

Nově příchozí studenti na fakultě tak budou místo bakalářských prací vypracovávat projekty, které vyžadují více praktických zkušeností. Fakulta už během studia proto upřednostňuje stáže a klade důraz na ústní projev studentů. „Myšlenka bakalářského projektu je poměrně univerzální. Podporujeme praxi ve firmě, vlastní startup, nebo když studenti rozjíždí nějaký nový trh nebo produkt,“ dodává Hnilica. Pozitivní zkušenosti s vypracováváním projektů podle něj již fakulta má a to v rámci magisterského studia.

Ke změnám u závěrečných prací přistoupila i Ekonomicko-správní fakulta brněnské Masarykovy univerzity. Tam bakalářskou práci nahradily odborné research nebo policy paper, či případové studie v oblasti byznysu nebo datové analýzy. Jde o odborné texty, které mají nabídnout praktické řešení pro konkrétní problém. Student má také prokázat, zda dokáže samostatně pracovat a odborně reagovat při obhajobě své práce.

„Cílem je zvýšení důrazu na praktické dovednosti, analytické a kritické myšlení. Záměrem je, aby byli studenti lépe připraveni na reálné profesní situace, kde je potřeba aplikovat teoretické znalosti na praktické problémy a byli tak atraktivnější pro zaměstnavatele,“ popisuje děkan Ekonomicko-správní fakulty Jiří Špalek.

„Proces přípravy závěrečného projektu je kratší a efektivnější, což umožňuje studentům lépe se soustředit na klíčové aspekty jejich vzdělání,“ přidává se proděkanka Marie Hladká.

Největší česká univerzita - Univerzita Karlova - o změně u některých studijních oborů uvažuje, zatím k odpuštění bakalářských prací ale nepřistoupila. Klasickou formu kvalifikační práce by tam v budoucnu mohl nahradit projekt nebo předložené portfolio.

O rušení bakalářských prací naopak nepřemýšlí například na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Vysvětlují to tím, že závěrečné práce tam jsou převážně o praktických pokusech, které musí studenti splnit.

Častější využití praktických metod při závěrečných zkouškách podporuje i předseda Rady vysokých škol Tomáš Kašparský. Poukazuje při tom ale i na systém zajišťování kvality vzdělání. „Bakalářská část studia je především o znalostech, zatímco ta magisterská je o dovednostech. V některých oborech je potřeba více praxe a méně akademického psaní. Když to řeknu zjednodušeně, snažíme se přizpůsobit profilu absolventa,“ vysvětluje rozdílnost jednotlivých oborů.

Podle Kašparského ve změnách, ke kterým školy přistupují, hraje určitou roli i ochrana duševního vlastnictví. Závěrečné práce se musí zveřejňovat v plném rozsahu, kdežto u jiného typu ukončení to není nutností. Jako konkrétní příklad dává patentový proces při tvorbě závěrečných prací. „Když nemáte třeba nějakou věc patentovanou a zahrnete to do své práce, tak si to může kdokoliv vzít a může to využít. Zatímco ve chvíli, kdy to máte opatentováné, tak už je to chráněné,“ říká Kašparský.

Výhodu v bakalářských projektech vidí i Michal Farník, bývalý předseda Studentské komory. „Studenti už běžně během studia pracují na projektech, takže zkušenosti s tím mají. Bakalářská práce byla velmi standardizovaná a hodně svázaná pravidly, často velmi teoretického rázu, což v principu nikoho úplně extra neobohacovalo. Znamená to, že student bude moci napnout více času na to, aby se naučil reálně něco, co na pracovním trhu bude potřebovat,“ dodává Farník.

S rozmachem umělé inteligence vyvstala také otázka, jaká bude její role ve vzdělávání a jak může ovlivnit právě tvorbu závěrečných prací. S fenoménem AI se totiž sžívá stále více studentů. Obavy ze zneužívání umělé inteligence ale na školách spíše nepanují a proto také při rozhodnutí o zrušení bakalářských prací nehrály zásadní roli.

Například Vysoká škola ekonomická práci s AI podporuje a studentům se snaží ukázat, jak rozumně s vygenerovanými informacemi pracovat. K dispozici mají nejrůznější nástroje, které mohou při práci s textem využívat. U obhajoby však profesoři kladou důraz na ústní projev. „Pokud umělá inteligence něco zpracuje, ale vy si to pak u ústní zkoušky neobhájíte, tak velmi rychle dokážeme zjistit, zda se jednalo o podvod nebo ne,“ upozorňuje děkan Podnikohospodářské fakulty Hnilica.

S umělou inteligencí pracují i na Univerzitě Karlově, která do oborů zavádí specializované volitelné předměty pro výuku AI. Studenti se s tím setkají především v lingvistických programech a programech zaměřených na mediální a marketingovou komunikaci. Pokud student při psaní práce umělou inteligenci využije, univerzita je na to připravená.

„Generativní AI sice text vytvoří, ale bude pravděpodobně povrchní, s řadou formálních i obsahových chyb, které by u důsledného školitele a oponenta neměly projít,“ říká tisková mluvčí Univerzity Karlovy Lucie Přívětivá a dodává, že podle odhadů tam využívá AI nástroje systematicky asi 10% studentů.