Nejzákeřnější rakoviny přibývá. Lékaři vytipovali, kdo by měl jít na vyšetření

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rakovině slinivky se občas přezdívá tichý zabiják. Nádor roste dlouhou dobu, aniž by pacient měl šanci si všimnout, že něco není v pořádku. Když se ale objeví potíže, bývá už většinou pozdě.

Pohled do statistik je pak nemilosrdný. Diagnózu si v Česku každý rok vyslechne 2400 lidí, téměř 2200 pacientů na ni potom umírá. Mezi nádorovými onemocněními je karcinom slinivky třetí nejčastější příčinou úmrtí.

Počet případů navíc podle lékařů roste. „Od roku 2000 stoupl počet nově zjištěných nádorů pankreatu o 50 procent a odhaduje se, že do roku 2050 se dále zdvojnásobí,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy předseda České gastroenterologické společnosti Ilja Tachecí.

Lékaři proto spustili program, který si klade za cíl vyhledávat tento typ rakoviny u rizikových pacientů včas. V budoucnu by se do něj mělo zapojit až 30 specializovaných center napříč Českem.

Rakovina slinivky bývá označovaná jako jeden z nejzákeřnějších nádorů. Proč se ji nedaří zachycovat včas?

Zákeřnost rakoviny slinivky břišní vyplývá ze dvou faktů. První je anatomický – slinivka břišní je umístěna hluboko v břiše, mezi žaludkem a zadní stěnou břišní. Nádor tedy roste dlouhou dobu, bezpříznakově, pacient nemá žádné potíže. Zároveň je obtížně přístupný běžnému vyšetření břicha například pohmatem. V momentě, kdy se potíže objeví, je už nádor tak velký, že šance na jeho vyléčení jsou velmi nízké nebo prakticky nulové.

Druhý fakt je, že to je poměrně agresivní nádor. Brzy se šíří do okolí, časně metastázuje a je poměrně odolný vůči onkologické léčbě, vůči chemoterapii. Tyto dva fakty vedou k tomu, že nádor bývá diagnostikován většinou pozdě a výsledky léčby nejsou optimální. Pacient má pak velmi malé šance na vyléčení.

Kolika lidí se tato diagnóza týká?

Ročně je v České republice diagnostikováno přibližně 2400 nových případů. Počet nově zjištěných karcinomů slinivky v zásadě odpovídá počtu úmrtí na tuto nemoc za rok. Většina pacientů tak na toto onemocnění bohužel nakonec umírá.

Dochází ale navíc k vzestupu výskytu tohoto nádoru. Od roku 2000 stoupl počet nově zjištěných nádorů pankreatu o 50 procent a odhaduje se, že do roku 2050 se dále zdvojnásobí.

Čím to je?

To je velmi zajímavá otázka. Poctivé je říci, že přesnou příčinu neznáme. Onemocnění je samozřejmě výrazně ovlivňované životním stylem – vliv má kouření, obezita a stárnutí populace. Z určité části je to i věc genetických mutací.

V Česku odstartoval program včasného vyhledávání této nemoci. Komu by měl pomoci?

Vyhledáváme ve skupině nemocných s vysokým rizikem, tedy ne ve všeobecné populaci. Riziko vzniku rakoviny by mělo být větší než pět procent.

Klíčem k úspěšnosti tohoto programu je definovat správně skupinu osob, u kterých je riziko zvýšené. Nebudeme pak dělat zbytečná vyšetření zdravým lidem a zachytíme skutečně významný počet časných nádorů nebo přednádorových změn.

O koho konkrétně tedy jde?

Jsou to především pacienti, kteří mají rodinný výskyt rakoviny slinivky břišní. Je ale důležité říct, že aby byl pacient ve vysokém riziku, je potřeba, aby příbuzní byli alespoň dva na stejné straně rodu a jeden z nich byl příbuzný prvního stupně - rodič, potomek nebo sourozenec.

Dále jsou to lidé s určitými jasně definovanými mutacemi některých genů a s chronickým zánětem slinivky břišní, polypózami, s rodinným výskytem nádorů prsu, kůže a tlustého střeva. Vyšší riziko mají také například někteří nemocní, kteří mají nově vzniklou cukrovku, zde je ale situace komplikovanější.

Takže lidé, kteří nespadají do rizikové skupiny, prohlídku absolvovat nemohou? Pokud by si ji například zaplatili.

V tuto chvíli to možné není. Nebylo by to ani rozumné. Techniky vyšetření mají svůj přínos, ale i limitace. Mají i své vedlejší účinky, mohou způsobovat komplikace. Pokud by chtěl tato vyšetření podstupovat člověk, který není ve vysokém riziku, s největší pravděpodobností by pro něj vyšetření přínosné nebylo a jen by mohl být zbytečně traumatizován.

Program je nastavený tak, aby přínos opodstatnil rizika použitých vyšetřovacích metod. I ve skupině vyšetřených pacientů s vysokým rizikem jsou desítky negativních vyšetření na jednu zachycenou rakovinu.

Koho mám kontaktovat, pokud si myslím, že do rizikové skupiny spadám?

V současné době by bylo nejrozumnější kontaktovat praktického lékaře, eventuálně Českou gastroenterologickou společnost, kteří předají kontakty na centra zapojená v pilotním projektu vyhledávání rakoviny slinivky břišní.

Tam jsou schopni poskytnout informace o tom, jestli by vstup do programu byl v konkrétním případě vhodný, eventuálně jestli by nebylo dobré udělat jiné vyšetření. Je potřeba, aby riziko posuzoval odborník.

Jak preventivní vyšetření vypadá?

Věk vstupu do programu se pohybuje většinou mezi čtyřicátým a padesátým rokem. V ročních intervalech se potom provádí vyšetření krve a dvě zobrazovací vyšetření – takzvaná endosonografie a magnetická rezonance.

Endosonografie se dělá pomocí endoskopu, speciální hadičky, která má na konci umístěný ultrazvuk. Ten je po zavedení ústy do trávicího traktu schopen slinivku břišní dostatečně kvalitně zobrazit. Magnetická rezonance vyšetření vhodně doplňuje, je citlivější na jiný typ přednádorových změn.

Program jste spustili loni. Jak je zatím úspěšný?

Na data o naší úspěšnosti si budeme muset ještě nějakou dobu počkat. Nicméně jsou dostupná například data ze Spojených států amerických, kde se podařilo zvýšit takzvané pětileté přežití pacientů s rakovinou slinivky břišní zjištěnou v rámci programu.

U rakoviny slinivky se totiž šance na přežití po dobu pěti let pohybuje pouze okolo deseti procent. Ve vysoce rizikových skupinách se toto číslo lékařům v Americe podařilo zvýšit díky programu vyhledávání až k 70 procentům. To je velký úspěch.

A existuje nějaká prevence?

Prevence – což platí i pro velké množství dalších nádorů – spočívá hlavně v přiměřeném životním stylu. Jde o jakousi rovnováhu mezi dobrým fyzickým a psychickým stavem. Rizikové je pak především už zmiňované kouření cigaret, nízká fyzická aktivita a s ní související obezita.

Pravděpodobně pozitivní vliv má samozřejmě zvýšená konzumace ovoce, zeleniny, celozrnného pečiva, mléka, ořechů, ryb a nižší příjem živočišných tuků, soli nebo třeba rafinovaného cukru. Nicméně je potřeba říct, že onemocnění je z velké míry způsobeno genetickými změnami. Prevence má proto bohužel efekt jen u menšího množství případů.