Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Karcinom slinivky břišní patří podle dat mezi nejzákeřnější formy onkologického onemocnění. Dlouho probíhá prakticky bez příznaků a lékaři ho tak obvykle objeví až ve chvíli, kdy už je na úspěšnou léčbu pozdě. Až 95 procent pacientů umírá do pěti let od diagnózy.
O to více alarmující jsou údaje o výskytu tohoto nádoru – rok od roku v Česku nově diagnostikovaných pacientů přibývá.
Pro srovnání: podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) si ještě v 80. letech diagnózu vyslechlo asi 1000 lidí ročně. V roce 2011 kontinuálně stoupající křivka poprvé překonala 2 tisíce případů a nadále stoupala.
Během pandemického roku 2020 potom statistiky hlásily celkem 2327 případů a i nyní se předpokládá další vzestup.
Vzhledem k tragické prognóze s křivkou incidence téměř korelují i počty pacientů, kteří na nemoc každoročně umírají. Podle posledních dostupných dat z roku 2020 to bylo 2504 lidí.
Na veřejnosti však informace o nemoci obvykle rezonují jen ve chvíli, kdy jí podlehne některá ze známých osobností. V posledních letech to byl například zakladatel Applu Steve Jobs nebo herec Patrick Swayze, v Česku s agresivní chorobou bojovala například olympionička Věra Čáslavská nebo architekt Bořek Šípek.
Roky života navíc
Lékaři však upozorňují, že i v této oblasti onkologie je nyní prostor pro nadějnější vyhlídky, a to v případě celé řady pacientů.
U přibližně 10 % nemocných lze totiž nemoc předvídat, například díky tomu, že ji mají v rodině. Právě těmto lidem s různými předpoklady k nemoci je určen screening, který se nyní rozbíhá. „Česká gastroenterologická společnost má screening rakoviny pankreatu jako strategickou prioritu pro léta 2023 až 2026,“ potvrdil pro Seznam Zprávy lékař Ondřej Urban, člen výboru odborné společnosti.
Vyšetření endoskopickým ultrazvukem je schopné odhalit začínající nádory ještě dříve, než se začnou projevovat. Lékaři pak mají šanci rakovinu úplně vyléčit, nebo zajistit pacientovi mnoho let života.
„Jde o to zachytit pacienty, u kterých existuje riziko, ale zatím nemají žádné potíže. Nejúčinnějším vyšetřením je endosonografie, při které se zavede sonda s malým ultrazvukem do žaludku a přes jeho zadní stěnu se prozkoumá slinivka. Toto vyšetření je náročné na experty i vybavení, proto by se mělo provádět ve specializovaných centrech,“ uvedl už dříve Ondřej Urban.
Na vyšetření se tak zaměří centra vysoce specializované péče pro digestivní endoskopii, oficiální status jich letos v lednu získala necelá dvacítka po celé republice.
„V nich prohlížejí slinivku rizikovým jedincům zvlášť vyškolení endoskopisté, kteří mají k dispozici speciální gastroskop s ultrazvukovou sondou. Zatímco na běžném CT je nádor slinivky vidět až od dvou centimetrů, zkušený odborník s kvalitním přístrojem útvar odhalí už od pěti milimetrů. Když je nádor menší než centimetr, přežívá přibližně 40 % pacientů dalších pět let. Jakmile jeden centimetr přeroste, ale je stále menší než dva centimetry, přežije pět let už jen 20 % nemocných,“ popsal dále lékař.
Příznaky a prevence
Jak upozorňuje sdružení OnkoMaják, nejsou známé žádné specifické možnosti prevence vzniku nádoru slinivky. Jako základní předpoklady k minimalizaci rizika jsou uváděny správná životospráva, dostatek pohybu a nekouření.
Umístnění slinivky břišní v dutině břišní.
- Rakovina se zpočátku neprojevuje, v časných fázích jde o tiché a bezbolestné onemocnění. Ve chvíli, kdy se příznaky objeví, je již onemocnění v rozvinuté fázi s rozšířením do dalších orgánů v těle pacienta.
- K lékaři pacienty nejčastěji nasměrují bolesti břicha, ztráta hmotnosti, svědění kůže, nevolnost nebo zežloutnutí kůže a očního bělma. Další příznaky záleží na umístění nádoru ve slinivce. Může jít o ztrátu hmotnosti, tmavé zabarvení moči, nevolnost, malátnost nebo zvětšení lymfatických uzlin.
Protože je odborné vyšetření slinivky náročné, není možné ho dělat plošně. Lékaři se tak chtějí zaměřit hlavně na zmíněné rizikové skupiny. Ty jsou v zásadě dvě: lidé, u nichž se rakovina vyskytuje v rodině, a jedinci s tzv. BRCA genem, který je zároveň původcem karcinomu prsu.
Na pravidelnou kontrolu by ale měli chodit i lidé, kteří dlouhodobě trpí zánětem slinivky nebo mají diagnózu polypózního syndromu – v tlustém střevě a v jiných částech trávicí trubice se u nich tvoří mnohočetné polypy.
Genetika i životospráva
Podle gastroenterologů je důležité i to, že se loni podařilo zkrátit dobu mezi diagnózou a léčbou vážné nemoci. Spolu s Českou chirurgickou společností totiž pracují na zjednodušení a optimalizaci diagnostického procesu, který musí pacient s karcinomem slinivky před zákrokem prodělat.
„Upřesnili jsme, co je u pacienta opravdu třeba vyšetřit tak, aby se zbytečně neprodlužovala doba do operace. Podařilo se nám proces zrychlit o několik týdnů, což je pro pacienty s diagnózou, kde hraje roli každý den, naprosto zásadní,“ uvedl Ondřej Urban.
Další pokrok v boji s rakovinou slinivky břišní je podle odborníků zásadní – při aktuálním tempu půjde do roku 2030 o nejčastější smrtelné onemocnění trávicího traktu. S nynějšími přibližně 2300 novými pacienty ročně se teď Česko řadí na 6. místo v Evropě.
Jak upozorňuje občanské sdružení OnkoMaják, kromě genetiky patří mezi rizikové faktory například kouření. To je dokonce nejzávažnějším známým rizikovým faktorem, který zvyšuje riziko vzniku rakoviny slinivky o víc než 50 %.
„Čím intenzivněji člověk kouří, tím vyšší riziko vzniku rakoviny slinivky podstupuje. Až po desetileté abstinenci od kouření se míra rizika vzniku nádoru slinivky vrací na stejnou hladinu jako u nekuřáka,“ uvádí.
Rakovina slinivky se obvykle vyskytuje u lidí starších 45 let a nejčastěji dochází k diagnóze u lidí starších 65 let. Mezi další rizikové faktory patří také obezita a nedostatek fyzické aktivity, nezdravá strava a špatná životospráva, zmiňované chronické záněty slinivky, cirhóza jater nebo diabetes.
Nemoc se může vyvíjet i 15 let a potíže začne dělat až v posledním stadiu, kdy už je léčba komplikovaná. U pacientů, kterým byla diagnostikovaná, je možné ji operovat jen asi ve 20 procentech případů.
