Článek
Soud zatím kvůli doručování výsledek rozhodnutí nesdělil. „Potvrdil rozsudky prvoinstančního i odvolacího, krajského. Budeme teď čekat, jak zareaguje protistrana,“ uvedl Miloš Kadlec z Národního památkového ústavu (NPÚ).
Spis se podle databáze InfoSoud minulý týden vrátil k Okresnímu soudu v Semilech, který by měl vyrozumět účastníky řízení.
Rod usiluje o vrácení majetku od roku 1992, zatím neúspěšně. Nárok uplatňuje vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová. Že padlo rozhodnutí o jejím dovolání, potvrdil bez dalších podrobností mluvčí NS Petr Tomíček.
Starosta Hocke zatím podle svých slov neměl čas se seznámit s podrobným odůvodněním rozhodnutí Nejvyššího soudu, nepovažuje ho ale za definitivní uzavření kauzy. „Předpokládám, že se (Kammerlanderová) obrátí k Ústavnímu soudu,“ dodal.
I Kadlec předpokládá, že jde jen o další krok v dlouholetém sporu.
Zámek i pozemky
Stát majetek zkonfiskoval po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Na žalované straně stojí vícero subjektů. Jsou mezi nimi Národní památkový ústav, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo státní podnik Lesy České republiky.
Ve sporu jde o zámek Hrubý Rohozec v Turnově i okolní pozemky. Spis má asi 1600 stran.
Prvoinstanční Okresní soud v Semilech nárok rodu Walderode předloni v prosinci zamítl. Kammerlanderová neuspěla ani s odvoláním ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Právní zástupce rodu Roman Heyduk už tehdy avizoval, že chce podat dovolání k Nejvyššímu soudu a poté i ústavní stížnost. Poukazoval na rozpory mezi staršími verdikty.
Okresní soud v září 2017 nárok rodu takzvaným mezitímním rozsudkem uznal, což v roce 2019 potvrdil i hradecký krajský soud. Nejvyšší soud ale vyhověl dovoláním Lesů ČR, města Turnov a Státního pozemkového úřadu a kauzu vrátil semilskému soudu k novému projednání se závazným právním názorem, který vedl k zamítnutí nároku.
Walderode přišel o panství v části Semilska, Jablonecka a Liberecka po druhé světové válce jako Němec na základě Benešových dekretů. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily. Zabraný majetek ale nazpět nezískal. Po komunistickém převratu v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel.
V roce 1992 Ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství opět vrátilo, on poté zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu. Vzápětí se objevila svědectví, že za války spolupracoval s nacisty. Justice se proto zabývala také tím, zda se za druhé světové války neprovinil proti československému státu. Walderode zemřel v roce 2000.
AKTUALIZACE: Doplnili jsme vyjádření Národního památkového ústavu.
