Článek
Generace Z podle dosavadních výsledků projektu brněnské Mendelovy univerzity plýtvá mnohem více než předchozí generace. Jedná se až o 43,4 gramu vyhozených potravin denně na osobu v případě, že už nežijí s rodiči. U mladých lidí, kteří stále žijí doma, je tato cifra asi o polovinu nižší.
Projekt, na kterém pracuje Mendelova univerzita v Brně, Vysoká škola ekonomická v Praze a další vysoké školy a tým odborníků začal minulý rok v září a potrvá další dva roky. „Máme řadu metod, které využíváme, jako například dotazníkové šetření, hloubkové rozhovory, rozbory potravinového odpadu a deníkové šetření,“ vysvětila vedoucí projektu Lucie Veselá z Mendelovy univerzity.
Dvě deníková šetření proběhla letos v březnu. V prvním případě se zapojilo 214 domácností s podmínkou, že alespoň jeden člen je z generace Z, a v druhém případě šlo o 36 studentů z pražských kolejí. „Podstatou tohoto deníkového šetření je, že všechno, co vyhodím, tak to zvážím a zapíšu, co jsem vyhodila a proč jsem to vyhodila,“ řekla řešitelka projektu Veronika Mokrejšová z VŠE.
Výsledky ukazují, že mladí lidé, kteří žijí u rodičů, vyplýtvají 23,8 gramu na osobu denně, a ti, kteří žijí samostatně, až 41,3 gramu denně. Na kolejích je to asi 28,4, což podle Mokrejšové způsobuje fakt, že studenti na kolejích málo vaří, a proto výsledné číslo není tak vysoké jako třeba u mladých lidí, kteří žijí sami.
Generace Z a mileniálové
Generace Z
Tato generace, známá také jako „Gen Z“, označuje pokolení, které následuje po generaci mileniálů, a na sociálních sítích známou mikrogeneraci zileniálů. Obecně jde o jedince, kteří se narodili v rozmezí od konce 90. let 20. století zhruba do roku 2010. Někteří ovšem za jejich příslušníky považují až „děti“ 21. století.
Jsou zvyklí na neustálý přístup k informacím a technologiím, což jim umožňuje rychle se adaptovat na změny a inovace. Kladou velký důraz na autenticitu, diverzitu a duševní zdraví, často podporují sociální a ekologické hnutí.
I je ovlivňují rostoucí náklady na bydlení a vzdělání.
„Plýtvání se zvyšuje v případě, že klesá počet členů v domácnosti, a také závisí na tom, jestli člověk žije v bytě nebo domě, v bytech se totiž plýtvá více než v domech,“ uvedla Mokrejšová. Více se vyhazuje jídlo také v domácnostech, kde nepěstují ovoce a zeleninu.
Generace Z v dotazníkovém šetření, kterého se zúčastnilo asi tisíc respondentů, odhadovala, jak jsou na tom s plýtváním. Výsledné číslo bylo 38 gramů na osobu denně pro ty, kteří žijí s rodiči. Pro studenty na kolejích byl počet až 59 gramů na osobu denně.
Příliš rozmáchlé nákupy
Na základě výsledků dotazníku provedla společnost GREEN Solution rozbor komunálního odpadu z kolejí. „Z deseti univerzit jsme v každém ročním období kromě léta sváželi odpad a ten jsme rozebírali. Z toho jsme zjistili, že to plýtvání je 43,4 gramu na osobu denně,“ popsala Veselá.
V porovnání s deníkovým šetřením to je o 13,4 gramu více. Tyto údaje ukazují, že mladí lidé nedokážou odhadnout, jak moc plýtvají. Zároveň je vidět, že při vyplňování deníkových šetření více přemýšleli nad tím, kolik toho vyhazují, než v době, kdy netušili, že nějaké měření probíhá.
Hlavními příčinami plýtvání jsou velké nákupy, špatné skladování potravin, nebo vaření velkého množství jídla, které lidé ve většině případů nestihnou spotřebovat. „Až 58 procent plýtvání je způsobeno špatným plánováním v rámci generace Z,“ sdělila Mokrejšová. Podle jejích slov tento fakt ukazuje, že je potřeba mladou generaci naučit plánovat a celkově pracovat s potravinami a tím tak neplýtvat.
Studenti na kolejích obecně nejvíce vyhazují ovoce, zeleninu, pečivo a na rozdíl od domácností i hotová jídla. Při nakupování mají častokrát problém se držet seznamu, a proto nakupují potraviny, které nakonec ani nezvládnou spotřebovat. „Tím, že nemají zkušenosti, neumí správně odhadnout množství, ať už navařeného nebo nakoupeného jídla,“ dodává Veselá.
Problém s minimální trvanlivostí
Plýtvání není způsobeno pouze špatným planováním, ale častokrát se tak lidé zkrátka rozhodnou. Podle slov Mokrejšové skoro polovina vyhozených jídel jsou například ta, která jen už nevypadají dobře, nemá na ně nikdo chuť nebo jim vypršela minimální trvanlivost. Přitom velká část takových potravin by se ještě zpracovat dala.
Někteří studenti si své plýtvání uvědomují, jiní tvrdí, že skoro vůbec neplýtvají. „Bydlím na bytě a řeším udržitelnost, takže se snažím neplýtvat a vždy všechno spotřebovat,“ řekl student Mendelovy univerzity Břetislav Heller.
I studentka Masarykovy univerzity Michaela Fojtíková tvrdí, že se snaží neplýtvat, ale potvrdila, že u rodičů to jde lépe, než když je sama na studentském bytě.
Studenti také málo třídí odpad
Při zjišťování, jak jsou na tom mladí lidé s plýtváním, došlo k dalšímu zajímavému zjištění. Ukázalo se, že studenti na kolejích velmi málo třídí odpad. V domácnostech se například do směsného odpadu vyhodí přibližně 10 procent plastu, na kolejích je to až 17,1 procenta.
Na základě všech sesbíraných faktů se členové projektu rozhodli spustit kampaň s názvem „Nebuď Trash“. V plánu mají realizovat edukativní přednášky zaměřené na plýtvání potravinami, které budou prezentovány na vybraných českých univerzitách. Pokračovat bude i měření odpadu na kolejích.
V České republice průměrný obyvatel ročně vyhodí kolem 37,4 kilogramu jídla a samotné domácnosti jsou zodpovědné za více než polovinu potravinového odpadu. Ročně se celkem vyplýtvá 800 tisíc tun potravin, z čehož největší podíl tvoří již zmíněné ovoce, zelenina a pečivo.
