Největší pád porodnosti od počátku století. Ani dávky nepomohly

Údaje Českého statistického úřadu daly za pravdu varování stínového ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO), který v posledních měsících průběžně upozorňuje, jaký může mít dopad energetická krize na rodiny.

Pokles narozených o dvanáct tisíc přitom podle něho nezhoršuje pouze „reprodukci obyvatel jako takových“, ale může mít i fatální dopad do národní ekonomiky. „Bez toho, aby se nám narodily děti, je samozřejmě čím dál tím těžší udržet v chodu průběžný důchodový systém,“ připomněl ve Sněmovně, že penzijnímu systému hrozí už letos stomiliardový schodek.

Tím nejmenším, co může vláda pro zvýšení porodnosti udělat, je podle poslance zvýšení rodičovského příspěvku ze současných 300 tisíc na 400 tisíc za každé dítě. Náklady by dosáhly 11,8 miliardy korun ročně.

Juchelkův plán ovšem zpochybňují údaje o dávkách pro rodiny, které v letech 2020-2022 přesáhly o polovinu úroveň před krizí a státní rozpočet ročně přijdou na 60 miliard. Pádu porodnosti nezabránily.

Experti Ministerstva práce a sociálních věcí překvapivě polemizují s tím, že Česko čelí historickým potížím, proti kterým je třeba okamžitě zasáhnout.

„V současné době se ČR nachází v situaci, kdy se do věku vyšší plodnosti dostávají ženy z početně slabších ročníků z druhé poloviny 90. let,“ upozorňuje Jakub Augusta z Ministerstva práce, že se pád porodnosti dal čekat. Stát proti tomu může zasáhnout jen omezeně. Současný pokles počtu narozených dětí mohou podle mluvčího z ministerstva Mariana Jurečky (KDU-ČSL) „rodinné dávky sice zpomalovat, ale ne zcela zvrátit“.

Rekordní propad proto není selháním sociální politiky, podpora rodin měla podle Augusty naopak mimořádné výsledky. Konkrétně v roce 2021 se zvýšila „plodnost“, tedy počet narozených dětí na jednu ženu na úroveň 1,83, podle Eurostatu jde o druhou nejlepší bilanci v EU po Francii. Loni šel index strmě dolů, přesto zůstal nad evropským průměrem.

Podpora rodin se bude zatím držet dosavadních pravidel. „Na ministerstvu v tuto chvíli vzniká komise k možné revizi dávek. Jsme ale nyní zatím ve fázi debat nad možnými řešeními,“ vysvětluje Augusta. Zvýšení rodičovského příspěvku předem nevylučuje.

Rozpor mezi zvýšením dávek a poklesem počtu narozených naopak připouští pirátská místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová. „Například nefunguje motivace výchovným,“ upozornila na opatření, kterým se zvyšuje důchod ženám o 500 korun za každé dítě a které letos vyjde státní pokladnu na 16 miliard korun.

Pro rodiče, kteří se rozhodují o dítěti, jsou v nedohledné budoucnosti také přídavky na děti, u kterých se náklady za poslední dva roky zvýšily ze dvou na čtyři miliardy ročně. Bez efektu zatím zůstalo i náhradní výživné, o které se za dva roky přihlásilo jen devět tisíc osamělých živitelek.

Podle místopředsedkyně Sněmovny je třeba využít zahraniční vzory a odhalit, „co mladé lidi motivuje, co rodiny více vede k pomýšlení na druhé a třetí dítě a obecně pomůže k navýšení porodnosti“, navrhuje.

Klíčovým faktorem je předvídatelná finanční podpora, tedy aby „rodiče měli jistotu, že pro ně mateřská a rodičovská neznamená existenční potíže“. Stejně jako stínový ministr Juchelka proto doporučuje zvýšit rodičovský příspěvek. Zvýšit by se mohl například o čtvrtinu, tedy o 75 tisíc korun. Důležitější však je zavést pravidelnou valorizaci podle růstu průměrné mzdy.

Ani nový model dávek podle Richterové rodinám nestačí, významně by také pomohlo odbourat byrokratické předpisy, které matkám brání nastoupit do částečných pracovních úvazků, i lepší dostupnost mateřských školek. „I proto jsem v minulosti bojovala za zachování funkčních a lépe financovaných dětských skupin, které jsou doplňkem ke školkám. Stejně tak se podílím na přípravě tzv. sousedského hlídání, denních tet, v Německu zvaných Tagesmutter,“ připomíná Richterová.

Na pádu porodnosti se mohla podepsat také exploze cen na bytovém trhu. „Bohužel zatím nemáme přesná data, ze kterých bychom mohli spočítat dopady,“ připouští místopředsedkyně. Přesto Piráti plánují podpořit výstavbu nájemních bytů osmi miliardami z Národního plánu obnovy a třemi miliardami ze Státního fondu podpory investic.