Článek
Přesně před 100 lety učinil britský archeolog Howard Carter nález Tutanchamonovy „neporušené“ hrobky. Je to dosud největší archeologický nález všech dob. Našlo se více než pět a půl tisíce vzácných předmětů.
Tak se stal Tutanchamon nejznámějším egyptským faraonem, přitom vládl jen několik let a nebyl nijak významný.
Televize Seznam o unikátním nálezu mluvila s ředitelem českých archeologických výzkumů v Egyptě Českého egyptologického ústavu Miroslavem Bártou. Ten výročí tráví při výzkumu v egyptské Sakkáře.
Existovaly před objevem informace, kde by mohl být Tutanchamon pohřben?
Ano, dlouho se vědělo, že by měl být pohřben v Údolí králů. Výzkumy tam probíhaly již v letech 1903–1912, kdy zde financoval expedici americký právník a podnikatel Theodore Davis. Ten se koncese po několika letech, které provázely úžasné nálezy, vzdal.
Kdo získal licenci potom?
Lord George Herbert Carnarvon. Ale protože nebyl archeolog, musel mít najatého profesionála. Tím se stal Howard Carter, který předtím pracoval už pro Davise a byl Údolím králů posedlý. Znal tam každý kámen a postupoval velice systematickou metodou čtverců. Uzavíral pomyslnou smyčku kolem místa pozdějšího nálezu.
Jenže pak Carnarvonovi začaly docházet peníze…
Ten již předtím své panství zachránil sňatkem s nepřiznanou dcerou lorda Alfreda Rotschilda, která získala ohromné věno. Při pohledu do účetních knih Carnarvon zjistil, jak jsou vykopávky drahá zábava, a oznámil Carterovi, že už nemůže pokračovat. V létě 1922 se Carter vydal za Carnarvonem a řekl, že onu poslední sezonu zaplatí ze svých úspor. Lord Carnarvon měl ale sportovního ducha a prohlásil, že tu poslední sezonu zaplatí on.
A pak přišel 4. listopad 1922. Jak k objevu přesně došlo?
Místní chlapec, který nosil dělníkům vodu, zapíchával do písku nádobu se špičatým dnem a tím objevil první schod schodiště vedoucího do sestupné chodby končící ve vstupu do hrobky.
Mluvil jste o profesionálním archeologovi. Ale Carter byl vystudovaný malíř a v Egyptě začínal jako kreslič. Můžeme ho tedy nazývat opravdovým archeologem?
Směle můžeme. Zachovaly se dopisy a interview lidí z let 1925–26, kdy egyptská vláda odebrala Carterovi koncesi. Výzkum Tutanchamonovy hrobky nakonec trval 11 let a v tom průběhu egyptologové od Evropy po Ameriku shodně prohlašovali, že jediný, kdo je schopen ho dokončit, je Howard Carter. To je velká poklona, protože v egyptologii nikdo nic nikomu nedaruje.
Carter se původně jako kreslič vyučil archeologii u různých expedic. Vystřídal pak řadu zaměstnání, byl třeba inspektorem památek v Sakkáře, kde v současné době pracujeme i my. Ale jako správný Brit se tam nepohodl se skupinou francouzských turistů a to ho stálo místo. Ve své době patřil k velice kvalitním, možná nejlepším, archeologům v Egyptě. Bez jeho nátury by hrobka rozhodně nebyla tak detailně zdokumentována a jednotlivé nálezy zachovány.
Desítky let se nad Carterem vznáší stín pochyb, zda si nevzal nějaké věci z hrobky bez dovolení. Letos se objevil na veřejnosti dopis starý více než 90 let, který to také naznačuje. Byl nálezce i zloděj?
Carter a Carnarvon byli po objevu ve velmi složité situaci. Uzavřeli s egyptskou vládou smlouvu, která říkala, že pokud je hrobka nevykradena, všechno náleží egyptskému státu. Hrobka byla přitom záhy po pohřbu panovníka, tedy již ve starověku, vyloupena, ale následně upravena tak, aby vypadala jako neporušená.
Carnarvon se domníval, že má právo na dělení zisku půl na půl, jak bylo tehdy zvykem. A egyptská vláda zastávala stanovisko, že hrobka byla vyloupená už ve starém Egyptě. Tak si vyberte… Dnes můžeme hovořit o tom, že se několik desítek menších předmětů bez jména panovníka dostalo z hrobky do světa. Do amerických muzeí, do soukromého majetku lorda Carnarvona a na pár dalších míst. Carter je z hrobky vynesl pravděpodobně ještě před jejím oficiálním otevřením dírou ve zdi oddělující předsíň a vlastní pohřební komoru.
Z vašich slov cítím, že i kdyby Carter opravdu něco ukradl, je mu odpuštěno. Nemýlím se?
Dnes je taková doba, že soudíme našimi morálními standardy lidi, kteří žili před sto či ještě více lety. A to není možné. Umím si představit ty tlaky, které na tehdejší aktéry byly. Není to omluva. Ale řekněme polehčující okolnost.
Už v Carterově době se říkalo, že Údolí králů je natolik prokopáno zloději a archeology, že už tam nemůže nic velkého být. A pak došlo k objevu Tutanchamonovy hrobky. Jak jsme na tom dnes – může pod egyptským pískem být ještě něco podobného?
Za mne je Tutanchamonova hrobka největším archeologickým objevem v dějinách lidstva. Nedomnívám se, že bychom se nacházeli před objevem podobného kalibru. To spíše vylučuji. Ale jak říká můj kamarád Zahi (Hawass, bývalý egyptský šéf památek - pozn. red): „Nikdy nevíš, jaká tajemství skrývá písek Egypta.“
Moderní technologie dál posouvají zkoumání Tutanchamonova pokladu. Až nedávno bylo zjištěno, že jedna dýka pohřbená po faraonově boku byla vyrobena z meteorické oceli. Tedy z materiálu, který byl v Tutanchamonově době cennější než zlato. Co nám ještě moderní věda může „říct“?
Technologie dělají obrovský pokrok a jen v posledních deseti letech se v oblasti analýzy materiálů, 3D skenování hrobek, rentgenování stěn, CT skenování či analýzy DNA ohromně postoupilo. V posledních letech tak došlo k velkému skoku, který nám umožňuje chápat sklonek historie této slavné rodiny, jejímž posledním potomkem byl právě Tutanchamon. Tím skončila celá éra panovníků 18. dynastie.
Je pravděpodobné, že další nové technologie nám pak umožní další posun v chápání té doby. Tím spíše, že polovina objevů z hrobky ještě nebyla publikována. Po sto letech stále polovina není vědecky zpracována a odhady hovoří o tom, že by na to bylo potřeba v přepočtu 50–70 milionů korun. Vědecká překvapení tak ani po sto letech nejsou vyloučená, ale naopak pravděpodobná.
Co je z vašeho pohledu z celého nálezu nejcennější?
To asi nedokážu jednoznačně říct. Ať už jde o samotný příběh, Tutanchamon měl naprosto hrozný osud. Nebo celý soubor nálezů, který víceméně odráží bohatost tehdejšího panovníkova světa.
A co je pro mne naprosto neuvěřitelná představa, to se ale dostáváme do oblasti spekulací a hypotéz, je fakt, že Tutanchamon zemřel ještě dříve, než mu bylo dvacet let, a byl de facto bezvýznamný. Jeho hrobka je velmi malá a pravděpodobně byla původně plánovaná jako nekrálovská. Jestliže tuto výbavu měl relativně nevýznamný panovník, co muselo být v hrobkách vykradených ve starověku, těch největších panovníků jako Ramesse II., Amenhotep III., Tutmose III., Sethi I., které jsou násobně větší? Jen si tak říkám, o co všechno jsme přišli. To musely být pokladnice…
Co je dnes největší záhada kolem Tutanchamona?
Zbývá potvrdit nebo vyloučit, zda se v jeho hrobce nacházejí další prostory. Britský archeolog Nicholas Reeves přišel v roce 2015 s teorií, že tam jsou. A není to vyloučené. Japonský tým během rentgenového snímkování severní a západní stěny pohřební komory potvrdil existenci dutin, které naznačují, že by tam mohly být další místnosti. Zajímavé je i zkoumat, které všechny předměty pohřbené s Tutanchamonem mu nepatřily a byly odebrány někomu jinému. V Sakkáře dokončují kolegové z muzeí v Leidenu a Turíně výzkumy pohřebiště, kde jsou pohřbeni vysocí hodnostáři z Tutanchamonovy doby. Jeho tajemství jsou prostě rozprostřena po celém Egyptě.
Tutanchamonova hrobka je jedním z největších egyptských turistických lákadel. Jaká je šance, že by vláda povolila „invazní“ průzkum, aby se teorie o dalších prostorech potvrdila?
Nemohu pochopitelně mluvit za egyptské představitele. Dovedu si ale technicky představit, že by to šlo ověřit drobným vrtem vedoucím z Tutanchamonovy pokladnice, která není zdobená. Být já na místě egyptského ministra, také bych ale asi velice váhal, hrobka je světovým symbolem. V Egyptě ani u nás vám novináři neodpustí žádnou chybu, a kdyby se něco stalo, byla by to katastrofa. Takže pravděpodobnost vrtu, který by teorie ověřil, není vysoká.