Největší CHKO? I poslední české hory mají dostat plošnou ochranu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Bukové lesy, smrčiny, náhorní plošiny s pestrými loukami. Po Šumavě druhá největší rašeliniště, která u nás patří k těm neohroženějším místům.

A také početná populace kosa horského nebo vzácného tetřívka obecného, kterého v Česku žije několik posledních stovek kusů, případně neobvyklé rostliny jako tučnice obecná a rosnatka anglická.

Příroda Krušných hor je podle Karolíny Šůlové z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) nesmírně rozmanitá a cenná. Ta nejcennější místa jsou už nyní chráněna jako národní přírodní rezervace, pro vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Krušné hory podle ní ovšem mluví i fakt, že část území byla zapsána na seznam UNESCO.

„Nemůžeme v tuto chvíli předjímat, kdy by mohlo dojít k případnému vyhlášení,“ řekla Seznam Zprávám mluvčí Ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová s tím, že samotný proces ještě formálně nezačal a AOPK má pokračovat v přípravě odborných podkladů a vést diskuzi s dotčenými partnery v regionech.

Šůlová k tomu podotkla, že vyhlášení velkoplošného chráněného území je obvykle dlouhodobou záležitostí. „Záleží na řadě faktorů. Například CHKO Brdy se podařilo vyhlásit velmi rychle, o ochraně soutoku Moravy a Dyje se debatuje už třicet let,“ přiblížila.

Myšlenka ochrany Krušných hor přitom není nová.

To, že by vyhlášení chráněné krajinné oblasti bylo namístě, vyplývá už z vyhodnocení soustavy CHKO z roku 2004. O čtyři roky později Agentura ochrany přírody a krajiny navrhla vyhlásit chráněné území v Klínoveckém Krušnohoří a za významnou lokalitu označila i Východní Krušnohoří.

V poslední době se mluví o chráněné krajinné oblasti na území celých Krušných hor, rozlohou by tedy šlo o největší CHKO v Česku.

Loni předala AOPK vládě základní podklady pro budoucí CHKO. Ty bude teď potřeba rozpracovat a výsledek projednat s dotčenými kraji, obcemi a majiteli pozemků.

Krušné hory jsou významné i v celoevropském kontextu, a to coby součást evropské soustavy chráněných území Natura 2000.

„Byly tu vyhlášeny dvě ptačí oblasti, Novodomské rašeliniště – Kovářská a Východní Krušné hory, a řada evropsky významných lokalit. Krušnohorské mokřady jsou zase na seznamu mokřadů, které chrání celosvětová Ramsarská úmluva,“ popsala Šůlová.

Zvažované vyhlášení CHKO by tak nemuselo být pro Krušné hory přílišnou změnou.

„Na velké části území to objektivně nepředstavuje významně zvýšenou úroveň územní ochrany oproti současnému stavu,“ vysvětlil Tomáš Burian, vedoucí Odboru životního prostředí a zemědělství Ústeckého kraje. „Významné omezení by to však asi znamenalo pro oblasti vystavené velkému developerskému tlaku.“

Právě před nepřiměřenou výstavbou by měla přírodu Krušných hor CHKO chránit podle Petra Šíly, ředitele Botanické zahrady Teplice a člena výboru pro životní prostředí Ústeckého kraje.

„Poslední dobou se objevuje několik developerských projektů, které mohou přírodu velmi poškodit,“ přiblížil. Zmínil například solární elektrárnu na krušnohorské Moldavě, kterou v roce 2010 postavili v ptačí oblasti bez potřebných povolení.

V Česku je momentálně 26 chráněných krajinných oblastí, které pokrývají 15 procent rozlohy země. Samotné Krušné hory se rozkládají podél hranice s Německem a mají rozlohu 6000 kilometrů čtverečních, přičemž na české straně je zhruba čtvrtina. Po tom, aby se zařadily mezi chráněné krajinné oblasti, volají i signatáři petice, která dosud nasbírala na 5300 podpisů.