Článek
Nepříznivou diagnózu roztroušené sklerózy si nedávno vyslechla pacientka z Prahy. Žena, jejíž totožnost redakce zná, potřebuje co nejrychleji začít s biologickou léčbou.
Když ji ale začala shánět, odmítla ji všechna pražská centra, která tuto léčbu poskytují. Z kapacitních důvodů.
Další pacienti s roztroušenou sklerózou z různých míst republiky zase hlásí jiný problém. Lékaři jim nově nevydávají léky na čtvrt roku, ale pouze na měsíc. Pro řadu lidí, kteří mají potíže s pohybem, je to nepříjemná komplikace.
Všechny případy mají jedno společné - nemocnice vyčerpaly kapacitu nebo prostředky, které jim na léčbu předepisují pojišťovny. A panují obavy, že se problémy v příštím roce ještě zhorší. Ministerstvo zdravotnictví totiž chce část rozpočtu na centrové léky, kam biologická léčba roztroušené sklerózy spadá, převést jinam.
Obavy vyjádřila i pacientská organizace, která to chce řešit přímo s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09). A také samotní lékaři, kteří o tom v týdnu debatovali na neurologickém kongresu.
„Toto je nový a významný problém v léčbě roztroušené sklerózy,“ uvedla pro Seznam Zprávy přednostka Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Karlovo náměstí Ivana Štětkářová.
„Naše centrum již dávno překročilo svou kapacitu jak stran personálu, tak prostor, a proto nemůže přijímat nové pacienty,“ potvrzuje její kolegyně, profesorka Eva Kubala Havrdová.
Biologická léčba roztroušené sklerózy musí být zahájena co nejrychleji po diagnóze. Pacientka zmiňovaná v úvodu článku se proto po neúspěšném shánění obrátila na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP), u které je pojištěná.
„Informační centrum VZP jí poslalo kontakty na normální neurologické ambulance, ty ale nemohou indikovat biologickou léčbu. Zpoždění zahájení léčby může u některých pacientů způsobit nezvratné poškození,“ popisuje Jiřina Landová z pacientské Unie ROSKA.
Nakonec pomohlo až individuální řešení přímo na pojišťovně, kdy se po dvou týdnech podařilo pacientku „udat“.
Režim neodkladné péče
Jedno z center, které v Praze poskytuje biologickou léčbu roztroušené sklerózy, je v motolské nemocnici. Starají se tu o 3 tisícovky pacientů z Prahy a části Středočeského kraje, většina z nich podstupuje biologickou léčbu.
V polovině října byla nemocnice nucena přejít na takzvaný režim neodkladné péče. Proč? Zjednodušeně řečeno - léčila příliš.
„Aktuální změna režimu výdeje je vynucena situací, kdy nemocnice vzhledem k navýšení počtu pacientů a případně nutnosti eskalace jejich léčby již vyčerpala nebo velice brzy vyčerpá smluvně zajištěné prostředky na tuto léčbu pro letošní rok u jednotlivých pojišťoven,“ uvedl primář motolské nemocniční lékárny Petr Horák.
Roztroušená skleróza
- Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, jehož příčina není doposud známá.
- Toto onemocnění propuká většinou v mladším věku, častěji postihuje ženy.
- Pro RS je typické střídání období záchvatů (atak) a období zdánlivého klidu. Tento proces je nepředvídatelný, a proto je i léčba či prevence těžká.
- Rizikovými faktory nemoci jsou kromě genetické dispozice EB virus (virus Epsteina-Barrové), kouření a nedostatek vitaminu D.
Režim neodkladné péče například neumožňuje vydat pacientům léky na delší dobu. Každý měsíc tak musí přímo do nemocniční lékárny, přeposlat si léky do bližšího zařízení nemohou. Jejich vydávání je totiž v kompetenci akreditovaných center.
„Pro mě je to pouze komplikace, ale pro pacienty s vážnějším stupněm nemoci představuje nutnost vyzvedávat takto léky často problém,“ popsal pro Seznam Zprávy jeden z pacientů.
„Nemocnice pochopitelně vnímá zátěž, kterou to pacientům přináší, nicméně bohužel z důvodu nutnosti léčbu vůbec zajistit nemá jinou volbu,“ dodal Horák. Podle pacientské organizace hlásí podobné problémy i v některých mimopražských centrech.
VZP se hájí tím, že v letošním roce už rozpočet centrové péče, pod kterou tento typ léčby spadá, jednou navyšovala. A to dokonce nad rámec toho, co uložila úhradová vyhláška. „Z pohledu VZP se tedy i rozpočet FN Motol pro letošní rok jeví jako dostačující,“ říká mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová.
Podle mluvčí Pojišťovny ministerstva vnitra Jany Schillerové neodpovídají úhradové limity tomu, jak narůstá poptávka po této specifické léčbě. „Nastavení objemu prostředků na léčbu tak, aby k těmto omezením pro vážně nemocné pacienty nedocházelo, zůstává v plné kompetenci Ministerstva zdravotnictví, které definuje úhradová pravidla,“ uvedla Schillerová.
Ministerstvo čeká na reakreditaci
Ministerstvo na dotazy ohledně problémů pacientů pouze uvedlo, že RS centrum bude na konci příštího roku končit pětiletá akreditace, takže se případné navýšení kapacit může řešit spolu s udělováním akreditace nové.
„Bude-li součástí této rekapitulace minulého období také datově podložená nedostatečná kapacita center, můžeme přikročit k rozšíření této kapacity. Je však třeba mít na paměti, že poskytovatel, který chce poskytovat centrovou péči, musí mít odpovídající věcné, technické a především personální vybavení,“ uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
Mezi odborníky však panují obavy, aby se situace v budoucnu naopak nezhoršila. Ministerstvo zdravotnictví totiž letos na podzim oznámilo, že ve snaze odvrátit protesty lékařů „najde“ peníze na jejich platy mimo jiné snížením rezerv na centrové léky.
Centrová léčba probíhá ve specializovaných centrech nejmodernějšími léky. Využívá ji kolem 120 tisíc pacientů, nejčastěji jde právě o lidi s neurologickými, onkologickými nebo oftalmologickými nemocemi. Jenže náklady na tuto léčbu stále stoupají.
„Pokud tedy pan ministr hovoří o tom, že řešení stávky praktických lékařů proběhne formou šetření na centrové léčbě, je tedy poměrně zřejmé, koho šetření zasáhne nejvíce,“ uvedl David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
