Nejsme žádní diletanti, brání se autoři učebnice dějepisu

V roce 2022 vydalo nakladatelství Fraus učebnici dějepisu pro 9. ročník základních škol a víceletá gymnázia. Učebnici a další doplňkové sešity vypracoval kolektiv autorů oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

Učebnice byla v soutěži o nejlepší výukové materiály BELMA (Best European Learning Materials Awards) ve Frankfurtu nad Mohanem vyhlášena jako druhá nejlepší evropská učebnice.

Teď se ÚSTR od vlastního oceněného díla distancuje a tvrdě ho kritizuje.

„Učebnice obsahuje zásadní chyby, o nichž není žádná pochybnost a jež mohou uvést nezletilé žáky a studenty, jimž je tato učebnice určena, v omyl. Zkoumání a kontrole bylo podrobeno doplněné vydání z roku 2023, kde nic nebránilo autorskému kolektivu opravit alespoň nejkřiklavější chyby v obsahu,“ píše ÚSTR v tiskové zprávě.

Čím to, že Ústav pro studium totalitních režimů změnil postoj? Změna vedení.

„Když nastoupilo 1.května 2022 naše nové vedení, začali jsme dostávat informace ohledně učebnice a začali ji nějakým způsobem zkoumat. Výsledkem jsou příklady faktografických a pedagogických chyb, které se v učebnici objevily. Ty nejzávažnější jsme nyní zveřejnili,“ řekl Seznam Zprávám náměstek ÚSTR Kamil Nedvědický.

Autoři učebnice kritiku odmítají. „Jsme v tomto příběhu vykreslováni jako diletanti, kteří neznají základní historická fakta a svévolně si píší ve svém pracovním čase doplňky učebnice pro druhé vydání bez souhlasu svých nadřízených,“ ohrazuje se kolektiv autorů, kteří už v ÚSTR nejsou, protože z něj na protest proti novému vedení odešli.

„Naprostá většina podnětů jsou interpretace vystavěné buď na generalizované představě o tom, jak žáci budou se zdroji v učebnici zacházet, nebo na odlišné preferenci výběru historického obsahu a formulaci textu,“ brání se ve společném prohlášení, pod nímž je podepsáno osm badatelů.

ÚSTR v tiskové zprávě uvádí přes dvacet konkrétních příkladů faktografických a pedagogických chyb, které se podle nich v učebnici objevily. Zmiňují například větu na straně 58, v níž se píše, že k demisi v únoru 1948 se nepřipojil dostatečný počet ministrů. V komentáři ústav uvádí, že se jedná o nepravdivou informaci, protože demisi podala nadpoloviční většina ministrů (14) a prezident Beneš jmenoval taktéž 14 ministrů, a to zcela protiústavně.

Jaroslav Pinkas, hlavní autor učebnice, ale oponuje. „20. února 1948 podalo demisi 12 ministrů, až o pět dní později se k nim připojili další dva ministři. To už bylo ovšem pozdě a na průběh krize to nemělo žádný vliv. Naprostá většina historiků operuje s tím, že demisi podala méně než polovina ministrů,“ stojí si za svým Jaroslav Pinkas.

ÚSTR se nelíbí také obrazový doprovod. Například kresba na straně 63 „Horáková visí“. Podle ústavu je kresba smrti Milady Horákové v „ladovském stylu“ od Petra Motyčky vytržená z kontextu a bez jakéhokoliv vysvětlení. Jde prý o urážlivý a neomluvitelný přístup, který navíc autoři nevhodně doplnili svými rádoby komentujícími texty v „bublinách“, čímž se dopustili nejenom neetického přístupu, ale i metodologické chyby.

„Učebnice je rozdělena do 42 kapitol, ty kapitoly jsou rozděleny do několika tematických bloků a každý je uveden nějakým uměleckým obrazem nebo uměleckou, byť kontroverzní, interpretací,“ vysvětluje Jaroslav Pinkas a upozorňuje na text, který je vedle zmíněné kresby. „To se do té učebnice nedívali? Vždyť vedle toho obrazu je box s vysvětlením, o jaký obraz jde, proč jsme ho tam vložili,“ dodává.

ÚSTR kritizuje i užití fotografií na stranách 15, 34 a 59. Jsou prý zavádějící. V učebnici jim chybějí fotografie důležitých státníků a historických osobností. Tážou se, proč žákům nejsou předloženy fotografie například TGM, ale herce Martina Huby?

Jaroslav Pinkas vysvětlení má. „Tímto dětem ukazujeme, že minulost není reprezentovaná v knihách nebo fotografiích, ale právě i třeba v historických filmech a seriálech. Proto jsme zvolili fotografii herce Martina Huby, který v seriálu České století ztvárnil roli Tomáše Garrigua Masaryka. Součástí učebnice jsou pracovní sešity, ale i prezentace a ukázky filmů nebo seriálů,“ uvádí, proč místo fotografie TGM dali autoři fotografii herce.

ÚSTR nekritizuje jen to, co v učebnici je, ale také to, co v ní není. „Chybí tam informace o Terezínu, norimberských zákonech, norimberských procesech, o Janu Palachovi, táborech nucených prací nebo uranových dolech v  Jáchymově. Učebnice zcela rezignuje na jakékoliv vysvětlení železné opony, popis normalizační kultury, nátlaku normalizačního režimu a podobně,“ uvádí ÚSTR v tiskové zprávě.

Absenci těchto událostí Jaroslav Pinkas přiznává.

„Slabina všech předchozích učebnic byla v tom, že se tam snažili autoři narvat doslova vše a pro učitele nastala neřešitelná situace, protože takové penzum věcí není odučitelné. My jsme prostě udělali výběr a je na zodpovědnosti každého učitele, jaké události odučí a jaké ne,“ vysvětluje Jaroslav Pinkas.

Přiznává ale, že učebnice není bez chyby. Zmiňuje jednu faktografickou, která se vloudila. Špatně uvedený název Ústředního výboru odboje domácího, jehož správný název zní Ústřední vedení odboje domácího. Zbytek je podle něj jen věc interpretace nového vedení ÚSTR, které se kritikou snaží diskreditovat bývalé zaměstnance a jejich práci.

„Jejich výhrady mají povahu interpretační. Podle nich by mělo být obsahem knihy něco jiného, na to mají nárok, ale ať si udělají svoji učebnici,“ míní Pinkas.

A to má také ÚSTR v plánu. Chce sestavit nový autorský kolektiv z expertů na konkrétní dějinná období a učebnici zcela přepracovat. „Aby se jednalo o neideologickou, a přitom pro cílovou skupinu atraktivní učební pomůcku, jež jí umožní se aktivně zapojit do poznání nezkreslených dějin 20. století, které stále ovlivňuje naši současnost,“ dává si ústav za úkol.