Hlavní obsah

Nejnebezpečnější jsou parabolické jezy, říká lektor vodáctví

Foto: Kateřina Němcová

Vodačky sjíždí jez Špačkův mlýn na Lužnici. Ilustrační foto.

Letní vodácká sezona má první letošní oběť. Zkušeni vodáci apelují, aby si lidé řeku dobře nastudovali a nepouštěli se na žádnou „šlajsnu“ dřív, než si ji předem prohlédnou.

Článek

Tělo vodáka, který zmizel v úterý pod hladinou Vltavy v Českém Krumlově, se dosud nenašlo. Raft s pěti muži se převrhl pod jezem u Mrázkova mlýna. „Zatím není jasné, jestli to byla nešťastná náhoda, nebo šlo o úmysl,“ říká k příčině převrhnutí raftu mluvčí jihočeské policie Štěpánka Schwarzová.

Pravděpodobně ale v incidentu nehrál roli alkohol. „Ti čtyři vodáci, které kolegové zachránili, měli negativní test na alkohol,“ řekla Seznam Zprávám.

K nehodě však došlo i kvůli tomu, že vodáci nejeli propustí, která je tam ke sjíždění jezu uzpůsobená, ale po jeho koruně a dostali se do bubnu pod jezem.

„Jakýkoliv jez je pro lidi, kteří nerespektují značení a nejsou schopni pádlovat, ať už kvůli alkoholu nebo jiným důvodům, prostě nebezpečný,“ říká Petr Ptáček, lektor Vodácké školy záchrany, který je také soudní znalec se specializací na vodáctví a bezpečnost na řekách i jezech.

Jez Mrázkův mlýn, kde došlo k nehodě:

Znovu opakuje známé pravidlo, které zkušení vodáci připomínají každou sezonu, ale ne každý na něj dbá: Každý jez je nutné si před jeho sjížděním prohlédnout.

„Ať jez znám, ať je označený nebo ne, vždycky musím vystoupit a jít se na něj podívat, jestli jsem schopen ho splout. Jestli mám takové dovednosti a schopnosti najet do místa, kde se dá sjíždět. I jestli jsem schopný poskytnout záchranu, kdyby se někomu něco stalo,“ upozornil.

Nejnebezpečnější jezy jsou podle něj ty parabolické. Pod parabolickým jezem se tvoří nebezpečné válce a jsou sjízdné jen za nízkých hladin řek, případně propustí.

Na Sázavě je to například jez v Českém Šternberku, jez Horka nebo jez Kaňov. Na Lužnici pak jez Pilař či Dráchov. Na Otavě jez Mrskoš. Na řece Jizeře pak třeba jez Otradovice.

Na vodu s Mapy.cz

Jezy je nutné si osobně prohlédnout i proto, že na jejich značení se nelze spolehnout. Před některými jezy může být umístěna informační cedule, není to však pravidlem.

„Podle nového zákona by se nově zřizované nebo upravované jezy měly přizpůsobovat vodákům, ale na ty staré se to nevztahuje,“ připustil Ptáček. Vliv má i to, kdo je vlastníkem jezu. Například na Lužnici je mnoho jezů v soukromém vlastnictví a cedule u nich tak není.

Pomocníkem vodáků mohou být Mapy.cz. Na webu nebo v aplikaci si vodáci mohou předem jez prohlédnout, kudy se sjíždí, jak je náročný a případně kudy přenést lodě. I tak ale platí, že by vodáci neměli být líní a každý jez si i předem osobně prohlédnout.

Nebezpečné jezy už za nízkých a středních průtoků jsou k vyhledání na nebezpecnejezy.cz. Ptáček však varuje, že tam nemusí být zanesené všechny, ale jen ty na nejfrekventovanějších řekách.

Podle webu Hasičského záchranného sboru zasahovali loni hasiči u asi dvaceti nehod na jezu. Při nich se zranilo sedmnáct osob a pět jich utonulo. Případů však bylo více, protože ne u všech byly přítomné jednotky požární ochrany.

Vodácké názvosloví

  • Jez: místo vybudované pro zadržení vody. Ta je následně buď využita pro získání energie, nebo pro zajištění splavnosti toku.
  • Nadjezí: bezprostřední okolí nad jezem.
  • Koruna: nejvyšší místo přepadu vody na jezu.
  • Přelivová plocha: po ní stéká voda do podjezí.
  • Podjezí: bezprostřední okolí pod jezem.
  • Druhy jezů podle tvaru přelivové plochy: kolmé, šikmé, parabolické.
  • Jez s propustí (šlajsnou): propustí lze někdy jez sjíždět. Propust bývá ohraničena kozami – to jsou betonové pilíře, mezi kterými voda protéká.
  • Vývar, válec, vývařiště, buben: prohloubený prostor dna za přelivem.
  • Dno vývaru: dno pod přepadem, které může být zakončeno prahem. Tento práh může zapříčinit otočení směru toku, a vytvoří se tak zpětný válec.

Zdroj: nebezpecnejezy.cz

Související témata:

Doporučované