Nejhorší sucho za 500 let se Česku vyhýbá. Je to anomálie, tvrdí expert

Současné evropské sucho označují odborníci jako nejhorší za 500 let. Ve stavu varování nebo pohotovosti před suchem byly dvě třetiny kontinentu.

Nedostatek vody byl vidět především na velkých evropských řekách, jakými jsou Loira, Pád nebo Rýn. Ty během léta na mnoha místech téměř vyschly.

Podle srpnové zprávy Evropské observatoře pro sledování sucha (European Drought Observatory) platilo varování kvůli nedostatku půdní vlhkosti na 47 % území starého kontinentu, dalších 17 % bylo dokonce ve stavu pohotovosti, při kterém dochází k poškození vegetace.

V Česku je v současnosti vláhy dost, a to skoro na celém území. V Evropě je tak spíše výjimkou.

„Aktuálně je u nás situace opravdu dobrá ve srovnání třeba s Porýním. Ten rozdíl je tam evidentní,“ řekl Seznam Zprávám bioklimatolog Miroslav Trnka z portálu Intersucho, který se monitoringem sucha zabývá.

Podle něj Česku velmi pomohly deště z konce prázdnin. „Buďme rádi za to, že přišly srážky, naše krajina žádné velké rezervy neměla,“ dodal.

Z dlouhodobého hlediska ale nemáme vyhráno a sucho se může opět vrátit. „Je to anomálie, nehledal bych v tom žádné větší příčiny než přirozenou variabilitu počasí, jak geografickou, tak časovou,“ komentoval Trnka současnou situaci.

Zatímco v půdě je vody dostatek, v řekách a pod zemí je situace horší. „Některé přítoky Ohře jsou úplně bez vody, v některých malých tocích neteče prakticky vůbec nic,“ popsal hydrolog Martin Pecha z Českého hydrometeorologického ústavu.

Jinde jsou průtoky povrchových vod většinou podprůměrné – dosahují 20 až 80 % hodnot obvyklých pro měsíc září. „Jakmile třeba týden nebo čtrnáct dní neprší, rychle klesají stavy vodních toků,“ vysvětlil Pecha s tím, že nejhorší situace je hlavně na západě, severu a východě Čech.

Hladiny řek nyní dosahují standardních hodnot pouze po vydatných srážkách. Poté se opět rychle vracejí k velmi nízkým průtokům. To podle Pechy souvisí s nedostatkem podzemní vody v hloubce několika metrů pod zemí. Normálně by odtud voda do řek a potoků pronikala, nyní se naopak do hloubky z toků vsakuje.

Bioklimatolog Trnka tvrdí, že si česká krajina stále nese následky z dlouhotrvajícího sucha z let 2015 až 2020, které nedokázaly kompenzovat ani následující srážkově nadprůměrné roky.

Nelze podle něj spoléhat ani na to, že současný dostatek vody v půdě přetrvá do budoucna. „U srážek je vždycky velká nahodilost, zvláště v letním období, tak se velmi těžko dělá jakákoliv smysluplná predikce,“ vysvětlil.

Možné je tak určit pouze obecný výhled, který Česko čeká v dalších desítkách let. „Dlouhodobý trend se zdá být zjevně takový, že se ve střední Evropě budeme klonit k častějším epizodám sucha, tu a tam přerušovanými nějakými vlhkými obdobími,“ popsal.

„Jak se klimatický systém mění, naše vlhké extrémy budou ještě výraznější než v minulosti, ale budeme se častěji potýkat se suchem. Zdá se to být jako protimluv, ale celková analýza dat a klimatických trendů to podle mého názoru ukazuje,“ nastínil budoucí klimatické podmínky Česka.