Nejdřív chtějte pomoc od neziskovek, požadovaly od žen v nouzi úřady práce

Doložte, že jste se situaci snažily řešit za pomoci neziskových organizací nebo nadací. Takový pokyn dostaly ženy, které žádaly na úřadu práce o mimořádnou okamžitou pomoc – jednorázovou dávku pro lidi v hmotné nouzi.

Redakce Seznam Zpráv má k dispozici písemné výzvy od úředníků. Jedna je z Prahy z konce července, druhá z poloviny září z krajské pobočky v Ústí nad Labem.

V Ústí chtěli po ženě, která žádala o pomoc s nedoplatkem za energie, aby prokázala, že se snažila situaci vyřešit vlastními silami „například za pomoci neziskových organizací a nadací“.

V Praze po vdově s třemi dětmi, která už v létě žádala o pomoc s nákupem školních potřeb, úředníci chtěli doložit, že nejprve oslovila alespoň dvě organizace pomáhající matkám samoživitelkám.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) přitom na tiskové konferenci svolané před začátkem školního roku rodičům ve finanční tísni doporučoval, aby žádali o mimořádnou okamžitou pomoc.

„Všem rodičům, domácnostem, samoživitelům a samoživitelkám jsme připraveni pomoci, když opravdu z majetkových a finančních důvodů nemohou zabezpečit kvalitní vybavení dětí na začátku školního roku. V okamžiku, kdy jsou lidé potřební, umíme zafinancovat základní školní pomůcky, aktovky a tak dále,“ sliboval ministr.

Redakce požádala o reakci generální ředitelství Úřadu práce ČR, jestli jsou takové podmínky v pořádku.

„Obecně – pokud člověk žádá o mimořádnou okamžitou pomoc, může mu úřad práce doporučit návštěvu a případnou žádost o získání potřebné věci u neziskových organizací,“ připouští Kateřina Beránková, mluvčí Úřadu práce.

Vysvětluje ale, že musí dojít k dohodě mezi úředníkem, plnícím i roli sociálního pracovníka, a žadatele. „Následně do protokolu uvedou, že žadatel nejprve navštíví neziskové organizace, které pomáhají určitým skupinám osob, a zkusí tak situaci vyřešit vlastními silami, pak to může být podmínka pro splnění nároku na přiznání dávky,“ popisuje mluvčí.

Oběma žadatelkám pomáhá organizace R-Mosty, zaměřující se na osoby ohrožené sociálním vyloučením. Ředitel Jakub Čihák, který je s žádostmi obou žen obeznámený, vylučuje, že by se žadatelky s úředníky dohodly na tom, že zkusí oslovit neziskový sektor - poukazuje i na to, že oběma to bylo sděleno formou výzvy.

„Nemá to žádný základ v legislativě, referent je povinen udělat rychlý majetkový audit, ale není možné to opírat o nadační soukromý sektor,“ zlobí se ředitel. Pomoc nadací je nenároková a nelze podle něj vyhodnocovat státní pomoc na základě toho, jestli lidem pomůže nebo ne soukromý subjekt.

Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi, která se odborně zabývá pomocí v hmotné nouzi – kam mimořádná okamžitá pomoc spadá –, vypichuje další paradox požadavku od úředníků.

„Nadace mají odpovědnost vůči svým dárcům a mají zabudované do svých soukromých pravidel, že přispívají lidem, kteří už zkoušeli žádat o pomoc na úřadě práce. Takže pak lidé dělají člunkový běh,“ říká odbornice. Mluví o tom, že takový požadavek je nepřípustný.

Podobou žádostí od úřadu práce je zaskočená i Dana Pavlousková, ředitelka Klubu svobodných matek, tedy jedné z organizací, kam by si měla zajít vdova z Prahy pro potvrzení, že žádala o pomoc.

„Takže v první linii jsou v podstatě solidární lidé, a až poté nastupuje pomoc ze strany státu, což je zvláštní přístup,“ podotýká Dana Pavlousková, že podobná žádost od úředníků obrací státní pomoc naruby.

Alena Zieglerová zdůrazňuje, že dávka nese v názvu, že je mimořádná a okamžitá, a proto je dokládání žádostí o pomoc u neziskových organizací při schvalování nepřípustné.

„Je to byrokratická zátěž člověka. Navíc ne všude jsou řady neziskových organizací připravené pomoci, rozhodně ne na vesnicích. Tak to být nemá,“ myslí si odbornice.

Mimořádná okamžitá pomoc si podle Zieglerové žádá transparentnější podmínky posuzování, na kterých se podle jejích informací už pracuje, zatím jsou ovšem skryté v interních instrukcích.

A právě zde je podle odbornice i jádro problému – v metodice je totiž zmínka o nadačních příspěvcích. „Že se nezapočítávají do příjmu a že jsou možné. A zároveň je tam zdůrazněné, že v žádném případě to nemá způsobovat, že mají posílat lidi někam jinam,“ popisuje Zieglerová.

Problém s požadavkem na doložení žádostí u neziskovek se pak podle ní neustále vrací, a to proto, že se úředníci střídají.

Sociální pracovník Karel Novák z Armády spásy zase připouští, že zažil požadavek na doložení potvrzení, že jeho klient zkoušel získat nábytek z nábytkové banky. I to považuje za nezákonné, ovšem úředníků se zastává – legitimitu vidí v tom, že úředníci mají zkoušet, jestli si žadatelé nemohou pomoci vlastními silami. Nedoložení žádostí o pomoc by podle něj ovšem nemělo být důvodem zamítnutí žádosti.

„Ve chvíli, kdy to zamítnou, tak je možnost se odvolat,“ dodává sociální pracovník.