Článek
Našli jste pod stromečkem to, po čem jste toužili? Dostatečnou zásobu barevných ponožek, nový smartphone nebo hromádku knih, co vám vydrží až do jara? Nebo jste naopak vytoužený dárek hledali marně?
Když se mě moji blízcí právě před Vánocemi ptají, co bych si přál, tak jim s oblibou říkám: „Ať mi dají pokoj.“ Nemyslím to zle, jen právě pokoj bych si přál víc než ponožky nebo knihu. A přál bych si ho nejen pro sebe, ale i pro celou naši společnost.
Šalom, jak se hebrejsky řekne pokoj, můžete v Bibli potkat ve více významech jako: mír, celistvost nebo také jednoduše spokojenost a štěstí. V naší společnosti momentálně nevnímám, že by tu panoval mír.
Po dvou letech chaotických rozhodnutí vlády a prezidenta, který najednou tak hlasitě mlčel, se lidé opět hádají.
Uprchlíci jsou pryč, environmentální krize se zdá daleko, když tu jednou za čas zasněží a sjezdovky jedou, tak se přece nic neděje. Tak se tu hádáme alespoň kvůli covidu a očkování. Možná jste také zaznamenali ten nárůst zloby a agresivity mezi lidmi, a to nejen na sociálních sítích. Mnozí z nás už nevědí, co by ještě měli udělat, aby se vše vrátilo do normálu, a tak ze zoufalství buď rezignují, anebo se naopak naštvou a jdou do boje. Problém je v tom, že ten „normál“ už nepřijde.
Škody byly napáchány a jako po letním tornádu je potřeba začít odklízet trosky, pomáhat potřebným, začít opravovat poničené budovy a ty zničené stavět znovu. Jenže mikroskopický vir není tak dobře vidět jako ten vír, co se žene krajinou. Nezaznamenal jsem, že by si někdo dovolil zpochybnit tornádo, které s sebou bralo celé domy a udělalo rýhu do země. Podobně i pandemie vyryla rýhy do naší společnosti.
Nedělám si iluze, že by byla česká společnost někdy celistvá. To snad jen na pár prchavých okamžiků, kdy jsme vyhráli Nagano anebo když jsme loni na jaře šili roušky a byli k sobě ohleduplní. Ohleduplnost je už ale dávno pryč a pokoj nepřichází. Místo toho se musíme vyrovnávat s další vlnou nemoci a zároveň s ní přichází i zdražování energií a inflace. Vypadá to, že pro spoustu z nás to bude těžký rok.
Jak tedy být v této turbulentní době spokojený a šťastný? Kde získat ten vytoužený pokoj? V bibli se dočtete, že šťastní jsou právě ti, kteří pokoj vytváří (Mt 5,9). Ideální je tady začít u sebe. Štve vás něčí názor na facebooku nebo na twitteru? Tak to nechte být. Zítra se na ten příspěvek zapomene. Další komentář jen přilévá olej do ohně.
Zkusme být zase ohleduplní a napřít svou energii pokojným směrem. Vyjádřete lásku a přátelství lidem, na kterým vám záleží. Můžete napsat hezký dopis sestrám a lékařům, kteří jsou pořád vytížení. Nejlépe jim ale pomůžeme, když budeme dodržovat opatření a kdo může, tak se nechá očkovat. Darujte něco na charitu, oblečení, boty nebo rovnou peníze. Podpořte neziskovku, která je podle vás důležitá.
Zkuste zpomalit a užívat si přítomnost přátel a vaší rodiny. Nemusíte všechno stihnout, nemusíte být dokonalí.
Pokud si potřebujete oddychnout od lidí, tak se zkuste vyvětrat někde venku. A když budete sami, tak si pořádně zakřičte a řekněte celému světu, jak vás to všechno štve. Anebo si zajděte do kostela, tam moc lidí nepotkáte a bývá tam příjemné ticho.
A co když ani po tom všem pokoj nepřichází? Tak bych jako farář měl ještě jedno poslední doporučení. Modlitba. Můžete se modlit k čemu nebo ke komu chcete. Jen to, co vás tlačí, někam povězte. Často po upřímné modlitbě přichází pokoj, který právě v těchto dnech tolik potřebujeme.
