Článek
Od našeho zvláštního zpravodaje na Slovensku.
Stojím přesně na červené čáře na hraničním přechodu Vyšné Nemecké. Zatímco vlevo postává ukrajinský pohraničník se samopalem, slovenští policisté na druhé straně mají plno práce. Kontrolují doklady, ale detailně zkoumají i to, co si s sebou uprchlíci vezou.
Někteří sice přicházejí pěšky, jak tomu bylo často na začátku války, ale většina teď přijíždí auty. Za volantem zpravidla sedí žena a vzadu veze děti. Někteří jedou na Slovensko jen na otočku – nakoupit a vybrat eura – ale některé rodiny utíkají v autě plným věcí ke známým po celé Evropě.
Pěšky zrovna přes hranici přechází postarší blonďatá dáma a hned zamíří do červeného stanu, kde je připravené občerstvení nebo informační letáky v ukrajinštině. Přes rameno má kabelku a v ruce modrý ukrajinský pas. Když se ptám, kam má namířeno, hned odpovídá, že do Česka.
„Jedu do Prahy, teď odsud pojedu autobusem do města Michalovce a potom do Prahy. Mám tam rodinu. V Česku je dobře, jsem z Užhorodu, mám ukrajinský pas,“ říká mi žena. Po krátkém občerstvení ve stanu rychle odchází na kontrolu.
Žena s ukrajinským pasem překračuje hranici na Slovensko.
Fakt, že má žena u sebe pas, tu není samozřejmostí. V takovém případě je to nejjednodušší. Na hraničním přechodu dostane razítko a má tak potvrzení o překročení hranice. Stává se ale, že uprchlíci z Ukrajiny přijdou bez cestovního pasu.
„Potom je to zdlouhavá procedura,“ vysvětluje v rozhovoru pro Seznam Zprávy ředitel oddělení hraniční kontroly Vyšné Nemecké Milan Hromádka.
„U nich ponecháváme v našich informačních systémech biometrické údaje, tedy otisky prstů. Dále když cestují s dětmi, tak fotky dětí, fotku dospělé osoby a fotografii dokladů, které dokládají, tedy rodný list nebo kopie občanského průkazu. Záleží na tom, s čím přijdou na hraniční přechod,“ popisuje Hromádka.
Zaevidují si tedy uprchlíky do systému, ale žádné potvrzení o překročení hranice jim nevydají. Jenže to je v Česku jednou z podmínek pro vyplacení podpory.
„Tak vzniká problém třeba v České republice, že se nemají jak prokázat. Naše legislativa na to nikdy nebyla připravena, nikdy se nechodilo bez cestovního pasu. České orgány můžou požádat a my jim to potvrdíme,“ říká ředitel oddělení hraniční kontroly, jak mohou třeba čeští policisté ověřit, zda uprchlík opravdu překročil hranice z Ukrajiny do schengenského prostoru, když nemají pas.
Podívejte se, jak to nyní vypadá na slovensko-ukrajinské hranici:
Lidé z Ukrajiny čekající na kontrolu na hraničním přechodu Vyšné Nemecké.
Každému slovenští policisté kontrolují doklady a zavazadlový prostor.
Denně překročí hraniční přechod kolem 2 tisíc lidí.
Rodina z Mariopolu míří do Litvy, vzala si sebou co nejvíc věcí.
Prohlídka aut je důkladná.
Ukrajinci dostávají do pasů při kontrole razítko o překročení hranice.
Na hraničním přechodu mezi Slovenskem a Ukrajinou mají uprchlíci k dispozici několik stanů humanitárních organizací. První pomoc nabízí slovenský Červený kříž nebo Řád maltézských rytířů. Dětem tu rozdávají plyšáky, jsou tady i odborníci, kteří nabízejí psychologickou pomoc.
Oblíbená Praha
V zelené reflexní vestě je u nástupiště pro autobusovou dopravu Lubomír Červeňák, který má na krku kartičku s informací, že je z úřadu zplnomocněnce slovenské vlády pro romskou komunitu.
Vyprávím mu, že v Praze jsou stovky romských uprchlíků z Ukrajiny, kteří jsou buď na hlavním nádraží nebo ve stanovém městečku v pražské Troji. V rozhovoru mi potvrzuje, že Praha je teď mezi romskými uprchlíky oblíbená.
Lubomír Červeňák pomáhá na slovensko-ukrajinské hranici romským uprchlíkům.
„Nejčastěji jedou do Prahy, nevím proč, ale chtějí asi lepší život, lepší práci,“ zamýšlí se.
„Jsou to hlavně matky s dětmi a proudí sem stále. Někdy je těžké s nimi komunikovat, neumí slovensky nebo ukrajinsky, tak v tom případě pomůžu překládat z romštiny,“ vysvětluje muž, který na hraničním přechodu pomáhá hlavně romským uprchlíkům.
O situaci romských uprchlíků či vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině jednal tento týden ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se svým ukrajinským protějškem Denysem Monastyrským. Ministerstvo vnitra v tiskové zprávě uvedlo, že Monastyrského požádalo o vyšetření možného organizovaného vypravování lidí ze Zakarpatské oblasti za vidinou výhod, na které by mohli mít právo v EU.
Naložili auto a odjeli
Jak už zaznělo, většina Ukrajinců nyní prchá před válkou auty. Je to tak i v případě rodiny z Mariupolu, rodiče s dcerou mají auto plné oblečení a jídla. Během kontroly na hranicích musí všechno vyndat na stůl, věci vydávají ze zadní sedačky, z kufru i střešního boxu. Otevřít musí také kapotu auta. Všude mají igelitky plné nejrůznějších věcí.
„Jedeme do Litvy do Vilniusu, mám tam bratra. Jsme z Mariupolu, nevíme, kdy se vrátíme, domov už nemáme,“ říká skleslým hlasem Ukrajinec, zatímco pomáhá své partnerce s vyndáním věcí z jejich auta.
Ukrajinská rodina jede do Litvy, na hranicích musí všechny věci vyložit.
V autě kousek od této rodiny sedí Ukrajinka s dcerou, která je těhotná. V tomto případě jedou na Slovensko na jeden den a poté se vrací zpět. „Jedeme na návštěvu a koupit oblečení pro dceru a oblečení pro miminko. Jsme z Mukačeva, večer jedeme zpět,“ říká mi Ukrajinka z auta.
Čeští policisté pomáhají
Na hranicích pomáhají také čeští policisté, mají tu svá auta a slovenští kolegové si spolupráci pochvalují. „V současné době je nás tady 35, sloužíme na dvou hraničních přechodech. Vyšné Nemecké a Ubla,“ uvedl pro Seznam Zprávy na hraničním přechodu velitel kontingentu Zdeněk Skokánek.
Hraniční přechod Vyšné Nemecké čelil po začátku války na Ukrajině obrovskému náporu, denně tudy přecházelo i deset tisíc uprchlíků. Nyní je situace klidnější, od května hraniční přechod překračuje kolem dvou tisíc lidí, hodně se jich vrací i zpět na Ukrajinu.
