Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Propojení Dyje a Dunaje v okolí česko-rakouské hranice má pomoci hlavně s klimatickou změnou a suchem. Debaty o tom začaly vloni, teď nechávají česká ministerstva zemědělství a životního prostředí zpracovat dvě studie.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) ale upozornil, že by se nejednalo o megalomanskou stavbu jako kdysi plánovaný kanál Dunaj-Odra-Labe. Kanál by v případě Dyje a Dunaje měřil 60 až 70 kilometrů. Celý projekt je ale stále na začátku.
Vodohospodářství na jižní Moravě už několik let zkoumají vědci z nejen z řad hydrologie. „V rámci hospodaření v povodí Dyje se uvažuje s celým spektrem opatření,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy hydrolog z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Adam Vizina.
Co vychází z posledních hydrologických analýz okolí Dyje a Dunaje?
Povodí Dyje je za současných hydroklimatických podmínek pod velkým tlakem, tak aby plnilo ekosystémové služby a požadavky, nároky na dostupnost vody.
Co je to za nároky?
Jedná se především o zachování minimálních zůstatkových, ekologických průtoků. Tok musí pokrýt stávající odběry – primárně vodárenské. Zvyšuje se také tlak pro zabezpečení závlah a pro umělé zavodňování lužních lesů. Pak jsou to také požadavky na množství vody, které je nezbytné „pouštět“ dále na základě mezinárodních dohod.
Tento tlak se bude na základě simulací dopadů klimatické změny velmi pravděpodobně prohlubovat.
Co to v důsledku pro povodí znamená?
Prohlubování těchto tlaků je dáno především nárůstem teplot vzduchu a tím i nárůstem evapotranspirace (celkový výpar ze zemského povrchu do atmosféry, který se vztahuje k určitému území, pozn. red.). Díky tomu lze očekávat snížení dotace vody ze zdrojové oblasti povodí Dyje.
V současné době v níže položených povodích v létě a na podzim prakticky odtéká pouze voda z přívalových srážek. Průměrně se vypařuje asi 86 % srážkových úhrnů (z celého povodí) a s narůstající teplotou se to bude zhoršovat.
Je možné tomu nějak předcházet?
V rámci hospodaření v povodí Dyje se uvažuje s celým spektrem opatření. Od zadržování vody v krajině – zpomalení odtoku – přes návrh změn manipulačních řádů na vodních nádržích až po opatření čistě technické, mezi které může patřit i koridor Dyje–Dunaj.
Jak by takový koridor fungoval?
Jde primárně o převod vody z Dunaje. Na základě studií by se jednalo o cca 2–4 m3/s. Tato voda by byla dále využita pro například posílení vodních zdrojů pro zásobování pitnou vodou v regionu, pro pravidelné záplavy CHKO Soutok, pro závlahy včetně případné závlahové soustavy Hustopečsko a podobně.
To je Dunaj v tak nadlimitním stavu, že nám může vypomoct?
Těžko lze hovořit o nějakém nadlimitním stavu, ale vodnost Dunaje je úplně v jiných řádech.
V rámci koridoru, jednalo by se o potrubí, nebo spíše kanál?
Prozatím jsou to předčasné úvahy, zda by se jednalo o otevřený kanál, nebo kompletně či částečně zatrubněné řešení. Není známé ani trasování. Je nezbytné provést celou řadu studií a analýz, a to jak kvantitativních, kvalitativních, legislativních, tak i technických a dalších.
Jak by se tato částečná úprava projevila v celém povodí?
Závisí na vyústění převodu, kdy se asi nejvíce uvažuje o vodní nádrži Vranov. Opatření by tedy mělo vliv na průtoky a dostupnost vody pod tímto profilem.
Má celý projekt podle vás smysl a je reálný? Nejsou to jen výkřiky, které jen zní dobře, ale ve finále budou ekonomickou zátěží a ekologicky bez významu?
Koridor má potenciál řešit dostupnost vody z kvantitativního pohledu. Dle mého názoru je proto vhodné prověřit otázky dopadů na kvalitu vody, celé ekonomiky, dopadu na životní prostředí, technické aspekty a celou řadu dalších méně zjevných aspektů. Studie by měly být navrženy tak, aby na sebe navazovaly.
Kdy bychom mohli vidět první potenciální změny?
To záleží na načasování realizace projektu. Změny však mohou být vidět i po realizaci výše zmíněných opatření – zpomalení odtoku, změny manipulačních řádů vodních nádrží a dále. V tuto chvíli ale není zřejmé, že to bude dostatečné.
Inspirace u sousedů
Představitelé jižní Moravy se inspirovali v Rakousku, kde již řadu let existuje Marchfeldkanal, který obtéká ze severu v délce 90 kilometrů Vídeň, bere si vodu z Dunaje a opět se do něj vlévá. Kanál směrem na jižní Moravu, jehož trasování bude potřeba prověřit, bude mít velmi podobné benefity jako ten rakouský. Může prospět vodní bilanci v povodí Dyje, tedy vylepšovat hladinu Vranovské přehrady, do níž by měl ústit, Novomlýnských nádrží a také by mohl dodávat vodu do oblasti Soutoku, tedy lužních lesů na soutoku Moravy, Dyje a Kyjovky. Vodu z něj by mohli získávat zemědělci pro závlahy a kanál by také mohl přebírat část průtoku při povodních.