Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pacienti se ještě na přelomu září a října často marně snažili sehnat penicilin. Jak nepříjemná je taková situace, Seznam Zprávy opakovaně popisovaly v minulých týdnech. Nedostatek základních antibiotik ale nekončí u zdravotních problémů pacientů, kteří se k nim nedostanou. Možná ještě závažnější je důsledek pro zdraví celé populace.
Zvyšuje se totiž odolnost bakterií, na které pak nezabírají ani silnější antibiotika. Odborníci mluví o nárůstu takzvané antibiotické rezistence. Lékaři pacientům museli už od loňského podzimu předepisovat jiná antibiotika, než by byla běžná první volba. A jejich negativní důsledek je právě posilování rezistence bakterií.
„V případě delšího výpadku základních antibiotik se dá očekávat, že se antibiotická rezistence zvýší,“ říká Michal Prokeš, člen Centrální koordinační skupiny Národního antibiotického programu.
Z posledních dat z konce loňského roku vyplývá, že v důsledku nedostatku penicilinových antibiotik se extrémně zvýšila spotřeba makrolidů a nebezpečně rostly také cefalosporiny, tedy obě skupiny širokospektrých antibiotik, které lékaři rozhodně nemají předepisovat jako první při zahájení léčby. Mimo jiné proto, že se tak právě posiluje antibiotická rezistence bakterií.
„Je to samozřejmě nepříjemný důsledek nedostatku léků první volby. Pokud je nemáte, musíte volit alternativy, které ale mají vždycky nějaký hendikep v porovnání s antibiotikem, které by se mělo brát jako první – to totiž nejlépe léčí, je nejméně toxické, nejsnáze dostupné a má právě i pokud možno minimální ekologické dopady, nejen na pacienta, ale právě i na rozvoj rezistence,“ popisuje Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika Státního zdravotního ústavu.
A co když léky nejsou?
V českém zdravotnictví se stále zbytečně často předepisují širokospektrá antibiotika. Nejsme na tom sice tak špatně jako většina států jižní a východní Evropy, ale oproti severu a západu máme co dohánět.
Čtyři pětiny všech spotřebovaných antibiotik je podáváno ambulantně. Proto výzvy odborníků směřují jako první do ordinací praktických lékařů, aby nepředepisovali antibiotika lehkovážně a volili ta úzkospektrá.
Jenže v uplynulých dvou letech situace na českém trhu s léky vedla k tomu, že lékaři zkrátka předepisovali, co bylo v lékárnách.
„V některých regionech byly naprosto fatální výpadky úzkospektrého penicilinu. Lékaři tak předepisovali například makrolidy, které jsou nepreferované, ale holt nic jiného nezbylo, protože v lékárnách žádná jiná alternativní antibiotika nebyla,“ vysvětluje praktická lékařka Ludmila Bezdíčková, která je také vedoucí Katedry Všeobecného praktického lékařství IPVZ.
Důsledek antibiotické rezistence je přitom alarmující. Některým pacientům nemají lékaři jak pomoci, protože na jejich nákazu antibiotika nezabírají. Takto zemře v Česku každoročně zhruba 500 lidí. V Evropě dohromady 35 tisíc.
V posledních letech se mimochodem zvyšuje podíl bakterií, které jsou odolné i proti antibiotikům, které si lékaři nechávají v záloze při horších infekcích.
„Karbapenemy jsou poslední antibiotika, která nám vždy fungovala. Objevují se ale bakterie, které mají rezistenci i proti těmto rezervním lékům,“ varuje Žemličková.
2050: Více úmrtí než na rakovinu
Odborníci proto varují před tím, aby se antibiotika nenadužívala. Daří se to například ve veterinární praxi, kde se za posledních 10 let výrazně snížilo předepisování antibiotik. Už ne tolik ale v ordinacích lékařů, kde se podle odhadů stále asi 30 procent antibiotik předepisuje zbytečně.
Částečně za tím stojí i tlak pacientů, kteří antibiotika při nemoci předepsat žádají, ačkoliv může jít o virovou infekci, kdy antibiotika nepomohou.
„Pacient, který odchází z ordinace bez antibiotik, je šťastný pacient. Tuhle zprávu bychom měli umět předávat lépe než nyní, protože pacient, který dnes odchází bez receptu, je většinou nespokojený,“ doplňuje Bezdíčková, že se lékaři musí daleko více zaměřit na osvětu.
Modely vědců jsou totiž neúprosné. Pokud se nepodaří zkvalitnit předepisování antibiotik, může v roce 2050 celosvětově umírat více lidí kvůli antibiotické rezistenci než na rakovinu nebo onemocnění srdce a cév.
