„Nechceme je tady.“ Vinařskou obec dělí spor o ukrajinské Romy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Havraníky na kraji národního parku Podyjí obklopují vinice. Poklidnou obec na Znojemsku se třemi stovkami obyvatel ale v současnosti rozděluje spor. Jeho jádro tkví v domě na návsi, který se stal přechodným domovem pro uprchlíky z Ukrajiny.

Objekt patří Správě národního parku Podyjí, která ho na žádost vlády poskytla desítkám ukrajinských uprchlíků. Jsou mezi nimi i Romové.

Žlutě omítnutý dům s novou střechou zapadá do poklidné idylky centrální návsi, kterou tvoří typické chalupy s velkými kulatými vraty. Ubytovna stojí hned vedle kostela svatého Linharta a necelých sto metrů od obecního úřadu.

Desítky nových obyvatel, mezi nimiž jsou i Romové ze Zakarpatské Ukrajiny, teď dráždí starousedlíky. „Napište tam, že tady žádný maďarský cikány nechceme,“ zdůrazňuje jeden ze štamgastů v místní hospodě.

Ubytovna má kapacitu třicet lůžek a za necelé dva měsíce se v ní vystřídaly desítky Ukrajinců. Ačkoliv objekt není v současnosti zdaleka zaplněn, přesto není nové osazenstvo vítané.

Nevoli podpořil i nezávislý starosta obce Aleš Kňažovčík. Už na konci dubna potvrdil, že v obci bydlí utečenci. „Ano, v Havraníkách jsou ubytovaní uprchlíci z Ukrajiny… Ano, jsou to ukrajinští Romové,“ stojí v hojně sdíleném příspěvku, pod nějž se starosta dodatečně podepsal.

Krátké sdělení zároveň nabádá místní k opatrnosti: „Nikoho cizího domů nepouštějte, protože jsem se dnes dozvěděl, že minulý týden se snažilo nějaké dítě, které není z Havraníků a chodilo a sahalo po klikách domů. Samozřejmě jestli se to bude opakovat, tak to začnu řešit s Policií ČR. Doufejme, že tahle situace brzy skončí.“

Pod příspěvkem se hromadí nenávistné komentáře. „Táhněte domů,“ napsal jeden z diskutujících.

Když Petra Bláhová ze Znojma debatující vyzvala, ať problematické situace řeší s konkrétním člověkem, nikoliv s celým národem, schytala za to mnoho odmítavých reakcí. „Nežijete tady, tak si vaše názory nechte pro někoho jiného. Moc vám děkuji. A to myslím vážně,“ dostalo se jí odpovědi z oficiálního profilu obce.

Starosta Kňažovčík si za svými stanovisky stojí. „Nic jsem si nevymyslel. U jednoho domu sušili boty. Šel tam malý Ukrajinec, vzal boty. Viděli jej, tak mu boty zase sebrali. Na dětském hřišti se nechovají jak my tady. Nepotřebujeme, aby nám hřiště někdo poničil,“ říká pro Seznam Zprávy.

Dodává, že lidé mají neoplocené zahrady. „Budou tam dozrávat brambory, cibule. Co potom? Obavy jsou namístě.“

Policisté se snaží strach mírnit – hlídka po návsi projíždí opakovaně. „Na obecní pořádek dohlížíme dlouhodobě. Doposud jsme nemuseli řešit žádné porušování předpisů. Není tady žádný problém,“ zdůrazňuje pro Seznam Zprávy šéf znojemského policejního útvaru Mojmír Pavelka.

Starostovi vadí, že ho o ubytování uprchlíků v centru obce nikdo předem neinformoval. „Dostal jsem jen mail od šéfa správy, že ubytovnu musel poskytnout utečencům. A to bylo všechno,“ popisuje.

Facebookové líčení utečenců ale nadzvedlo vedení správy parku. Ředitel Tomáš Rothröckl ubytované hájí. „Na majetku nezpůsobili vůbec žádnou škodu. Tam se nic neděje. Celé to je asi trochu obrázek naší společnosti,“ říká.

Správa na pokyn vlády nabídla své kapacity už na konci března. „I když jsme k tomu nepotřebovali pokyn vlády, naprosto jej respektujeme a naplňujeme. Nikdy se nesnížíme k tomu, abychom jakkoliv komentovali, jestli je v objektu ubytován člověk té či oné barvy pleti. Jsou tam prostě ubytováni váleční běženci,“ zdůraznila správa parku v tiskovém prohlášení.

Situace se nicméně vyhrotila natolik, že starosta – podpořený svým znojemským protějškem Jakubem Malačkou (dříve ČSSD) – napsal vedení Jihomoravského kraje otevřený dopis. Podle něj nelze zavírat oči před přesunem uprchlíků do nevhodných lokalit. „Za takovouto nevhodnou lokalitu považujeme právě objekt národního parku Podyjí v Havraníkách, kde není například ani škola či školka.“

Sám Kňažovčík ale přiznává, že s novými sousedy, před nimiž varuje, do úterý nemluvil. A na ubytovně blízko úřadu za nimi nebyl. Přesto doufá, že se život obce vrátí do starých „stereotypních“ kolejí a uprchlíci z ubytovny odejdou.

Objekt, který budí vášně, v současnosti obývá dvacítka lidí. Reportér Seznam Zpráv se tam neohlášeně objevil v úterý po poledni.

Už ve dveřích narazil na pracovníky IQ Roma Servis, kteří si povídali se šestičlennou rodinou ukrajinských Romů z Užhorodu.

„Tady v Havraníkách jsou dva týdny. Další část rodiny mají v Brně, s nimi už jsme dva měsíce v kontaktu. Ti z Brna pracují, někteří dojíždějí na stavby ve Vsetíně,“ přibližuje Josef Vlach z IQ Roma Servis a dodává, že havranická část rodiny chce v Česku zůstat, ale na příhraničí netrvá.

Na stěnách ložnice s více než desítkou lůžek visí barevné obrazy. Postele jsou ustlané, místnosti uklizené. Vedle v jídelně na stěně běží televize.

Ač uprchlíci nerozumí česky, také oni vnímají averzi starousedlíků. „Líbí se jim tady, ale mají strach. To jsem z toho hlavně vyrozuměla. Místní jdou třeba opilí z hospody a bouchají jim tady na dveře a okna. Běženci se bojí vycházet ven, jdou maximálně do místních potravin,“ tlumočí další Vlachova kolegyně z IQ Roma Servis Alena Gronzíková.

Zástupci neziskovky jsou tu poprvé, pobočky mají v Brně či Břeclavi. „Tohle není Brno ani Praha. Je tady pár utečenců. Mají zájem pracovat. Klidně se mohou zapojit do zemědělských prací. Záleží také, jak to vedení obce podá svým občanům. Z nedostatku komunikace vznikají zbytečná nedorozumění,“ podotýká Gronzíková.

Vlach doplňuje, že i mezi romskými Ukrajinci jsou různé sorty lidí. Potvrzuje, že někteří mohou využívat „dávkový“ turismus a cestovat pro peníze napříč Evropskou unií. To ale neplatí pro utečence v příhraniční obci.

Obavy obou stran v Havraníkách až do tohoto týdne nikdo moc nemírnil. Starostové proto na úterý do obce svolali vedení kraje, zástupce policie i neziskovek.

Všichni aktéři se shodli, že doteď nikdo neměl o ubytovaných moc přehled.

Zástupci kraje po zhruba hodinovém jednání slíbili, že budou do ubytovny shánět správce, objekt ohlídají kamery.

„Debata byla konstruktivní. Vnímáme, že všechno není podle ideálního scénáře. Stabilní správce bude hlídat, kdo na místo přichází i odchází. Když tady bude stabilní skupina utečenců, mají do budoucna možnost se s místními poznat,“ říká náměstek hejtmana Lukáš Dubec (Piráti).

Do Česka v posledních týdnech uprchly stovky ukrajinských i maďarsky mluvících Romů. Je to jen zlomek z masy 330 tisíc utečenců v Česku. Přesto specifické skupiny odmítají třeba v Kramolíně na Vysočině, případně v jihomoravských Boskovicích či Vyškově.

„Všichni teď nahání volební hlasy. Nikdo za tím nevidí jednotlivé příběhy, ta děcka. Nikdo z těch lidí si tuhle situaci nevybral,“ dodává Gronzíková.