Článek
Na podporu celorepublikových protestů humanitních oborů dnes vyhlásily vysokoškolské odbory stávkovou pohotovost. Podle jejich předáka Petra Baierla je problém nejen v podfinancování humanitních fakult, ale také v náročné údržbě budov nebo soutěžních řízeních na nákup speciálních přístrojů.
Podle Ministerstva školství by se rozpočet vysokých škol mohl do konce roku navýšit o dalších 901 milionů.
Baierl však tvrdí, že univerzitám chybí zhruba 10 miliard korun ročně. Částku odvíjí od toho, jakou část HDP Česko na univerzity v minulosti dávalo.
„Pokles podílu vysokých škol na HDP je asi o 0,2 procenta. V roce 2009 činil 0,6, nyní máme kolem 0,4 až 0,45 procenta, což v součtu dělá asi 10 miliard, které vysokým školám chybí,“ uvedl dnes Baierl na tiskové konferenci.
V rozhovoru pro Seznam Zprávy popsal, v čem vidí problém při rozdělování peněz na univerzitách, jaká je role akademických senátů i to, proč mají školy potíž vysoutěžit levnější vybavení.
Ministerstvo školství zvažuje, že by do konce roku přidalo vysokým školám 901 milionů korun. Spolu s předchozím navýšením by tak univerzity dostaly v tomto roce téměř miliardu a půl navíc ke schválenému rozpočtu. Uspokojí tato částka stížnosti zejména humanitních oborů?
My jsme rádi, že s tím ministerstvo vůbec něco dělá. Komunikaci s námi zintenzivnilo po akcích kolegů z humanitních fakult.
Mrzí nás ale, že na včerejší schůzce ministrů, rady vysokých škol a zástupců asociací různých fakult bohužel nezaznělo, jestli ta částka miliardy a půl je slíbená, nebo ne. Ale pan ministr by to rád dal. Zásadní úkol je pak financování vysokých škol do budoucna.
A to by mělo být jaké? Máte konkrétní odhad, o kolik víc peněz by vysoké školy ročně potřebovaly?
Naše kalkulace vychází ze změny podílu na HDP, což je 10 miliard. Ty školám opravdu chybí. Víme, že peníze nejde školám jen tak dát a že určité kroky musí udělat i univerzity. To si uvědomují i rektoři a děkani. Bude muset dojít ke změnám systému financování, o tom se chceme bavit. Chceme ale také, aby tady na to vůbec peníze byly.
Petr Baierl, předseda vysokoškolských odborů.
Kritika akademiků však míří hlavně na ministerstvo. Neměli by do výše mezd na humanitních oborech zasáhnout spíš rektoři? Záleží přece na tom, jak si školy peníze od ministerstva přerozdělí.
Je třeba si uvědomit, že rektoři zastupují veškeré obory, nejen ty humanitní. A pokud vím, tak rektoři na podfinancování škol poukazují dlouhodobě.
Důležité také je, že připravený rozpočet jde do akademického senátu, který ho schvaluje. A když máte v senátu menšinu humanitních fakult a připravíte rozpočet, ve kterém mají méně peněz, tak to tím senátem projde. I tady je problém v tom, jak by se rozdělování financí mělo řídit. Mělo by se řídit strategicky, aby se škola mohla rozvíjet. Na to poukazujeme už delší dobu.
Ne všechny humanitní fakulty ale bojují s nedostatkem financí. Třeba na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy mají odborní asistenti nejvyšší platy z celé univerzity.
Také jsem to slyšel, ale to se musíte zeptat spíš na Karlově univerzitě. Pokud je tam málo zaměstnanců a budete mít na fakultě deset lidí se 100tisícovým platem, tak vám to posune celá data. Pokud je tam nějaký výzkumný projekt, který je hodně kvalitní, tak to může zvednout i mzdy na celé fakultě. Konkrétně v tomto případě to ale nedovedu říct.
Zmiňoval jste, že by se finance měly na univerzitách rozdělovat více strategicky. Co konkrétně by měly vysoké školy dělat jinak?
Problém je třeba v tom, že kvůli dlouhodobému celkovému poklesu financí se peníze na mzdy dotují z peněz na vědu a výzkum. Pokud napíšete špičkový článek do špičkového periodika v zahraničí, tak za to dostanete nějaké peníze. Ty obdrží škola a má je použít na podporu výzkumu, třeba nové výzkumné týmy. Místo toho ale musí peníze často dát lidem, kteří článek napsali, aby na škole vůbec zůstali.
Proto je ten rozdíl největší u humanitních fakult, kde jsou granty menší. Publikování navíc není v nejprestižnějších mezinárodních časopisech často možné, protože když píšete o české historii, třeba o Rabštejnech někde ve středních Čechách, tak to těžko bude zajímat někoho v zahraničí.
Mohou školy ušetřit třeba na některých výdajích?
Řeší se zákon o veřejných zakázkách, který je pro vysoké školy obrovský problém. Třeba nové přístroje je potřeba, podle zákona o veřejných zakázkách, vysoutěžit. Některé specializované přístroje ale vyrábí jen jedna firma na světě. Jak to pak máte sehnat a vybrat tak, aby to bylo co nejlevnější?
Velký problém jsou také budovy univerzit. Často jsou staré, náklady spojené s jejich provozem jsou obrovské a neustále se zvětšují.
Vaši kolegové ze školských odborů dnes pohrozili stávkou v regionálním školství. Plánujete na univerzitách nějakou další?
To bude samozřejmě záležet na dalších jednáních. My jsme rádi, že s námi vláda jedná, a určitě nebudeme řvát, že chceme její demisi. Ale opravdu si myslím, že je to tak, jak říkají kolegové z regionálního školství: Lidé jsou nespokojení, je to vidět a chtějí nějakou změnu. Chtějí, aby stát na ně také začal myslet.
Co si budeme povídat. V Česku nemáme nerostné bohatství, máme akorát lidi. Pokud chceme být vzdělanostní ekonomika, jak se to často říká, tak by se to mělo zlepšit.
