Léčbu vysokého tlaku vzdá až třetina lidí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Přes 20 let jsem měl extrémně vysoký tlak – běžně přes 200 na 120. Nebylo to vůbec poznat. Normálně jsem s činkami nazvedal několik tun za večer. Kouřil jsem krabičku denně, ale nezadýchal se,“ popisuje na chodbě Fakultní nemocnice Brno 51letý Jiří Danko.

Lékaři mu před lety nasadili různé léky na tlak, radili mu shodit pár kil. „Už jsem neměl co,“ ukazuje asi čtyři roky starou fotku s vypracovanými svaly. Tlak neklesal a Jiří přiznává, že to později s léčbou vzdal.

„Pan Danko je pro mě memento, jak bych si přála, aby to u většiny pacientů neskončilo. Aby se většina z nich začala léčit včas,“ vypráví o pár minut později v ordinaci jeho lékařka Petra Vysočanová z Interní kardiologické kliniky.

Jsme v jedné z ordinací Centra pro léčbu hypertenze a Jiří Danko naproti lékařce vtipkuje: „Jak se jednou dostanete do spárů doktorů, už nevylezete.“

Před dvěma roky ho vysoký tlak dostal na pokraj smrti - roztrhla se mu vnitřní stěna aorty, neboli srdečnice. „Ráno jsem si zacvičil, dal sprchu, ubalil cigarety a přišlo to. Nejdřív bolest spodní čelisti, jako by vás někdo rukou tahal za čelo a druhou trhal čelist z hlavy. Otřel jsem si pot z čela a začala ta druhá, lepší fáze,“ vzpomíná na drsné okamžiky.

Nedokázal se nadechnout, pohnout, vydat ze sebe hlásku. „Je to prý údajně horší bolest než porod. Je fakt, že jsem si v tu chvíli přál umřít.“

Přesto si dokázal zavolat záchranku a probudil se za dva dny. Říká, že mu lékaři při operaci dávali jen několikaprocentní šanci na přežití. Zvládl to, stejně jako loňský boj s rakovinou tlustého střeva.

Teď patří k pravidelným návštěvníkům bohunického centra v pavilonu X. Denně tady ošetří desítky pacientů - většinou lidí, kterým běžná léčba hypertenze u praktika nezabrala.

Lékaři za vysoký tlak považují stav, kdy pacientovi opakovaně naměří tlak 140 na 90 mmHg a vyšší.

„Často řešíme obtížné případy takzvané rezistentní hypertenze, kdy pacient bere čtyři léky na vysoký tlak a stále nemá uspokojivé hodnoty nebo má vážnou orgánovou komplikaci, třeba srdeční selhání nebo poškozené některé cévy. Často už hasíme požár a snažíme se, aby poškození bylo co nejnižší,“ vysvětluje Vysočanová.

V čekárně před vyšetřovnou sedí také Zora Lukasová s devadesátiletou Věrou Zajíčkovou. „Myslím, že se maminka začala léčit s vysokým tlakem, pak to léky srovnaly. Teď jí tlak lítá. Dlouhodobě se léčí se srdeční arytmií a má kardiostimulátor,“ popisuje.

Její vitální matka doteď bydlí sama a pravidelně pracuje na zahradě. „Číst nemůžu, po operaci očí hůř vidím. V televizi nic není, tak co mám dělat?“ směje se Věra Zajíčková.

Češi patří celosvětově mezi národy s největším výskytem vysokého krevního tlaku. „Podle statistik jsou u nás nyní dva miliony léčených hypertoniků a celá řada diagnostikována nebyla. Můžeme říci, že v průběhu života zachytíme vysoký tlak u poloviny dospělých,“ vysvětluje lékařka a dodává oblíbenu noticku z učebnic, že „vysoký krevní tlak nebolí, ale zabíjí“.

Hypertenze může mít řadu příčin - kouření, nadváhu, málo pohybu, znečištěné ovzduší či nedostatek spánku. Vysočanová zmiňuje i silnou genetickou predispozici lidí ze střední a východní Evropy.

„Vědci to vysvětlují genetickým tlakem v minulých tisíciletích, jako byl hladomor nebo celá řada infekčních onemocnění. Zřejmě působily tak, že lidé byli schopni udržet vyšší krevní tlak i za nepříznivé osobní situace,“ popisuje lékařka.

Při tehdejší průměrné délce života okolo 40 let podle ní mohl být vysoký tlak geneticky výhodný, nyní se však dožíváme dvojnásobného věku, kdy se poškození organismu hypertenzí časem projeví.

„Pro tuto část světa je také typický vysoký podíl pacientů se sůl senzitivní hypertenzí. Pokud budou nepřiměřeně solit, projeví se to zvýšeným tlakem,“ vysvětluje.

Právě přesolování patří k nejčastějším příčinám hypertenze. I v nadužívání soli patří Češi k celosvětové špičce. „Průměrně se u nás pohybuje asi 13,5 gramu denně na osobu, evropský průměr činí 10 gramů a Světová zdravotnická organizace doporučuje denní příjem pět gramů. Jsme skoro na trojnásobku,“ zdůrazňuje Jan Václavík, přednosta Interní a kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

Podle něj si Češi mohou za nešvar jen zčásti. „Tři čtvrtiny soli přijmeme v připravených potravinách, které koupíme. Třeba pečivo v Česku obsahuje více soli než jinde v Evropě. Podílí se na tom také uzeniny, kterých konzumujeme více než jiní Evropané,“ přibližuje. Zmiňuje také omáčky, kečupy, hořčice či bramborové lupínky.

Minulý týden přednášel mezi stovkami odborníků na kongresu internistů v Brně. Zároveň tam představil Národní program snížení příjmů soli. „Cílem je do roku 2030 snížit v Česku příjem soli o 30 procent. Dostali bychom se na evropský průměr okolo deseti gramů soli denně,“ vypočítává Václavík. Podle odborníků pak ubude až 30 procent kardiovaskulárních příhod.

Informatik Jiří Danko v bohunické nemocnici také přemítá, co stálo za jeho kolapsem před dvěma lety. V jídle ani cigaretách se nijak zvlášť neomezoval. „Ale přesné příčiny ví asi jen ten nahoře,“ glosuje.

Ve vyšetřovně na pravidelné kontrole mu nový přístroj po dobu několika minut opakovaně měří tlak. Manžety kolem paže se nafukují vzduchem, ozývá se typické vrčení. „Pacient musí v klidu sedět. Přístroj pak naměřené hodnoty zprůměruje,“ vysvětluje zdravotní sestra Viktoria Kristen.

Obrazovka po chvíli ukazuje tlak 124/72. Tlak se u něj daří snížit.

Lékaři centra se každému pacientovi snaží najít vhodnou kombinaci léčiv, využívají čtyři základní lékové skupiny. Jiné je uplatnění u starších lidí nebo u těhotných žen.

Podle průzkumu, který si Seznam Zprávy v projektu Jak se žije v Česku nechaly zpracovat od společnosti Ipsos, Češi nejčastěji užívají léky na vysoký tlak. Pravidelně je bere téměř třetina lidí.

Devadesátiletá Věra Zajíčková v čekárně přiznává, že užívá 12 léků, kromě tlaku třeba na cholesterol nebo štítnou žlázu. „Mám dávkovač na celý týden. Za ty roky to mám v paměti. Některé léky se nesnáší, tak to musím rozdělit,“ sděluje.

Lékařka Vysočanová zdůrazňuje, že se moderní medicína snaží o redukci tablet. „Máme jednoznačná data. Čím větší počet jich pacient užívá, tím dramaticky stoupá pravděpodobnost, že některý z léků vynechá. Od šesti za den to hraničí téměř s jistotou.“

Ubírají i tabletek na hypertenzi. „Máme fixní kombinace, kdy v jedné tabletě jsou třeba dva až tři léky na tlak. Snažíme se, aby to pacient bral jednou denně,“ doplňuje Václavík.

Lékaři apelují i na mladší lidi, u nichž se problém s vysokým tlakem teprve rozjíždí a ještě neponičil orgány v těle. „Je pro nás velký oříšek pacientovi vysvětlit, že za ideálního stavu léčím chorobu, která nezpůsobuje žádný problém. Odhaduje se, že třetina pacientů už v prvním roce přestane tlak léčit. Pacientské selhání je v tomto případě obrovské,“ říká Vysočanová.

Apeluje na prevenci. Právě zmíněný Národní program proti nadužívání soli chystá kampaň ve dvou rovinách. Jeho tvůrci hodlají vytvořit odbornou skupinu i se zástupci ministerstev. „Chceme jednat s potravinářským průmyslem, aby výrobci snížili obsah soli v jídle, a také vytvořit vzdělávací kampaň pro veřejnost, ať si lidé objeví důsledky nadměrného přísunu soli,“ jmenuje Václavík.

Mluví třeba o výraznějším štítkování potravin nebo spotech v televizi, rozhlase či na sociálních sítích. „Máme inspiraci třeba ve Velké Británii či Finsku, kde kampaň zabrala. Náš cíl je reálný,“ dodává optimisticky Václavík.