Ne města, ale menší obce jsou rekordmany v počtu nahlášených uprchlíků

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Největší poměr válečných uprchlíků na počet obyvatel nenajdete ve městech, ale v obcích do tisíce obyvatel. Odhaluje to přepočet dat, která každý den zveřejňuje Ministerstvo vnitra.

Touto optikou je nejvíce lidí z Ukrajiny úředně nahlášeno v těch úplně nejmenších obcích, které jsou navíc rozeseté po celé zemi. Tady je totiž ubytovávají například v rekreačních objektech u soukromníků nebo v objektech patřících státu.

Statistiky Ministerstva vnitra jsou ovšem spíše orientační a reálně může být skutečný počet uprchlíků v obcích odlišný. Data totiž pracují s počty už nahlášených uprchlíků, kteří získali oficiální oprávnění k pobytu, což zároveň neznamená, že se musí v daných obcích lidé skutečně zdržovat.

Například v obci Vyšní Lhoty v Moravskoslezském kraji podle statistik je aktuálně daleko více uprchlíků než původních obyvatel – přesněji 1 273 lidí s oprávněním k pobytu na 860 místních.

Jak starosta obce, tak místostarostka to ovšem rozporuje. „To určitě ne. To je nějaká chyba. V takovém počtu tady určitě nejsou,“ reaguje místostarostka Kamila Kurková. Zmiňuje, že v obci je Registrační humanitární středisko spadající pod Správu uprchlických zařízení Ministerstva vnitra.

„Dřív středisko fungovalo jako registrační místo, snažili se lidem z Ukrajiny vyřídit papíry. Byli tady maximálně 24 hodin a pak cestovali dál za rodinou, nebo je někdo ubytoval,“ tvrdí místostarostka. Doplňuje, že z informací, které mají k dispozici se teprve teď začali lidé s Ukrajiny skutečně ve středisku ubytovávat.

Opačným extrémem je obec Skočice v jižních Čechách. Sám starosta zvedal telefon s tím, že zrovna vyzvedává rodinu z Ukrajiny, kterou ubytuje v obecním bytě – jde o babičku, maminku a dvě děti.

Oficiálně je v obci s 242 obyvateli nově 56 uprchlíků, reálně je jich podle starosty ještě víc. „U nás je penzion, kde majitel nabídnul ubytování, tam je asi 24 lidí z Ukrajiny, pak je tady ještě státní školící středisko Celní správy a tam je asi 50 lidí,“ vypočítává starosta Jan Šídlo. Dostává se tak k reálnému počtu zhruba 78 ubytovaných osob z Ukrajiny.

Podle starosty je soužití bez problému. „Jsou to všechno hodní lidé, maminky s dětmi,“ reaguje Jan Šídlo. Podotýká, že obec organizuje sbírku, aby jim trochu pomohla.

V jihomoravských Štítarech, které mají 611 obyvatel je hlášeno 228 lidí z Ukrajiny. Podle starostky jsou ubytovaní v penzionech a hotelech u Vranovské přehrady. Jejich pobyt v katastru městyse je ale nejistý.

„Bylo mi řečeno, že by se uprchlíci z Ukrajiny měli zase někam přesunovat,“ hlásí starostka Pavla Rozsypalová. Naráží tak na problém, že vládou v minulém týdnu schválené kompenzace ubytování v podobě 180 korun za dospělého člověka za noc řadě soukromníkům nepokryjí ani náklady na energie.

Městys chtěl spustit vlastní sbírku na pomoc lidem ubytovaným u přehrady, ale kvůli nejistotám ji zatím pozastavil.

Podobná situace panuje i v obci Okna v Libereckém kraji. Obec s 314 obyvateli nemá vlastní volné ubytovací kapacity, ovšem majitel nabídl prostory bývalé rekreační budovy. Oficiálně je podle statistik proto v obci nahlášených 59 lidí uprchlých před válkou.

„Chodí nakupovat, chodí po obci, jezdí autobusy,“ líčí starostka obce Okna Eva Müllerová, že se uprchlíci stali součástí života v obce. Vyčlenili dokonce dobrovolnici, která se snaží koordinovat potřeby uprchlíků s nabídkou od obce.

„Sháněli třeba bačkůrky, jídla mají zatím dost,“ říká starostka. Dodává, že část ukrajinských dětí už v obci začala i chodit do školy a školky.