Jak na Putina? Musíme přidat. Korea dodala Rusku víc munice než Evropa Ukrajině

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Válka na Ukrajině už trvá dva roky. Ukrajinská protiofenziva není na první pohled tak úspěšná, jak by si většina světa přála, a její dosavadní výsledky jsou podle řady expertů pouze lokální.

Vojenský analytik Otakar Foltýn s tím ale nesouhlasí. „Není pravdou, že Ukrajina není v protiofenzivě úspěšná. Současný stav je třeba považovat za velký úspěch, i když jistě ne za konečný stav konfliktu,“ řekl v diskuzi Neuron Clubu respektovaný odborník na vojenskou problematiku. Ruská válečná mašina se ale ani přes obrovské ztráty nezastavila. Co se bude dít dál? „Právě teď je extrémně důležitá součinnost demokratického světa,“ tvrdí Foltýn.

Ukrajina je podle něj schopna po vojenské stránce Rusku vzdorovat za předpokladu, že ji demokratický svět bude podporovat zbraněmi a informacemi. „Dosavadní pomoc je ale ostudně malá, musí násobně narůst,“ říká Otakar Foltýn. Komunistická Severní Korea doposud dodala Rusku desetkrát více munice než západní svět Ukrajině.

Fakt, že Putin nedisponuje nejvyspělejšími vojenskými technologiemi, už jako záruka nedotknutelnosti Evropy neobstojí. Hosté diskuze, kterou nad tématem současné geopolitické situace uspořádal Neuron Club, se shodli, že NATO musí v otázce ukrajinské krize nalézt co největší názorovou shodu. Jedině tak bude vůči Rusku schopno uplatnit ekonomickou a ve výsledku i vojenskou převahu.

Jak si vysvětlit dosavadní neochotu Severoatlantické aliance k razantnímu zásahu na Ukrajině?

„Rusové nemohou zahraniční politiku západních mocností praktikovanou v posledních dvou dekádách chápat jinak než jako neschopnost západního světa hájit si své zájmy,“ shrnul příčiny dnešní krize bývalý velvyslanec v USA a v Rusku Petr Kolář. A zdrženlivost západní Evropy v otázce podpory Ukrajiny komentuje slovy: „Západní mocnosti drží Ukrajinu nad vodou, ale nechtějí zahnat Rusa do rohu. Bojí se jaderné války.“

S jeho tvrzením souhlasí i Otakar Foltýn: „NATO představuje násobně větší vojenskou sílu, než jakou má Rusko. Nefunguje ale princip odstrašení, protože Putin prostě nevěří, že NATO bude ochotno válčit. Ty signály Putinovi nedáváme.“

Že ustupovat agresorovi se nevyplácí, nás může donekonečna učit historie. V čem se dnešní situace na Ukrajině podobá počátkům druhé světové války, připomněl historik Petr Koura.

„Putinova obhajoba války hovořící o ruských menšinách žijících na severu Ukrajiny je velmi podobná rétorice nacistů o sudetských Němcích v roce 1938.“

Podle vojenského analytika Otakara Foltýna jsou také z ryze vojenského hlediska Putinovy postupy, např. obsazení Krymu, prakticky totožné s tím, co udělali nacisté v Sudetech.

Úplným déjà vu jsou pak pro Kouru útoky na Židy probíhající prakticky na celém světě, s vrcholem v podobě války v Izraeli.

Rusové jsou na ukrajinském území prokazatelně přítomni deset let, ale o mezinárodním konfliktu nechtěl nikdo nahlas hovořit.

„Lhali jsme si, nechtěli jsme vnímat signály, které Putin do světa vysílal, ať už se jednalo o jeho pohled na světovou demokracii nebo další existenci Ruska,“ říká Petr Kolář.

A co víc, levný ruský plyn byl důležitější než „nějaký ten Rus na Krymu a v Donbasu“. Po vypuknutí ozbrojeného konfliktu sice uvalil svět na Putinovo Rusko ekonomické sankce, ale že by se v současnosti s Rusem neobchodovalo, o tom nemůže být řeč. Zdroje živící ruskou válečnou ekonomiku ani v nejmenším nevyschly, závislost Evropy na ruských surovinách je příliš silná.

Aktuální situaci i širším souvislostem již dva roky trvajícího válečného konfliktu se v diskuzi pořádané Nadací Neuron věnovali vojenský analytik Otakar Foltýn, bývalý velvyslanec v USA a v Rusku Petr Kolář, historik Petr Koura, psycholožka Sylvie Graf a podnikatel Dalibor Dědek. Debatu moderovala ředitelka Nadace Neuron Monika Vondráková a historik Miroslav Bárta.

Na celou debatu se můžete podívat v úvodním videu.