Článek
Protestní akce odstartovala už ráno ve velkém sále pražské Lucerny. Několik stovek zemědělců přijelo do hlavního města kvůli nesouhlasu s nastavením zemědělských dotací, ale i kvůli drahým energiím a chybějící podpoře státu, což podle nich vede k nerovným podmínkám v soutěži s okolními státy.
Projevy řečníků často provázely hlasité reakce i pokřiky lidí v zaplněném sále. S pivem v jedné ruce a houkadlem ve druhé provolávali někteří z nich protivládní hesla jako „Spolu proti vládní drahotě“. Někteří měli i vlajky nebo transparenty s nápisy jako „Nejsem agrobaron“ nebo „Naše práce, vaše potraviny“.
Prezident agrární komory Jan Doležal volil na úvod shovívavý tón. „Chceme společně s vládou hledat řešení pro české potraviny a české suroviny,“ řekl z pódia. Vzápětí ale upozornil, že přesun peněz k menším farmářům povede k tomu, že střední a větší podniky nebudou schopné konkurovat firmám z okolních zemí.
Varoval, že když produkční zemědělci dostanou méně peněz, budou podniky rušit chovy a propouštět zaměstnance. „V ČR se nechystá podpora produkčního zemědělství, chystá se dotační tunel. Velké investiční skupiny budou skupovat půdu a brát práci zemědělcům,“ řekl.
Hlavním terčem kritiky zemědělců je nové nastavení dotací na období mezi roky 2023 až 2027. Kritizují vládní rozhodnutí změnit nastavení takzvané redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů půdy. Na další dotační období to bude 23 procent z celkové částky na přímé platby, původně bylo plánováno deset procent. Více peněz tak dostanou malí farmáři.
Vládní strategii přišel na akci hájit ministr práce a sociálních věcí, někdejší šéf resortu zemědělství, Marian Jurečka (KDU-ČSL). Současný ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) je totiž od začátku týdne v covidové izolaci.
Ministr práce Marian Jurečka čelil naštvaným zemědělcům.
Podle Jurečky vláda dělá všechno pro to, aby bylo české zemědělství soběstačné. A chce podpořit i větší podniky. „Úkolem pro ministra zemědělství je teď najít formu podpory, která bude cílit na zemědělce se živočišnou výrobou zhruba ve výši 3 miliard korun,“ uvedl. Přislíbil, že vláda podpoří živočišnou výrobu a pěstitele citlivých komodit, jako jsou například pěstitelé brambor.
Jeho projev ale některé zemědělce v sále neuspokojil. „Vůbec neví, o čem mluví,“ znělo sálem.
Varování před skupováním půdy
Kritiku přisadil i předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Zmínil, že v roce 2004 bylo 19 000 žadatelů o dotace, dnes je jich 31 000. „My jsme jediná země v EU, kde počet zemědělců roste a průměrná velikost zemědělského podniku klesá, všude jinde je to přesně obráceně,“ řekl.
Uvedl také, že vznikají investiční společnosti, které spekulativně nakupují půdu a slibují investorům roční výnos například 13 procent. „Opravdu chceme, aby českou půdu vlastnili kapitáloví investoři, nebo aby ji vlastnili čeští zemědělci?“ ptal se.
V jiných zemích je podle něj obvyklé, že domácí zemědělci mají předkupní právo na nákup půdy. Upozornil také na to, že například dánský zemědělec dostane podle nového nastavení dotací třikrát více peněz na hektar než český.
Protestní shromáždění zemědělců a odborářů Zachraňme udržitelné české zemědělství a ceny českých potravin v pražské Lucerně.
Prezidentka potravinářské komory Dana Večeřová ale upozornila ještě na další problémy. „Agrární a potravinářská kontrola už v lednu upozorňovala vládu na zvyšující se výdaje. Po válce na Ukrajině se vše ještě zhoršilo. Náklady na výrobky se zvedly o 40 až 80 procent,“ řekla.
Upozornila, že pokud je česká surovina, měl by ji zpracovat i český potravinář. To se ale údajně tak často neděje. „Snižuje se naše konkurenceschopnost, protože zdražování výrobků povede k vytlačení české produkce z trhu,“ doplnila.
„Přestože nárůst cen energie nevyhnutelně znamená nárůst cen produktů, dělá vláda vše pro to, aby ten nárůst nebyl tak velký,“ řekl Jurečka. Jednou z variant finanční podpory jsou podle něj buď daňové úlevy, nebo dotace.
Kolem poledne vyrazili účastníci setkání přes Václavské náměstí na demonstraci k Úřadu vlády, kde zasedá kabinet Petra Fialy (ODS). „My nejsme agrobaroni, my chceme rovné podmínky,“ zní asi nejčastěji ulicemi. Podle policie se akce účastní asi 2000 lidí.
Jak uvedl Bohumír Dufek, předseda svobodných odborů, nejedná se o programové shromáždění, ale o protestní akci. „Pokud nepůjde s vládou jednat, vyzývám ke generální stávce.“
Demonstrující po průvodu městem došli ke Strakově akademii, kde se na pódiu střídali řečníci z řad pěstitelů, chovatelů i potravinářů. S davem posluchačů se podělili o své strasti v hospodaření s penězi a opětovně vyzvali vládu, aby jim pomohla.
Davem nadále zněla hesla jako „Chceme rovné podmínky“ nebo „Nejsme agrobaroni“. Přibližně v půl třetí se demonstrující rozešli.
