Narodilo se nejméně dětí od vzniku Československa. Následky budou bolestivé

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Počty narozených dětí dosahují nových rekordů – ale těch negativních. Ačkoliv úplné statistiky za rok 2024 budou zveřejněné za několik dnů, vše naznačuje tomu, že se porodnost dostala na historické minimum.

Za první tři čtvrtletí roku 2024 se narodilo jen 64,2 tisíce dětí, což je nejméně od vzniku Československa v roce 1918. Pokud by tento trend pokračoval, počet narozených dětí nepřekročí 85 tisíc. To by znamenalo nejnižší porodnost v historii – dokonce i ve srovnání s rokem 1999, kdy počet narozených dětí poprvé klesl pod devadesát tisíc.

„Data směřují k tomu, že se narodilo nejméně dětí v historii: méně než za války, méně než v devadesátých letech, kdy na nás v plné síle dopadly důsledky ekonomické a společenské transformace,“ upozorňuje sociolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Martin Kreidl.

Prognózu potvrzuje i Český statistický úřad (ČSÚ). „Lze velmi pravděpodobně očekávat, že počet narozených v roce 2024 bude nejnižší od vzniku Československa, respektive od počátku dob statistického sledování. Poměrně intenzivní pokles počtu narozených započatý v roce 2022 tak dále pokračuje,“ konstatuje Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Pokles mezi lety 2021 a 2024 je obzvlášť výrazný – řádově ze 110 tisíc dětí na odhadovaných 84 tisíc.

Patricie Kovalská je maminkou jednoho z „vzácných“ miminek narozených v loňském populačně slabém ročníku. Děti prý původně neplánovala vůbec. První dcera proto přišla na svět „až“ v jejích 38 letech.

„Neplánovala jsem děti vzhledem ke klimatické a ekonomické situaci. Za dceru jsem určitě ráda, ale když se zamyslím nad tím, jaký život ji čeká, tak z toho upřímně moc šťastná nejsem,“ vypráví.

Dcera se loni narodila i třicetileté Tereze z Kolínska. I ona přiznává, že situace je pro mladé rodiny náročná. „Chtěli jsme děti až poté, co jsme dorekonstruovali dům. V té době jsme ještě bydleli v podnájmu. Bylo finančně opravdu náročné splácet hypotéku, platit energie a nájem. Když to bylo všechno hotové, rozhodli jsme se pro druhé dítě,“ vysvětluje.

První potomek se jí nicméně narodil ve dvaadvaceti letech. Mezi vrstevníky byla v té době jediná. „Všichni chtěli pracovat, studovat, cestovat. Teď už někteří rodiny začínají zakládat. V mém okolí jsou ale i lidé, kteří děti nechtějí, protože nemají bydlení, jsou v pronájmu, ceny se zvyšují. Jiní nemají stabilního partnera,“ všímá si.

Pro rychlejší zobrazení hodnot v grafice níže se lze pohybovat pomocí posuvníku na časové ose.

Obě ženy tak popisují složitou situaci, v níž se nachází mnoho mladých rodičů. A některé z důvodů, které za nebývalým propadem porodnosti stojí.

„Porodnost v roce 2024 je hlavně odrazem podmínek v roce 2023 – to ještě přetrvávaly nepříznivé ekonomické podmínky a vysoká inflace, která znehodnotila ušetřené úspory. Přetrvávaly nepříznivé podmínky pro zakládání rodin, nedostupné hypotéky, zvyšovaly se životní náklady rodin,“ shrnuje vedoucí katedry demografie a geodemografie na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Jiřina Kocourková.

Sociální a ekonomické příčiny jsou nejvýznamnější i podle profesora Kreidla. Jeho výzkumy ukazují, že plánování dětí se stále více odvíjí od finanční situace rodiny. Od záměru mít děti v posledních letech upouštěli především lidé s nižším vzděláním, menším majetkem a v nájemním bydlení.

Důvodem byla nejdříve nejistota v zaměstnání způsobená pandemií, ale také rostoucí životní náklady. Ekonomické nejistoty se pak navíc propojily s globálními otřesy, jako je válka na Ukrajině.

V řadě rodin se navíc během covidu zkomplikovaly partnerské vztahy. „Mezi listopadem 2020 a únorem 2021, kdy byl jeden z lockdownů, nám například 40 procent lidí žijících s partnerem hlásilo, že se jejich partnerský vztah významně zhoršil. Na konci listopadu 2021 pak až třetina lidí uvažovala o tom, že se s partnerem rozejdou. To zkrátka nebyly vhodné okamžiky k pořízení dítěte,“ vysvětluje Kreidl.

Obecně navíc klesá počet žen v reprodukčním věku. I kdyby se tedy pokles plodnosti zastavil, bude se rodit méně dětí. To se ostatně dělo do roku 2021 – lidé v Česku měli během posledních dvou dekád v průměru stále více potomků, počet mužů a žen v plodném věku ale setrvale klesal.

Nyní ale do věku nejvyšší plodnosti nastoupí nejméně početné ročníky narozené na přelomu tisíciletí. „Ve veřejné diskusi je porodnost často tématem vzájemného hodnocení generací a poukazování na krizi rodiny. Může být tedy úsměvné, že současný pokles porodnosti je zčásti důsledkem toho, že generace, která dnes kritizuje mladé ,sněhové vločky‘, sama měla málo dětí,“ komentuje sociolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Petr Fučík.

„Zároveň se k tomu však přidává i změna individuálních voleb a vypadá to, že jednotlivci už nemají – či nepreferují – tolik dětí jako donedávna, nebo do rodičovství nevstupují vůbec,“ dodává.

Jeho slova dokazuje i fakt, že počet dětí narozených v prvním pořadí klesá už od roku 2017. Dorovnával jej ale počet narozených v druhém a třetím pořadí, kde je pokles až od roku 2022.

Nízká porodnost má pak samozřejmě celou řadu dopadů na společnost. Mezi ty nejvýraznější patří především zrychlené demografické stárnutí. To povede k tomu, že očekávané problémy zdravotního, sociálního a důchodového systému se ještě prohloubí.

Problémy mohou ale nastat i v souvislosti s nedostatkem pracovní síly v ekonomice a nároky na společenskou infrastrukturu.

„Náklady jsou veliké, i kdyby se nakonec porodnost vrátila na úroveň demografické reprodukce – spousta nákladných zařízení, jako jsou školky, školy, porodnice, zdravotnická zařízení, slouží věkově úzce specifickým skupinám. A když ubývá dětí, jsou nevyužité minulé investice, když dětí přibývá, musí se stavět – a pak třeba přestavovat na jiný účel,“ poukazuje na méně nápadné důsledky Kreidl.

„Mimoto rychlý propad porodnosti v posledních třech letech vyvolal finanční problémy porodnic, jejichž provoz lze hůře ufinancovat. Budou následovat nenaplněné školy a studenti budou chybět na středních a vysokých školách,“ doplňuje Kocourková.

Sociolog Fučík je však optimističtější. Upozorňuje, že přes všechny negativní prognózy se dle některých ukazatelů životní úroveň v tuzemsku zlepšuje.

„Téměř už třicet let se zde mluví o stárnutí populace a vyhlídce jeho destruktivních důsledků, a přitom se s výjimkou pandemie a následného období máme stále lépe,“ uvádí. Odkazuje se například na takzvaný Human Development Index. Jde o ukazatel, který měří úroveň lidského rozvoje v jednotlivých zemích na základě tří faktorů: délky života, vzdělání a důstojné životní úrovně.

Porodnost každoročně dosahuje nových minim v celé Evropě. V roce 2022 se počet narozených dětí v EU poprvé dostal pod hranici čtyř milionů. V roce 2023 však číslo opět kleslo: narodilo se 3,67 milionu dětí, což představuje snížení o 5,4 procenta a zároveň největší meziroční pokles od roku 1961. Vyplývá to ze zprávy Eurostatu za rok 2023.

„Podobnost vývoje napříč Evropou nahrává spíše vysvětlením, jež přesahují lokální politické okolnosti a směřují k širším trendům vývoje hodnotových orientací, vlivu politické nestability, vnímání ekonomických i společenských problémů,“ myslí si Fučík.

Česko se nicméně vymyká rychlostí propadu porodnosti. Snižuje se také takzvaná úhrnná plodnost, tedy průměrný počet dětí, které žena během svého reprodukčního věku porodí.

„Je to dáno tím, že hodnoty v Česku padaly z nejvyšší hodnoty 1,83 a v roce 2024 se předpokládá pokles až k hodnotě 1,3. Ekonomické podmínky se u nás také zhoršily více – například jsme měli jednu z nejvyšších inflací a také ceny energií rostly u nás rychleji než jinde,“ vysvětluje demografka Kocourková.

Nejnižší porodnost je už řadu let na jihu Evropy – například ve Španělsku, Itálii a Řecku. Nejvyšší je naopak v Irsku, na Kypru, v Rumunsku, Bulharsku a ve Francii. Ale i tam v posledních letech klesá.

Vyhlídky do budoucna pro Česko nevypadají o moc lépe. Ačkoliv není pravděpodobný další výrazný propad porodnosti, trend se v nejbližší době nejspíš nezvrátí.

„Vzhledem k tomu, že se v roce 2024 situace stabilizovala a inflace se dostala pod kontrolu, očekávala bych zastavení propadu porodnosti,“ odhaduje Kocourková.

Kvůli tomu, že do plodného věku přicházejí méně plodné ročníky, ale může počet narozených klesat i nadále. „I kdyby tedy jednotlivci či páry měli v průměru více dětí, nebude v součtu vyšší porodnost,“ říká Fučík.

Sociolog Martin Kreidl přidává další pohled: Řada párů sice kvůli pandemii rodičovství odložila, neznamená to ale, že se ke svým původním plánům vrátila. „Naše data z ledna a února 2025 ukazují, že se plány na rodičovství zatím na předcovidovou úroveň nedostaly,“ podotýká.

Tématu se budou Seznam Zprávy věnovat i v dalších dnech.