Článek
Případů boreliózy, kterou přenášejí hlavně klíšťata, je letos nejvíce za poslední čtyři roky. Od ledna do května se nakazilo 567 lidí, takže se počty infekcí vracíme opět do doby před covidem. Jako ochranu část lidí používá i speciální náramky, které by podle výrobců měly ochránit před štípanci od komárů, ale právě i proti klíšťatům.
Státní zdravotní ústav ale varuje, že by se na ně neměly třeba děti na táborech spoléhat. Podle odborníků ochranný účinek neexistuje.
„S ohledem na to, že námi testované čtyři různé výrobky naprosto žádnou ochranu neposkytly ani po dobu jedné minuty od nasazení, může se jednat doslova o hazard se zdravím, pokud spotřebitel tvrzení na výrobku uvěří. Uvědomme si, že krevsající hmyz přenáší nejrůznější patogeny a člověk domnívající se, že ho náramek chrání, se tak nevědomky může vystavovat například riziku infekce klíšťovou encefalitidou, boreliózou, ale například i malárií či horečkou dengue v tropických oblastech,“ varuje vedoucí Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci Martin Kulma.
Ačkoliv jeden náramek vyjde i na stovky korun a výrobci slibují až osmitýdenní ochranu, test Státního zdravotního ústavu ukázal, že minimálně proti komárům nefungují.
„Osobně jsem si všechny testované náramky navlékla na ruku a tu vložila do testovací klece, kde máme k tomu účelu speciálně připravené testovací komáry,“ popisuje, zástupce vedoucího Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci Terezie Arnoldová, která náramky testovala.
Hned mě poštípali
V kleci je komárů kolem padesáti. Repelentní náramky jim ale vůbec nevadily.
„Do pár sekund jsem byla poštípaná a komáři sedali i na takzvané repelentní náramky. To znamená, že výrobek s trochou nadsázky řečeno, neochrání proti hmyzu ani sám sebe, natož aby repelentním účinkem pokryl celou plochu lidského těla,“ dodává Arnoldová.
Aby Státní zdravotní ústav dokázal, že proti stejným komárům jiná ochrana funguje, nastříkal ruku při dalším testu repelentem. A testující se obešla bez dalších nepříjemných štípanců.
„Pro kontrolu jsme pak provedli ve stejné kleci s komáry test s rukou ošetřenou repelentním přípravkem s 28% účinnou látkou DEET. Ověřili jsme tím jednak, že komáři nejsou z jakéhokoli důvodu necitliví vůči repelentním látkám, ale také znovu i fakt, že repelentní náramky neposkytly ochranu proti komárům naprosto žádnou. Na ruku ošetřenou repelentem nesedal hmyz ani po pokusu opakovaném po dobu čtyř hodin,“ popsala kontrolní pokus další členka testovacího týmu Zdeňka Leipnerová Galková.
Po provedení těchto testů doporučují odborníci SZÚ nespoléhat na takzvané repelentní náramky a pro ochranu proti hmyzu používat repelenty s účinnými látkami (např. DEET, IR 3535, icaridin), jejichž obsah je v procentech uveden na každém výrobku, stejně tak jako doba ochrany.