Nakažených covidem je nejvíc za poslední rok. Přibývá i hospitalizací

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Minulý měsíc leželo v královéhradecké fakultní nemocnici každý den okolo 25 covidových pacientů. Teď jich je více než 40.

„Poslední tři týdny evidujeme postupný nárůst počtu případů, v průběhu dne máme i přes 40 hospitalizovaných. Některé pustíme domů, někteří zůstanou. Jen přes víkend se tu prostřídalo přes 30 pacientů,“ popisuje Seznam Zprávám vedoucí oddělení nemocniční hygieny Lenka Hobzová.

Na jednotce intenzivní péče nyní mají čtyři pacienty, minulý měsíc tam byl přitom jen jeden. Primární onemocnění mají jiné, covid ale jejich zdravotní stav zhoršuje.

Kvůli šířícím se nákazám se nemocnice občas potýká i s nedostatkem personálu. Někteří pracovníci jsou totiž nemocní, jiní častěji zůstávají doma s nakaženými dětmi. „Jedná se spíše o jednotky výpadků na každém oddělení, ale když z 15 lékařů chybí tři, je to znát,“ říká Hobzová.

Počty nakažených covidem mírně narostly také v brněnské Fakultní nemocnici u Svaté Anny. „Máme devět hospitalizovaných pacientů, z toho dva jsou ve vážném stavu, jeden je dokonce na umělé plicní ventilaci,“ vypočítává mluvčí nemocnice Jiří Erlebach s tím, že v pátek u nich leželo pět pacientů.

I když čísla nejsou vysoká, změna oproti létu je citelná. „V srpnu jsme nikoho neměli, v září jednoho pacienta ve středním stavu. V říjnu byl také jeden. Dá se říct, že to pomalu roste,“ hodnotí Erlebach.

Čísla odpovídají celorepublikovým statistikám. Zatímco na začátku minulého týdne údaje Ministerstva zdravotnictví ukazovaly 1805 prokázaných případů covidu-19, toto pondělí jich bylo 2412. A i když se číslo zdaleka neblíží hodnotám z doby pandemie, jde o nejvyšší denní přírůstek od konce října 2022.

Podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka přitom skutečná čísla mohou být oproti oficiálním statistikám čtyřikrát až pětkrát vyšší. „Je možné předpokládat, že mnoho případů zůstává nenahlášeno,“ tvrdí. Poukazuje tak na fakt, že testování je minimální.

V nemocnicích momentálně končí především starší generace. Například ve Fakultní nemocnici Brno to jsou většinou lidé starší 75 let, kteří mají mnohdy další doprovodné choroby. Často se jedná také o onkologické pacienty.

„Počet pacientů s diagnózou covidu narůstá, ale zatím ne skokem, spíš postupně,“ popisuje mluvčí FN Brno Lenka Martinková.

Podobná situace je i v Hradci Králové. „Hospitalizovaní jsou spíše starší lidé, máme tady ale i mladé a dokonce čtyři děti,“ doplňuje Hobzová.

Doporučuje proto nošení respirátorů nebo roušek a pečlivé mytí rukou. „Občas se tyto věci zesměšňují, já bych v tom ale lidi velmi podpořila.“

Průběh onemocnění je nyní zpravidla mírnější. Například lékařka Hobzová se už prakticky nepotkává s pacienty, kteří by měli vážné problémy s dýcháním a potřebovali by doplňovat kyslík.

„Na začátku se dusil skoro každý, kdo k nám došel. Pacienti mají nyní spíš nepříjemné příznaky virózy, objevují se infekce horních cest dýchacích, zvracení, průjmy,“ shrnuje.

„Onemocnění má spíše lehký průběh, ale určitě není dobré ho podceňovat. Vzhledem k věku a nemocem, které pacienti mají, pak zbytečně končí v nemocnicích,“ dodává.

Lidé podle ní nemoc často podceňují a dostatečně neléčí, což může vést k vážným následkům. „Lidé si komplikace často způsobí sami. Stává se, že starší člověk, kterému není dobře, nepije, aby nemusel vstávat z postele, pak je dehydratovaný, nejí a tak dále,“ popisuje, s čím se v praxi setkává.

Lékaři pacienty proto nejčastěji zavodňují, nasazují jim léky proti covidu či antibiotika.

„Oproti minulým letům tady ale část pacientů zůstává déle kvůli celkové komplikaci zdravotního stavu. Přetrvává u nich únava, dehydratace, slabost. Není možné je poslat zpátky do domácího ošetřování,“ dodává Hobzová.

Na Klinice infekčních chorob ve FN Brno je nyní s covidem hospitalizováno 18 pacientů. „Jde většinou o očkované pacienty, ale zpravidla bez posilující dávky vakcíny proti variantě omikron,“ komentuje Martinková.

Ani v Hradci Králové neplatí, že v péči zdravotníků nejčastěji končí neočkovaní. „Mezi staršími lidmi je většina očkovaná, dvěma i více dávkami. Očkování ale působí krátkodobě. Průběh nemoci je každopádně mírnější,“ vysvětluje Hobzová.

Neočkovaných je mezi hospitalizovanými minimum i ve Fakultní nemocnici Olomouc. „Většina pacientů byla naočkovaná z minulého roku třetími nebo čtvrtými dávkami, neočkovaní jsou v nízkých jednotkách případů,“ přibližuje mluvčí Adam Fritscher.

Odborníci ovšem zdůrazňují, že očkování má přesto smysl. „Snižuje riziko nemoci, především ale jejího těžkého průběhu, komplikací a úmrtí. Zejména lidé patřící do rizikových skupin by nyní s očkováním neměli váhat,“ apeluje primářka Kliniky infekčních nemocí v pražské Bulovce Hana Roháčová.

Primářka Kliniky infekčního lékařství FN Ostrava Lenka Petroušová podotýká, že stejně jako u jiných virových onemocnění imunita získaná očkováním postupně slábne.

„Proto je nutné pravidelné přeočkování, které ochranu před závažným průběhem opět obnoví. Doporučený termín závisí na době od posledního přeočkování,“ uvádí.

Předseda České vakcinologické společnosti Chlíbek zase upozorňuje na fakt, že počty úmrtí a hospitalizací v souvislosti s covidem jsou stále několikanásobně vyšší, než je tomu u chřipky.

„Zatímco u chřipky jsou lidé připraveni každoročně obnovit ochranu očkováním, u covidu se často mylně domnívají, že když pandemie skončila, riziko onemocnění je už bezvýznamné. Přitom i kdyby onemocnění nemělo mít za následek úmrtí nebo neplnilo nemocnice, po jeho prodělání se mohou objevit dlouhodobé obtíže. Řada z nich přitom může trvat několik měsíců až let,“ varuje.

V Česku je aktuálně k dispozici nová vakcína XBB.1.5 pro podzim a zimu. Na podání jedné dávky může přijít každý bez ohledu na to, zda byl v minulosti očkovaný nebo zda covid prodělal.