Článek
Navzdory rostoucímu zájmu o službu v armádě neuspěje v přijímacím procesu ani pětina uchazečů. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Armádní agentura personalistiky.
Důvodů, proč uniformu nakonec oblékne jen zlomek ze všech zájemců, je přitom hned několik. Tím prvním – nesplnění fyzických norem, kvůli kterým vypadne kolem 10 procent uchazečů.
„Mezi generací, která teď nastupuje, a tou mojí, což jsou řekněme starší mileniálové nebo mladší generace X, je rozdíl v tom, že fyzický průměr uchazečů je poměrně oslabený,“ popsal pro Seznam Zprávy mluvčí Armády ČR Ivo Zelinka.
„Je sice mnoho lidí, kteří jsou výborní sportovci, jsou v nějakém sportovním oddíle, a tím pádem fyzické schopnosti mají a naše limity jim nedělají nejmenší problém. Sílí ale i opačná část spektra, tedy lidé, kteří nemají základní pohybové návyky,“ říká armádní mluvčí. Tento trend je podle něj patrný zejména posledních pět let.
Uchazeči musí splnit normy v jízdě na rotopedu, skoku do dálky, dělání leh–sedů a kliků. A právě kliky bývají podle Zelinky největší výzvou.
Armáda proto plánuje na přelomu května a června spustit aplikaci virtuálního náborového střediska. Kromě snazšího přihlášení do armády by měla nabízet také cvičební plán, zaznamenávat jeho dodržování a umožnit konzultace s trenéry, kteří by uchazečům pomohli se na přijímací řízení lépe připravit.
„Často sami ukončí přijímací proces“
Významnou překážkou jsou pro žadatele o vstup do služby také zdravotní prohlídky ve vojenských nemocnicích.
„Mnohdy se ukáže, že uchazeči na tu požadovanou zdravotní klasifikaci pro danou pozici nestačí, a často pak sami ukončí přijímací proces. Protože vědí, že by nemohli sloužit na pozici, kde si původně mysleli, nebo jsou případně skutečně neschopni služby v armádě,“ popsal Zelinka.
Jak velká část uchazečů po lékařských prohlídkách přijímací proces ukončí, armádní mluvčí ale uvést nechtěl.
Vlastimila Cyprisová, mluvčí Kanceláře náčelníka Generálního štábu Armády ČR, pro deník E15 nicméně dříve uvedla, že posouzením zdravotní způsobilosti v roce 2021 neprošlo 44 procent zájemců.
Ve vojenských nemocnicích musí uchazeči o vstup do armády podstoupit také zkoušky psychické způsobilosti. Ty se skládají jak z inteligenčních a výkonových testů, tak z metod určených k popisu osobnosti. Stejná psychologická kritéria platí i pro ty, kteří chtějí vstoupit do aktivních záloh.
Seznam Zprávy kontaktovaly Ústřední vojenskou nemocnici s dotazy, kolik lidí v psychologických testech neuspěje a co pro ně bývá největší překážkou. Do vydání článku ale nemocnice nereagovala.
Zelinka pak upozornil, že nejvýznamnějším důvodem velkého počtu nepřijatých uchazečů je statistické zkreslení. Řada lidí se totiž přihlásí jak do aktivních záloh, tak do plnohodnotné vojenské služby. Ačkoliv se jedná o jednu a tu samou osobu, evidenční systém uchazeče vnímá jako dva různé lidi, a statistika je tím zkreslená. Ani v tomto případě ale Zelinka nechtěl uvést, kolika procent přihlášek se toto zkreslení týká.
Tisíc vojáků stojí miliardu
Během posledních 10 let evidovala česká armády přes 80 tisíc zájemců o službu. Mezi vojáky z povolání ale nastoupil pouze zlomek – 16 tisíc lidí. Větší šanci na přijetí měli lidé, kteří se hlásili do aktivních záloh. Ze zhruba 11 tisíc zájemců jich přijali kolem 4,5 tisíce.
Podle Zelinky ale musí rekrutační tempo zrychlit. „Schází nám zhruba sedm tisíc vojáků,“ popsal pro Seznam Zprávy. Vycházel přitom z materiálu „Koncepce výstavby armády do roku 2030“, který vláda schválila v roce 2019. Podle tohoto dokumentu by svoje řady měla armáda do konce dekády rozšířit na celkem 30 tisíc mužů a žen.
Vojáků z povolání bylo ke konci minulého roku lehce přes 27 tisíc. Tento údaj ale zahrnuje i další pozice, jako jsou třeba sportovci Dukly nebo vojenští policisté. Skutečný počet bojeschopných se podle Zelinky pohybuje okolo 23 tisíc.
V hledání vhodných adeptů konkurují armádě i další bezpečnostní složky státu. „Všichni lovíme takzvaně ve stejném rybníku. Potřebujeme lidi fyzicky zdatné, psychicky odolné a schopné plnit náročné úkoly za použití nejmodernější techniky, která na uživatele klade vysoké nároky,“ vysvětlil ředitel Agentury personalistiky Armády ČR Vladimír Studený.
Počty nových vojáků z povolání se posledních sedm let pohybují kolem dvou tisíc za rok. Pouze v roce 2021, pár měsíců před vypuknutím války na Ukrajině, bylo přijato pouze kolem 1200 vojáků, a to kvůli sníženým financím.
Právě peníze jsou pro armádu jedním ze zásadních omezení pro nábor nových lidí. „Schopnost rekrutace Armády České republiky se primárně neodvíjí ze zájmu lidí, ale z množství prostředků rozpočtovaných na nábor,“ uvedl Zelinka.
„Zaměstnávat tisíc vojáků znamená pro stát výdaje okolo jedné miliardy korun každý rok,“ počítá mluvčí.
Do budoucna je z tohoto hlediska ale armáda optimistická. Minulý týden totiž Sněmovna schválila zákon, podle kterého bude Česko vynakládat na obranu dvě procenta HDP ročně. Ke zvýšení obranných výdajů nejméně na tuto úroveň se Česko opakovaně zavázalo v NATO. Návrh zákona by měl nabýt účinnosti v červenci letošního roku a vztahovat se bude k státnímu rozpočtu na příští rok.
Technologická zaostalost
Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky česká armáda zaostává také po technologické stránce. Zdůraznil to třeba během svého projevu na velitelském shromáždění na Ministerstvu obrany letos v únoru.
Problémy i vize armády očima náčelníka generálního štábu:
„Vývoj umělé inteligence pokročil natolik, že tento projev by dnes už zvládl napsat jazykový chatbot. A jak jsme se posunuli my? Stíháme tento vývoj? K umělé inteligenci a dalším přelomovým technologiím jsme se ještě ani nedostali, protože nemáme v pořádku ani základní věci,“ varoval Řehka.
Zdůraznil, že armáda nesmí současnou společenskou vůli investovat do obrany promarnit. „Musíme dohánět problémy ve všech oblastech, informační podporou, palebnou silou, mobilitou, ochranou vojsk a logistikou počínaje, velením, řízením a spojením konče,“ shrnul na velitelském shromáždění.
