Dcera před lety zemřela. Teď přišlo překvapení: Do důchodu ještě nesmíte

Článek si můžete také poslechnout v audioverzi.

Uplynulo skoro 32 let. Přesto ji předvánoční dny roku 1992 doteď budí ze spaní. Vrací se výčitky, hrozivé vzpomínky. „Nikdy jsem se už nestala znovu tou, kterou jsem byla do osudného dne,“ začíná tísnivý příběh žena. Za pár dní jí bude šedesát.

Veřejně nechce sdělovat jméno, redakce je zná. Pečovatelka v domově důchodců se roky snaží smířit se smrtí čtyřleté dcery. „Až do minulého pondělí jsem si myslela, že jsem s tím dávno srovnaná,“ vrací se ke dni, kdy se šla na úřady zeptat na blížící se důchod.

Stát výši důchodu i věk pro odchod vypočítává podle složitých kritérií. Hlavně ženám může částku vylepšit i počet vychovaných dětí. Zákon však od loňského ledna změnil posuzování. Lidem s přiznaným důchodem před rokem 2023 uznával jako „vychované“ děti, které nezemřely do svých šesti měsíců. Nově je hranice stanovená na pět let dítěte. „Je to arogance,“ zlobí se pečovatelka.

Její dcera zemřela 23. prosince 1992. Žena v ten den málem přišla o dvě děti. „Bylo mi 28 let, měla jsem hodného manžela, dvě krásné a do té doby zdravé děti. Měla mi začít super vánoční dovolená,“ vrací se do osudových dní.

Tehdy sedmiletý syn šel dvaadvacátého prosince naposledy do školy, dcerka do školky. Manžel pracoval, žena ten den nakupovala dárky pod stromek. „Synovi velkou stavebnici Merkur a dceři krásného houpacího koně, jak si přáli,“ vzpomíná.

Když se vrátila domů, syn si stěžoval na škrábání v krku, ale nevypadal nemocně. Dcera ve školce zvracela, ale s paní učitelkou to přikládaly ochutnávkám cukroví.

Večer se stav obou dětí začal zhoršovat, stoupla jim teplota. „Dcerka říkala, že se jí špatně polyká, a odmítala i pití. Měla problém užít paralen, zábaly nepomohly,“ říká žena.

Před půlnocí k nim přijel lékař z pohotovosti. „Říkal, že to není angína, vzhledem k rychlému startu určitě jde o virózu a antibiotika by bylo špatné nasazovat. Doporučil mi počkat do rána a zajít na dětské středisko,“ popisuje.

Manžel si pak půjčil auto a hned v osm ráno chtěli za doktory vyjet. „Předem jsem tam volala a paní sestřička mi řekla, ať ještě nejezdíme a zavolám později,“ shrnuje s tím, že sloužící doktorku zdržely přívaly sněhu.

„Dcera si ráno vzala aspoň trochu studeného jogurtu a čaje a říkala, že je to už trochu lepší. Vůbec mě nenapadlo, že by se mohlo něco stát,“ pokračuje.

Hned, jak byla lékařka na místě, autem vyrazili. „Měla jsem holčičku na klíně a povídali jsme si o Vánocích a najednou před střediskem koukám, že se nemůže nadechnout,“ říká. V té chvíli už byli skoro tam.

Vyběhli pár schodů, lékařka se zdravotní sestrou hned začaly dceru oživovat. „Byla jsem s manželem a synem v naprostém šoku, když nám paní doktorka řekla, že je dcera mrtvá.“

Žena šla v traumatu dítěti domů pro šaty do rakve. Po návratu na středisku chtěli zdravotníci syna poslat domů s léky proti alergii. „Odmítla jsem. Připadalo mi, že je mu to samé, co dcerce. Paní doktorka sice nesouhlasila, ale nakonec mi napsala doporučení na vyšetření v nemocnici,“ vypráví.

Lékaři je i v nemocnici nejdříve chtěli poslat domů. „Jiné paní doktorce se to zdálo divné. Poslala mě se synem na vyšetření sanitkou do Lomnice nad Popelkou na ORL,“ pokračuje pečovatelka.

Tamní primář vzal hned hocha do péče a vzorky nechal vrtulníkem poslat na vyhodnocení do Hradce Králové, aby mohl nasadit zacílenou léčbu.

Diagnóza? Akutní epiglotitida. Vzácný zánět hrtanové příklopky, pro děti smrtelně nebezpečný.

Žena neodbytností zachránila synovi život. Rodina tak nepřišla o obě děti v jediný den.

„Pan primář mi říkal, že při neléčení by mi po pár minutách dodýchal i syn,“ přiznává.

Hoch se pak léčil i se zápalem plic a pohrudnice další tři týdny v nemocnici. „Vzhledem k jeho stavu jsem se dceři ani nedostala na pohřeb. Na oddělení na mě všichni byli moc hodní. Jen díky nim, synovi a manželovi, jsem ten začátek přežila a nešla rovnou do blázince,“ dodává. Do života jí později pomohlo i narození další dcery.

Uběhly desítky let a žena se na prahu šedesátky začala zajímat o penzi. „Podle tabulek v počítači jsem myslela, že půjdu do důchodu v 62 letech a 8 měsících. Na správě sociálního zabezpečení jsem v šoku zjistila, že nemohu odejít do důchodu dřív než v 64 letech a 2 měsících, protože mám jen dvě děti a ne tři, jak si celý život chybně myslím,“ zlobí se.

S rokem 2023 se totiž zákonná kritéria změnila. Upravila je v roce 2021 ještě vláda Andreje Babiše (ANO) a Ministerstvo práce pod vedením tehdejší ČSSD, zákon je však účinný až od loňského ledna. „Obecně je za vychované dítě považováno dítě, o které se osoba starala aspoň po dobu 10 let. Mírnější podmínky pro uznání dítěte za vychované jsou tradičně stanoveny pro dítě, které zemřelo,“ vysvětlil mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.

Podle právní úpravy platné do konce roku 2022 to bylo 6 měsíců. Od loňského roku se hodnotí jako vychované pouze dítě, které se dožilo věku alespoň 5 let.

Potvrzuje to také Česká správa sociálního zabezpečení. Vloni začal stát posuzovat takzvaně „vychované dítě“ pro výpočty důchodů přísněji. „Je to skutečně, jak říká paní. Za vychované dítě se považuje dítě, o nějž žena osobně pečovala od narození do zletilosti alespoň po dobu 10 let. Pokud se výchovy dítěte ujala po dosažení 8. roku jeho věku, je podmínka splněna, pokud osobně pečuje nebo pečovala do dosažení zletilosti alespoň po dobu 5 let a zároveň před dosažením zletilosti o něj nepřestala pečovat,“ popsala mluvčí ČSSZ Tereza Koukolová.

Dalším kritériem je zmíněný věk zemřelého dítěte a kontroverzní změna věkové hranice. Podle Augusty souvisí s tím, že výchova dítěte postupně přestává ovlivňovat hranici důchodového věku. „Důchodový věk žen a mužů se postupně sjednocuje a v brzké době nebude hrát vychované dítě pro důchodový věk u žen žádnou roli,“ vysvětlil.

Výchova dětí bude mít v budoucnu vliv pouze na přiznání výchovného, tedy paušálního zvýšení procentní výměry důchodu o 500 korun za každé vychované dítě. „Je koncipováno jako paušální náhrada za pozastavení pracovní kariéry v důsledku výchovy dítěte. Z analýz vyplynulo, že pracovní kariéru mohla znatelně ovlivnit pouze taková péče, která trvala delší dobu, tedy alespoň 5 let,“ doplnil Augusta.

Ani na výchovné za zemřelou dceru žena nemá nárok. Takový výklad považuje za aroganci rozhodujících osob. „Jak může někdo bez osobní zkušenosti posoudit, že pokud dítě zemře do pěti let věku, neovlivní to matku? “ zlobí se žena.

„Tady přece nejde o žádné poškození kariéry, ale o zcela zásadní poškození kvality života matky a samozřejmě i otce. A v mém případě i syna, pro kterého kromě fyzických zdravotních problémů šlo z velké části o ohromné psychické trauma, které nás všechny poznamenalo,“ namítá.

Jen za loňský rok stát zaplatil na výchovném především všem ženám v Česku přibližně 20 miliard korun navíc.

Seznam Zprávy se ministerstva dotazovaly, kolik státu ušetří popsaná změna. „Náklady nebyly vyčísleny,“ reagoval Augusta. Podle dat Českého statistického úřadu zemřou v Česku ročně nižší stovky dětí do pěti let. Pokud by se změna týkala například 200 zesnulých dětí, stát na výchovném v důchodech pro rodiče ušetří zhruba 1,2 milionu korun.

Kolik peněz je to na oddálení odchodu do důchodu, není jasné. „Nejsem nejvíc poznamenaná matka, které se tato změna dotkne, ale jsem naprosto znechucená arogancí zákonodárců, kteří něco takového mohou v klidu odhlasovat, i když si vůbec neumí představit, co ztráta dítěte s matkou a celou rodinou udělá,“ kritizuje žena.