Nadváha u dětí roste. Pomoct mají fitness náramky

Dětem s nadváhou pomohou v novém programu Ministerstva zdravotnictví fitness náramky. V rámci pilotního testování dostane každé zapojené dítě chytrý náramek a přístup do mobilní aplikace, která jemu a rodičům pomůže sledovat denní fyzickou aktivitu, energetický příjem a výdej a plnění cílů v oblasti zdravého stravování a pohybu.

Program zahrnuje také pravidelné kontroly u dětského praktického lékaře, jenž sleduje váhu, výšku a krevní tlak. Cílem je snížit BMI dětí s nadváhou o 5 % během jednoho roku.

Na projekt mohou nyní rodiče s dětmi narazit ve vybraných ordinacích praktických lékařů, po zpracování údajů z pilotního programu se bude postupně rozšiřovat. „Program se spouští ve 32 ordinacích, postupně uzavíráme smlouvy a je plánováno zhruba 100 ordinací,“ říká manažerka projektu Kristýna Martináková.

Dle praktické lékařky Kateřiny Bednaříkové, která je jedním z doktorů zapojených do pilotního programu, je pozitivní každý pokus něco s tímto problémem dělat. „Tyto náramky a podobné věci děti určitě povzbuzují, v dnešní době obzvlášť všichni sledujeme, kolik jsme udělali kroků, jakou jsme měli aktivitu a tak podobně. Buďme rádi za to, že je to teď trend, v dnešním životě je pohybu opravdu málo, takže něco takového může být velmi podněcující,“ řekla Bednaříková.

Zapojení chytrých zařízení do boje s dětskou nadváhou si pochvaloval také ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v rozhovoru pro Seznam Zprávy. „Vedeme teď velkou debatu, protože bych chtěl, aby děti s nadváhou měly takové chytré hodinky hrazené z fondu prevence od pojišťoven. Chceme tato inteligentní zařízení vtáhnout do hry, protože monitorují poměrně dost věcí,“ popsal Válek.

Program je zaměřený především na děti s nadváhou, u kterých je potenciál na pozitivní změnu vyšší. „Děti s nadváhou jsou ideální cílovou skupinou pro preventivní programy, protože jejich zdravotní stav je stále reverzibilní. U těchto dětí je vyšší šance na návrat k normální hmotnosti,“ vysvětluje odborný garant programu Petr Jehlička z České kardiologické společnosti.

Dle lékařky Bednaříkové je toto zaměření pro program ideální. „Tento program se má týkat hlavně nadváhy, ne už obezity, protože s obezitou je ještě o to těžší bojovat. A právě to, že je cílený na nadváhu, je podle mě perfektní,“ uvedla Bednaříková. Důležitý je dle ní v této souvislosti i věk dětí. Některé návyky a poznatky v nich mohou zůstat i do budoucna, i když - co přesně si dítě z dané léčby odnese, doktoři nikdy jistě neví.

Součástí programu je také vzdělávání rodin, které hrají v procesu důležitou roli. „Edukace a vůle musí být i ze strany rodiny. Jde o malé děti, takže bude na rodičích vždy záležet. Jaký na to budou mít názor a jak budou chtít to dítě podporovat,“ popsala Bednaříková.

Z vyjádření zdravotních pojišťoven pro Seznam Zprávy ale vyplývá, že o programu a jeho financování samy zatím nemají dostatek informací, pochybují i o schopnosti financovat projekt z fondu prevence pojišťoven.

„Není zřejmé, jaké funkce by zmíněná elektronická zařízení měla mít a kdo by záznamy z nich po medicínské stránce vyhodnocoval. Bez takové kontroly a vyhodnocování výsledků nevidíme v plošné podpoře chytrých zařízení z fondů prevence pro určitou skupinu pojištěnců valného smyslu,“ uvedl například mluvčí Vojenské zdravotní pojišťovny Jan Mates.

Dle Matese je problémem i to, že nejsou zřejmá technická kritéria používaných zařízení a nelze odhadnout ani finanční dopady jejich pořízení. „Není známo ani to, zda by ona chytrá zařízení měly hradit pojišťovny plně, nebo by na ně pouze přispívaly, a kolik, popřípadě jestli by šlo o rozhodnutí každé pojišťovny,“ dodal Mates.

O programu nemá informace ani VZP. „Programy Fondu prevence na rok 2025 již byly schváleny Správní radou VZP ČR, projekt Buď fit či příspěvek na nákup fitness náramků či jiných obdobných zařízení do něj zařazen není. V tuto chvíli VZP není do programu Buď fit nijak zapojena, ani o něm nemáme podrobnější informace, tedy se k případné spolupráci nelze vyjádřit,“ popsala mluvčí VZP Jana Sixtová.

Představu o potenciálním fungování programu zatím nemá ani Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, snahu řešit problém ale oceňuje. „Každou aktivitu ve prospěch prevence obézních občanů a zvláště dětí vnímáme vždy pozitivně,“ uvedla mluvčí ČPZP Elenka Mazurová.

Manažerka projektu Kristýna Martináková vysvětlila, že současný provoz pojišťovny platit nebudou, protože je financován z evropského dotačního Operačního programu Zaměstnanost Plus. „Pokud bude program úspěšný, tak by se mohl rozšířit na národní úroveň a teprve tehdy bychom oslovili pojišťovny s tím, že by program financovaly. Zatím tedy s projektem nemají pojišťovny nic společného,“ řekla Martináková.

Pro Zdravotní pojišťovnu ministerstva vnitra ČR by ale tento program byl razantní změnou a významným výdajem v případě úhrady celé částky. Jistá si není ani efektivitou tohoto opatření. „Pokud jde o obézní pojištěnce, nedomníváme se, že by využívání chytrých hodinek jakkoliv přispělo k motivaci redukovat váhu nebo dokonce k redukci hmotnosti. V rámci fondu prevence považujeme za účelnější přispívat na konkrétní aktivity obézním pojištěncům, kde je výsledek měřitelný, a vynaložené prostředky tak mají jednoznačný smysl,“ popsala mluvčí Jana Schillerová.

Dodává také, že u fondu prevence dojde v souvislosti s legislativními změnami od roku 2026 k zásadním změnám v jeho naplňování a také k úpravám v alokaci příspěvků. Ty budou více podmíněné prevencí a bude požadován aktivní přístup pojištěnce. V kontextu těchto změn se tak úhrada chytrých hodinek jeví dle Schillerové jako velmi neefektivní využívání prostředků z fondu prevence.

Obezita a nadváha dětí je v Česku dlouhodobým problémem. Dle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) byl počet obézních dětí v roce 2021, kdy šlo o 16 %, alarmující. Polovina z obézních dětí pak trpěla takzvanou extrémní obezitou. Nadváhu mělo skoro 10 % dětí.

V letech 2016 až 2021 měli nejvýznamnější podíl na celkovém zvýšení výskytu obezity u dětí pětiletí společně s třináctiletými. Mezitím, co v roce 2016 byla obézních jen 3 % pětiletých, v roce 2021 to bylo již 10 %. U třináctiletých se výskyt obezity zvýšil mezi roky 2016 a 2021 o 9 % u chlapců a 8 % u dívek.

Dle SZÚ některé země uvádějí, že se přírůstek hmotnosti u dětí a dospívajících zvýšil během pandemie, a to zjevně v důsledku snížení fyzické aktivity, zvýšeného času stráveného u obrazovky, změn v příjmu potravy a zvýšení míry rodinného a individuálního stresu.

Světová zdravotnická organizace pak dětem a dospívajícím ve věku 5–17 let doporučuje věnovat se středně nebo vysoce intenzivní pohybové aktivitě alespoň 60 minut denně a vysoce intenzivním aerobním aktivitám, popřípadě těm, které posilují svaly a kosti, alespoň třikrát týdně.