Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Našlo se kompromisní řešení, ze kterého asi není nadšený nikdo, nicméně je to zodpovědný přístup k budoucím generacím a tomu, aby byly důchody důstojné,“ hájí Jan Jakob, předseda poslaneckého klubu TOP 09 pozměňovací návrh, který podal společně s předsedou poslaneckého klubu ODS Markem Bendou.
Právě změna, pod kterou jsou oba předsedové podepsaní, se přitom stala nejcitlivějším a nejkritizovanějším bodem důchodové reformy v Senátu. Horní komora přitom reformu začne projednávat ve středu.
Pro připomenutí: jde o vymezení okruhu osob, které budou moci odcházet do důchodu dříve, protože vykonávají náročnou profesi. Vládní návrh počítal se všemi ve čtvrté kategorii rizik a vybranými riziky z třetí kategorie. Celkově zhruba 119 tisíc lidí. Pozměňovací návrh Jana Jakoba a Marka Bendy znamenal škrt třetí kategorie rizik – okruh se tak zúžil na zhruba 13 tisíc lidí.
Pro zbytek pracujících ve třetí kategorii rizik pak má Ministerstvo financí připravit zákon, podle kterého budou zaměstnavatelé napřímo přispívat do důchodového připojištění.
„Řešení, které přinášíme, bude znamenat, že konkrétní zaměstnavatel bude přispívat konkrétnímu zaměstnanci. Prostředky se nerozpustí v průběžném systému. To si myslím, že je transparentní,“ vyzdvihuje Jakob. Popisuje, že zaměstnanci tak budou moci prostředky čerpat třeba i po kratší dobu, kdy budou vykonávat náročnou profesi. Odkazuje tak na to, že náročné profese mají nárok na výplatu až po odpracování zhruba 10 let a 2200 směn.
„Stejně tak kdyby se jim, nedej bože, něco stalo, tak s nimi budou moci nakládat i jejich dědicové. To jsou nesporné výhody nového řešení,“ doplňuje Jakob.
Problém pro udržitelnost důchodů
Sám ale zdůrazňuje, že ke změně původního vládního návrhu muselo dojít, aby důchodový systém zůstal udržitelný. „Prostředky by se ztrácely v průběžném systému a reforma by nedosáhla toho kýženého efektu, aby byl systém udržitelný,“ reagoval předseda poslaneckého klubu na dotaz, jestli si lze udržitelnost přeložit tak, že pracovníků ve třetí kategorii rizik bylo zkrátka moc.
Podívejte se, kdo měl původně být zařazený mezi náročné profese – aktuálně se přitom pracuje jen se čtvrtou kategorií:
Druh rizikového faktoru | Vybraní pracovníci z kategorie 3 | Kategorie 4 | Počet zaměstnanců |
---|---|---|---|
Biologické činitele | x | 64 | 64 |
Celková fyzická zátěž | 43 764 | x | 43 764 |
Hluk | x | 1 495 | 1 495 |
Chemické látky | x | 2 357 | 2 357 |
Lokální svalová zátěž | x | x | x |
Práce ve zvýšeném tlaku vzduchu | x | x | x |
Prach | x | 4 864 | 4 864 |
Vibrace přenášené na celé tělo | 3 937 | 199 | 4 136 |
Vibrace přenášené na ruce | 55 207 | 5 784 | 60 991 |
Zátěž chladem | 5 409 | x | 5 409 |
Zátěž teplem | 12 121 | 43 | 12 164 |
Počet zaměstnanců celkem | 108 788 | 12 930 | 118 921 |
Zdroj: Podklad senátorky Adély Šípové |
Obecně pak mluvil o tom, že s návrhem respektoval koaliční dohodu a otevřel cestu k jejímu naplnění.
Druhý připodepsaný pod pozměňovacím návrhem – Marek Benda – reportérovi otázky k tématu odmítl. „Ne, nezlobte se. Já tomu vůbec nerozumím,“ reagoval s dovětkem, že pouze splnil jako předseda poslaneckého klubu úkol.
„Návrh ale považuji za nejlepší možný,“ bránil změnu náročných profesí a popisoval, obavu, že by se pracovníci ve třetí kategorii rizik mohli například soudit ohledně počtu odpracovaných služeb, když nastane například situace, že riziku budou čelit jen jednu hodinu během své služby.
Seznam Zprávy už popsaly, že právě změna v náročných profesích na poslední chvíli ve Sněmovně a fakt, že slíbený doprovodný zákon pro pracovníky ve třetí kategorii rizik ještě nebyl představený, je problém pro senátory.
„Jediné věci jsem neporozuměla. Nerozumím, proč na posledních chvíli ve Sněmovně došlo k načtení pozměňovacího návrhu a vyloučila se celá třetí kategorie,“ zmínila senátorka Hana Kordová Marvanová, bezpartijní zvolená za koalici KDU, ODS a TOP 09 na senátním výboru pro sociální politiku.
Jakob přitom uvedl, že se o tématu se senátory TOP 09 „baví“ a o její podpoře důchodové reformy nepochybuje.