Článek
Žáky z Ukrajiny se podařilo zapojit do třídních kolektivů, ale chybou je, že jsou na ně nízké nároky ve vzdělávání. To jsou hlavní zjištění vědců z Národního institutu SYRI, který se zabývá vzděláváním i systémovými riziky.
V aktuální studii, která řeší adaptaci více než 50 tisíc ukrajinských žáků na českých základních školách, výzkumníci varují, že znalosti školáků neodpovídají úrovni, kterou by měli na Ukrajině. Obávají se, zda budou schopni uspět na středních školách.
Podle vědců mají také tito žáci tendenci tvořit výhradně ukrajinské skupiny, tím se zhoršuje jejich sociální adaptace. Doporučují školám zpřísňovat studijní nároky.
„Na Ukrajině vypadala škola jinak“
Požadavky na školní výsledky nových žáků byly nižší, než jaké by měli na Ukrajině, vyplývá ze studie. Má to praktické důvody - hlavním faktorem v tomto ohledu byla jazyková bariéra.
„Ukrajinští žáci ještě nezvládají český jazyk natolik, aby byli schopni obsáhnout učivo jako čeští žáci, proto pro ně byly od začátku tvořeny různé ústupky. To vedlo k tomu, že na jednu stranu se žáci ve škole cítí dobře, na druhou stranu jejich výkon akademický není takový, jako by byl na Ukrajině,“ popsal pro Seznam Zprávy výzkumník SYRI Petr Hlaďo.
Ředitelka Základní školy v Brně v ulici Staňkova Jana Hlaváčková, která má s adaptací cizinců do českého prostředí letité zkušenosti, na tom ale nevidí nic špatného. Na její škole je 386 žáků cizinců, z toho 252 je z Ukrajiny.
„Sociální adaptace je nejen pro nové žáky po příchodu do cizí země, ale i pro školu samu vždy důležitější než rozdíly ve vzdělávacích programech škol, v osvojených vědomostech nebo kompetencích žáků,“ uvedla.
Spousta žáků kvůli nižším nárokům na výsledky ve škole oproti tomu, jaké měli na Ukrajině, hodnotí české školy jako jednodušší. Redakce Seznam Zpráv se nedávno bavila s žáky z Ukrajiny o tom, jak se připravují na přijímací zkoušky. I oni při rozhovoru sdělili, že jim náročnost učiva v Česku přijde snazší.
„Na Ukrajině vypadala škola jinak. Měli jsme více úkolů a matematika tam byla mnohem lepší. Tady mi to přijde jednodušší,“ svěřil se student Vladislav. Kromě toho české školy také vnímají jako zábavnější, do školy se více těší a dosahují subjektivně lepších vzdělávacích výsledků, než jak tomu bylo na Ukrajině.
Učitelé na druhou stanu vysvětlovali, že nevědí, jak moc velké nároky mohou na žáky klást, jakým způsobem je zapojovat do výuky, do jaké míry jim upravovat kurikulum a jak přistupovat k jejich hodnocení.
„Viděla jsem u nich nízkou motivaci k učení, k tomu něco dělat. Teď už po nich s kolegy chceme, aby pracovali, byť ty výstupy stahujeme na nižší úroveň, aby to pro ně bylo zvládnutelné a nějakým způsobem alespoň trošku příjemné,“ uvedla jedna z pedagožek výzkumníkům. Podle ní nízká motivace mohla souviset i s tím, že mnozí věří, že se brzy vrátí na Ukrajinu.
„Ano, je tam skupina žáků, kteří se upnuli k tomu, že se vrátí domů na Ukrajinu. Tam je potom ta adaptace složitější. Ale velká většina žáků funguje jako normální české děti, to znamená někdo se učí víc, protože ho to baví a chce se učit, a někdo to prostě fláká. Je to žák od žáka a nejde to globalizovat,“ zdůraznil prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc.
V zájmu zlepšení socializace a vzdělávání ukrajinských žáků v českých základních školách vědci doporučují, aby školy začaly klást důraz na akademickou adaptaci. „Měli by začít nastavovat pro každého optimální náročnost podmínek, které by měl plnit,“ informoval Hlaďo.
Zároveň doporučili, aby se pedagogové soustředili zejména na skupinu žáků, kteří se dostávají do vyšších ročníků, aby byli dobře připraveni na přechod na střední školy.
„Nesmí být pro ně přechod na střední výstřel z reality. Tam už nebudou mít tak jednoduché podmínky a může to pro ně být až příliš náročné,“ zdůraznil Hlaďo obavy, které z výzkumu vyvstaly. Právě menší akademické nároky a zkreslené představy o českém školství mohou způsobit neúspěch ukrajinských žáků v jejich pozdějším studiu.
Etnická segregace
Ukrajinští školáci tvoří čtyři procenta všech žáků na základních školách, a stali se tak nejpočetnější skupinou cizinců v českém vzdělávacím systému. Někdy proto ve třídách dochází k etnické segregaci.
A čím více žáků v jedné třídě je, tím se podle výzkumníků segregace prohlubuje, žáci mají tendenci inklinovat k sobě a nejsou nuceni příliš komunikovat s českými spolužáky. Hranice, kdy dochází k negativnímu jevu, je kolem dvaceti procent ukrajinských žáků ve třídě.
Podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Luboše Zajíce je to způsobeno regionálními rozdíly. Regiony jako například Praha, střední Čechy, Kolínsko měly větší koncentraci příchozích dětí z Ukrajiny.
„Podmínky pro jejich začlenění byly v těchto regionech daleko komplikovanější. Na Kolínsku dokonce vznikly třídy složené pouze z Ukrajinců. Na druhou stranu byly regiony, kde bylo těchto žáků minimum a tím pádem k segregaci nedocházelo,“ vysvětlil. Proto bylo podle něj v těchto regionech složité dosáhnout ideálního stavu, kdy by ve třídách nebylo více jak pět dětí.
