Článek
Součástí státního rozpočtu pro rok 2024, který minulý týden prošel Poslaneckou sněmovnou, je i 120 milionů korun na záchranu pevnostních měst Josefov a Terezín. Je to součást většího balíku peněz, které by stát do chátrajících pevností z konce 18. století rád vložil.
Jenže podmínkou je spoluúčast ze strany obce, což by třeba pro Josefov znamenalo obrovský zásah do rozpočtu.
Pevnostní město Josefov na Náchodsku nechal koncem 18. století postavit císař Josef II. na ochranu před Pruskem. Pevnost se nikdy nedostala do válečné vřavy, ale až do 90. let minulého století byla využívána různými armádami. V posledních desetiletích však většina jejích hlavních objektů chátrá a slouží maximálně filmařům.
„Předpokládaná částka na záchranu dvou objektů v barokní pevnosti činí 2,6 miliardy korun. Co se týče ostatních kulturních památek v rámci bývalého pevnostního města, pak město potřebuje na jejich záchranu cca 6,2 miliardy,“ vyřkne obrovskou částku Jan Borůvka (za ANO), starosta Jaroměře, pod kterou Josefov spadá.
Že je areál s pevností, kterou armáda definitivně opustila v 90. letech minulého století, takřka bezednou dírou na peníze, se přesvědčíme ve chvíli, kdy s pracovníkem jaroměřské správy městského majetku vstoupíme do areálu čtvercových kasáren, které jsou jedním ze dvou obřích chátrajících objektů ve vlastnictví města. Tím druhým je bývalá vojenská nemocnice.
Projdeme si jen část obou objektů a hodinky mi hlásí bezmála deset tisíc nachozených kroků. I to dokládá, o jak obrovský areál se jedná. Zhruba 60 milionů korun ze státního rozpočtu na příští rok se proto dá bez nadsázky nazvat plivnutím do moře.
A byť by za ně bylo možné něco pořídit, třeba vyspravit střechy, které na některých místech nejsou v nejlepším stavu, podle starosty by i tato 60milionová dotace výrazně zatížila městskou kasu.
A to kvůli spoluúčasti. Ta by měla tvořit 30 procent plus DPH. „A to jsme už fakticky na skoro 50 procentech, což je pro nás neúnosné. Paralyzovalo by nám to celý rozpočet. Dělali bychom jen Josefov a neměli bychom na nic jiného,“ říká starosta.
Pro představu – roční rozpočet celé 13tisícové Jaroměře je 400 milionů korun. Josefov je jen její relativně malou částí, má necelých 2,5 tisíce obyvatel.
Borůvka proto společně s hejtmanem Královéhradeckého kraje Martinem Červíčkem (ODS) poslali dopis, ve kterém ministerstva vyzvali k dalším jednáním o podobě financování. K těm by ale mělo dojít až v příštím roce.
„Největší zátěž je to DPH,“ říká Červíček. Dodává, že se chce zejména s Ministerstvem pro místní rozvoj ještě bavit. „V této chvíli máme pocit, že to je pro nás velké sousto, vyzvali jsme je proto k jednáním,“ říká hejtman s tím, že vše je zatím v prvopočátku.
Zároveň dodává, že kraj se v této věci angažuje spíše z hlediska snahy pomoct s kulturním dědictvím na svém území. Kraji totiž v Josefově nic nepatří. „Pomoci i finanční se samozřejmě nezříkáme. Jen to musí mít nastavená pravidla,“ dodává.
Obrovské budovy mají naštěstí velmi silné zdi a dobrou statiku, chátrání se proto projevuje především na interiérech, které se už od 90. let stávaly cílem vandalů. Vojenská nemocnice, kterou v roce 1968 zabrala sovětská okupační vojska, je vybrakována téměř dokonale, vyřezané jsou radiátory i většina rozvodů a dalších věcí, které mohly mít nějakou cenu.
S opravou pevnosti pomáhají i metaloví fanoušci
Část Josefova, kde se každý srpen koná mezinárodní metalový festival Brutal Assault, pomáhají v průběhu roku zvelebovat i jeho fanoušci. Podívejte se na jednu ze starších reportáží z této akce.
Mementem jsou bývalé pokoje dětského oddělení se zbytky dětských malůvek na zdi. Po sovětských okupantech v areálu zbylo ještě několik cedulí psaných azbukou, v jednom z opuštěných pokojů je na zemi už poničený vybledlý plakát s malůvkou sovětského vojáka s heslem „na stráži míru a socialismu“.
V průjezdu do nemocnice pak město nechalo vcelku zachovalé okupantské mozaiky: na jedné straně voják se samopalem a symbolem svatojiřské stuhy, na straně druhé srp s kladivem či rudá hvězda se symbolem Kremlu a mozaikovými ornamenty a rovněž svatojiřskou stuhou. Obojí doplněno výtvorem již současného sprejera.
Obrovský dvůr kasáren v létě využívají jako zázemí a místo pro parkování pořadatelé metalového festivalu Brutal Assault, který je jednou z mála velkých akcí, jež do jinak ospalého pevnostního městečka přes léto přinesou trochu více života. V bývalé nemocnici se pak tu a tam konají výstavy, jejichž zbytky nacházíme na každém kroku.
Stejně tak jako zbytky kulis po filmařích, na které narazíme v jedné z opuštěných nemocničních chodeb. Část má nažluto nabarvené dřevěné obložení, nad nímž je nastříkán německý nápis „klid, prosím“. Který film se tam natáčel, se můžeme jen dohadovat. V jednom z bývalých velkých nemocničních pokojů se loupou květované tapety, které tam působí jako pěst na oko. Očividně také připomínka ze staršího filmování.
Drtivá většina nemovitostí v pevnosti patří městu. Většinu majetku nabylo v 90. letech minulého století od státu, když armáda většinu objektů opustila. „V našem majetku se nachází téměř veškeré stavby pevnostního opevnění horní i dolní pevnosti, ale i největší objekty ve vnitřní pevnosti, včetně kostela,“ vyjmenovává starosta.
Část objektů, především těch obytných, je pak v soukromých rukou. Některé spolky nadšenců koupily od města i část opevnění, které dávají svépomocí do pořádku.
Co se zchátralou nemocnicí?
Vojenská nemocnice od roku 1787 sloužila vojákům zraněným v různých konfliktech. Zdravotníci v ní pečovali o raněné při střetnutí u Hradce Králové, které se odehrálo 3. července 1866. Za první světové války sloužila jako lazaret a pojala tisíce válečných zajatců.
Za druhé světové války sloužila jako základna vládního vojska a také jako lazaret wehrmachtu. V letech 1968 až 1991 byla obsazena sovětskou armádou, ta v ní léčila mimo jiné i raněné z invaze do Afghánistánu v 80. letech minulého století.
Pozůstatky ze sovětské okupace vojenské nemocnice.
Plánů na její přestavbu či záchranu bylo od 90. let nespočet. Město má zpracovanou studii na přestavbu na sociálně-zdravotnické zařízení. „Jednali jsme i o možnostech jeho případného provozu. Pokud by stát pomohl s rekonstrukcí tohoto brownfieldu, tak bychom mohli tuto vizi zhmotnit a poskytnout celkem, včetně navazujících činností, na 350 pracovních míst,“ říká starosta Jaroměře Jan Borůvka (za ANO).
To by podle něj pomohlo nastartovat proces záchrany. „V opačném případě budeme svědky postupné destrukce objektů a celé pevnosti,“ dodává.
V minulosti byly nápady na přestavbu na pečovatelský dům pro bývalé příslušníky armády či složek IZS. Vedle stojící čtvercové kasárny se nabízely jako možná velkokapacitní věznice.
Několikrát do roka s opravami toho nejhoršího v pevnosti pomáhají i další nadšenci – fanoušci metalové muziky, kteří si tím zvelebují místo konání již zmíněného festivalu Brutal Assault. Při vší úctě k jejich dřině jde však jen v rozsahu Josefova o drobné kosmetické úpravy, protože jak je už zmíněno výše – Josefov potřebuje, aby do něj natekly miliardy korun.
Podle starosty Borůvky takzvaně hoří zejména statika pevnostních hradeb a statika domů ve vnitřním městě včetně střech a inženýrských sítí. „Právě do vnitřního města, kde lidé žijí, je potřeba investovat nejdříve. Situace se rok od roku dramaticky zhoršuje,“ říká.
Bez vládní pomoci se podle něj obec v tomto případě neobejde. „Jen s ní bude možné zatraktivnit zdejší brownfieldy pro soukromé investory,“ říká s dodatkem, že jen tak je možné pevnost zachránit.
Když mluví o záchraně pevnosti, používá slovo „udržitelný“. Co tím myslí? „Není možné investovat stamiliony až miliardy z veřejných rozpočtů s tím, že z opuštěných velkých budov budou i nadále opuštěné chátrající budovy, jen s hezčí střechou.“
