Na úřadu práce je nejvíce mladých do 18 let za poslední roky

Do školy nebo na úřad práce. Mladiství sice nemají jen tyto dvě možnosti, v září se ale vždycky ukáže, kolik z nich nastoupí na střední školu a kolik se přihlásí na úřadu, že hledají práci.

Letos se jednalo o 4444 dětí do 18 let. To je nejvyšší zářijové číslo za posledních deset let (starší data nejsou veřejně dostupná). Letos na jaře se přitom během přijímacích zkoušek řešily velké problémy s kapacitami středních škol. Oproti předchozím letům byl obrovský přetlak. I tak ale podle Úřadu práce (ÚP ČR) nelze hledat přímou souvislost.

„Pokud jde o vyšší počet evidovaných, nelze to jednoznačně dávat do souvislosti s tím, že by na ÚP ČR přicházeli ve velkém žáci základních škol, kteří se nedostali na školu střední,“ vysvětluje mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.

Úřad práce upozorňuje, že v čísle jsou zahrnuti všichni mladiství ve věku 15 až 18 let, ne jen patnáctiletí, kteří právě ukončili povinnou školní docházku.

„Celá tato skupina je tvořena aktuálně ze silnějších populačních ročníků. Tudíž i počet těch, co jsou v evidenci ÚP ČR, může být kvůli tomu vyšší,“ dodává Beránková.

Problém je, že v Česku existuje skupina dětí, která má větší pravděpodobnost, že se ocitne spíše na úřadu práce než na střední škole. Častěji pocházejí z rodin, kde jim rodiče nechtějí nebo nemůžou tolik pomoct.

„Z mezinárodních šetření vychází, že čeští pedagogové mnohem méně věří v úspěch dětí a že dokážou posunout i žáky s horšími vstupními podmínkami,“ popisuje vedoucí vzdělávacího programu Varianty Člověka v tísni Tomáš Habart.

Jak zásadní je vliv rodiny, popisuje také vedoucí oddělení poradenství a dalšího vzdělávání děčínské pobočky úřadu práce Michaela Houdová.

„Vzrostl i počet mladých lidí s psychickými potížemi. V tomto ohledu je skutečně velmi důležitá podpora ze strany rodiny. Rodiče fungují i jako vzor, a pokud sami na sobě nepracují, jejich děti často tuto motivaci nemají. Proto se snažíme pracovat i s dospělými a vedeme je k tomu, aby své děti ve studiu podporovali,“ sleduje na mladistvých Houdová.

Podle ní ale hraje roli stále dozvuk pandemie covidu, kdy byly na rok a půl děti prakticky zavřené doma.

„Jejich kontakt se světem se omezil v těch lepších případech na monitor počítače. Některé školy či někteří učitelé ale ze začátku nenabízeli nebo nebyli schopni zajistit ani to. Žákům výuka chyběla, stejně jako sociální kontakt, a to se bohužel aktuálně projevuje v dalších životních etapách,“ doplňuje Houdová.

Přitom rozhodně nelze jednoduše říct, že by děti, které skončily na úřadu práce, na střední školu neměly. Častěji jim chybí právě podpora od rodiny nebo motivace. Ukazují to i výsledky Člověka v tísni, který řadě dětí ze znevýhodněného prostředí s přípravou na střední školy pomáhá. A velmi úspěšně. Většina dětí se i letos dostala.

„Přijímačky na střední školy jsou minimálně částečně sociálně podmíněné. Jakmile děti dostanou podporu během přípravy, v přijímacím řízení jsou úspěšné,“ popisuje Habart, co vychází ze zkušeností pracovníků Člověka v tísni.

Česko má obecně problém s předčasným odchodem mladistvých ze vzdělávání. Zatímco kolem roku 2010 zvládlo jen základní školu asi 5 procent ze všech mladých, v roce 2020 číslo narostlo až na 7,6 procenta. To všechno ve chvíli, kdy naopak průměr ve většině evropských zemí klesá, často i výrazně.

Je pravda, že podle posledních dat Eurostatu z roku 2022 jsme na tom o více než jeden procentní bod lépe, odklon části mladých od škol se ale projevuje i v terénu.

„Pozorujeme takové případy i v našem regionu a snažíme se v tomto ohledu komunikovat s rodiči. Bohužel ne vždy jsou tomu přístupni a chtějí s námi mluvit. Opakovaně se je snažíme kontaktovat a vysvětlovat jim, že je třeba dětem zajistit vzdělání, a tím pádem lepší budoucnost,“ vysvětluje Houdová, že řada mladistvých „takříkajíc rezignovala na svou budoucnost“.

Právě mladí nezaměstnaní jsou ale jednou ze skupin, na které se Úřad práce ČR speciálně zaměřuje. Jakmile vstoupí takový člověk do evidence, dostane okamžitě pozvánku ke kariérové poradkyni v Informačním a poradenském středisku pro volbu a změnu povolání.

„Je-li to jen trochu možné, snaží se je nasměrovat zpět ke studiu na střední škole nebo učilišti. Tedy udržet je ve vzdělávacím procesu. Případně jim nabízí například vhodnou rekvalifikaci,“ dodává mluvčí Úřadu práce ČR Beránková.

V tomto by mohla pomoci plánovaná reforma Ministerstva školství. Povinná školní docházka by se podle plánu vládní koalice měla protáhnout až na 10 let. Dva roky by pak mohly být povinné na střední škole, a tak by žádné dítě nesmělo skončit se vzděláváním hned po základní škole.

Ze zkušeností pracovnic úřadu práce vyplývá, že děti nechtějí pokračovat na střední škole i kvůli zdravotním potížím nebo problémům v kolektivu. Setkávají se s případy, kdy jsou děti terčem šikany. V takových případech pak radí změnit studijní obor nebo i školu.